Ginger Potter [ Hp ff]

64.kapitola

Prosinec 1977

Z pohledu Ginger

Jelikož zatím celý den sněžilo, tak brácha zrušil odpolední famfrpálový trénink, páč by to nemělo cenu.  I přes sněžení jsme se s holkama domluvili, že se vydáme do Prasinek. Marlen s námi ale nešla, prý má nějakou práci. A jelikož měl být dnes večer úplněk tak kluci také zůstávali vevnitř v hradě, Remus totiž už od rána nevypadal dobře, byl bílý jako křída.

,,Hmm není to zvláštní, přijde mi  že tenhle rok utíká obzvlášt rychle. Už je prosinec a za chvíli budou Vánoce" zamyslela se Lily, když jsme kráčely zpátky do školy posilněné máslovým ležákem a nějakými dobrotami z Medového ráje. ,,Nojo čas letí jako splašený" zasmála jsem se a hodila po Lily kouli, kterou jsem schovávala za zády. ,,No počkej, tohle ti nedaruju." Zapištěla rudovláska a také si uplácala menší kouli. Než jsme došly na pozemky Bradavic měly jsme za sebou pořádnou sněhovou bitvu a taky jsme byly pořádně mokré ale nasmály jsme se u toho.
,,Nazdar Hagride, jak vede?" Všimla si Lily Hagrida jak vychází z lesa a zamávala na něj. Mezitím jsme přišly až k němu a Tesák se na mě radostně vrhl a snažil se mě olízat. ,,Dolů ty psisko" zachichotala jsem se když na mě vyskočil a následně jsme se svalili do sněhu. ,,Ale joo, daří se mně dobře, akorát jsem byl na obhlídce v lese. Kentauři jsou nějaký neklidní, vidí prej zlý věci. A co vy všecko v pořádku?" Usmál se na nás, ale bylo vidět, že mu nedělají starost jen kentauři. ,,Jojo máme se fajn. Jen toho učení je hodně" vstala jsem a oprašovala se od sněhu.

Ve Vstupní síni nás Lily důvtipně hůlkou osušila, teplý vzduch byl příjemný. ,,Já si ještě skočím pro něco do knihovny, potřebuju jednu knížku do Run. Půjdete taky?" Zeptala se Lily, Dorca přikývla ale mně se moc nechtělo. ,,Tak zatím" a vydala jsem se do společenky sama.
Chtěla jsem zajít za kluky a především za Siriem, tak jsem to brala co nejvíce zkratkami jaké jsem znala. Tedy s jakými mě seznámil Pobertův plánek a tvořitelé plánku osobně.

Zrovna jsem chtěla vejít do chodby, která už vedla přímo k portrétu Buclaté dámy, když se mi naskytla fascinující podívaná, a to ve špatným smyslu. ,,U Merlinovy brady to snad nemyslíš vážně Siriusi Blacku. Co tady zatraceně vyvádíš?!" V tmavém rohu jsem za odkrytým závěsem objevila Siriuse s Marlen. Líbali se, proboha oni se líbali?!
,,Jejda, ups" uniklo Marlen. Sirius mlčel a já stála jak paralyzovaná šokem. ,,Vím, že náš vztah v poslední době nebyl nic moc, ale to neznamená, že jsem tě nemilovala. Všechno jsi to zničil!  Tohle bych nečekala, ty podrazáku. Teď je konec! Nečekej, že ti dám ještě šanci! Idiote podrazáckej! Kreténe! Bezmozkej testrále! " Proud vět a nadávek ze mě prýštil jak burácející vodopád.

Sirius si stoupl mlčky před Mar, vůbec jsem nechápala co tím zamýšlí, jakoby si myslel, že jí chci ublížit. ,,Gio já ti to vysvětlím" zareagoval konečně Sirius. ,,Nic mi nevysvětluj! Skončil jsi u mě!" už jsem se neudržela, doteď jsem byla jen naštvaná, ale teď se mi zlomil hlas a z očí se mi začaly řinout slzy ,,C'est chiant !
Tu fais chier! Va chier!" Natáhla jsem se na špičky a vrazila mu facku.

Pak jsem zmizela pryč a před očima jsem měla černo. 
,,Comment débile! Merde!" Mumlala jsem si ještě cestou. Proběhla jsem rychle společenkou k dívčím ložnicím, aby po mně lidi nekoukali. Za klukama už jsem nešla, teď jsem chtěla být sama.
Strhla jsem ze sebe bundu, svetr a šálu a padla do postele, pak jsem zatáhla závěsy. ,,Comment débile" a rozvzlykala jsem se na plno. ,,Pouquoi? Prooč? Ten idiot! Já mu věřila" Zakřičela jsem a vzápětí bych se téméř udusila polštářem. Stále jsem nechápala jak to ten idiot mohl udělat. A taky proč.

Vtom jsem uslyšela zvuk otevíraných dveří a hlasy holek ,,Tak doufám, že to bude profesorce Actonové stačit. Tyjo, kolik už je hodin, asi už bude večeře ne?" Brebentila Lily. ,,Gio, Mar jste tu?" Zavolala Dorca a zavřela dveře, na první pohled jí muselo být jasné, že tu nikdo není. Radši jsem ztichla, nechtěla jsem být odhalená. ,,Myslím, že tu nejsou" zamumlala po chvíli Lily. ,,Hmm to je divný, Ginger má ale zatažené závěsy na posteli." ,,Merde" proběhlo mi hlavou a unikl mi tichý vzlyk. ,,Gio? Jsi tu?" Přešla Lily k mojí posteli. ,,Jděte pryč, prosím" zaštkala jsem, na nic víc jsem se nezmohla.

Vtom se znovu otevřely dveře a já uslyšela hlas Marlen ,,Lily, Dor jste tady? Půjdete na večeři?"
Ona si jen tak přijde a v klidu se jich zeptá jestli jdou na večeři, ani se nezeptá na mě. ,,Ahoj Mar, no půjdeme později. Zrovna tu něco řešíme něco s Giou" řekla jí klidně Dorca. Sice jsem je neviděla ale  uměla jsem si představit jak se asi Marlene tváří. ,,Ach tak, to vás nebudu rušit. Uvidíme se potom."

Mám vylézt a dát jí jednu do zubů? Té krávě, které jsem tak věřila, vždyť jsme byly kamarádky. Přemítala jsem v duchu.
,,Gio co se stalo?" pokračovala Lily a chtěla rozhrnout závěsy. Já jsem je však zabezpečila kouzlem. ,,Běžte beze mně, já tu zůstanu" řekla Lily holkám, pak bylo chvíli ticho a nakonec práskly dveře. Doufala jsem že Marlene odešla. Přemýšlela jsem co budu dělat. ,,Comment débile!" zamumlala jsem a nakonec rozhrnula závěsy. Rychle jsem přelítla očima po pokoji, byla tu jen Lily, pak jsem uslyšela sprchu. Dorca je asi v koupelně.
,,Merde" vzlykla jsem potichu. ,,Gio" zpozorovala mě Lily a přisedla si.
,,C'est un tricheur" vyhrkla jsem, neuvědomovala jsem si, že mluvím stále ve francouzštině. Podle zmateného výrazu v Lilyině mi to ale hned došlo. ,,Ani nemám moc hlad, co ty? Jééje" Dorca vyšla z koupelny zabalená v ručníku, když mě spatřila, zmlkla.
Už jsem to nedokázala dál udržet ,,Si..Sirius ..on ... on se" vzlykla jsem
,,On se s tebou rozešel?" Vpadla mi do toho Dorca, Lily ji umlčela ,,pššt"
Tak jsem přerušovaně pokračovala. Sice jsem se za sebe styděla, byla jsem nejstarší z nás tří a brečím jak malá holka.
,,On se líbal...s Marlene" to poslední slovo jsem téměr zašeptala. ,,Cože? No to snad ne?" Vyhrkla Lily i Dorca zároveň, samozřejmě se divily. ,,Víš to jistě ?" Zeptala se Dorca pochybovačně, ale Lily mně jen objala a už se na nic neptala. ,,Já šla po chodbě a viděla je spolu, jak se líbají. Proč? Pouquoi?" A znovu se rozbrečela Lily na rameni.

Z pohledu Jamese

,,Kde je ten Sirius sakra? Už jsme měli dávno vyrazit"  nadával jsem na Siria a neustále vyhlížel z okna. Peter do nervózně sebe cpal, už asi třetí čokoládu. Remus také přecházel sem tam po pokoji.
,,No nic, půjdeme bez Tichoše. Však kolikrát jsme to bez něj zvládli. Beztak je někde se ségrou" rozhodl jsem se nakonec. Vyšli jsme opatrně ven, přešli přes společenku a mířili ven. Remus se začal neklidně třást. ,,To není dobrý" zapištěl Peter. Využívali jsme snad všechny zkratky, co jsme znali. ,,To bude dobrý. Hlavně musíme ven z hradu." zamumlal Remus. Nakonec jsme to zvládli a dostali se otevřenou bránou ven. Jakmile jsme se dostali do chladného nočního vzduchu, úplněk dopadl na Remusovo tělo a on se začal měnit. Sníh jikřil a měsíc svítil. Místo Remuse tu vmžiku stál vlkodlak, na nic jsem nečekal, proměnil se v jelena a s Červíčkem na paroží jsme začali vábit vlkodlaka do lesa.

________________________________________________________________________
Čau Mňauky
Tak a teď doufám, že na mně někteří nebudete chtít poslat Avadu, za ten rozchod. Ano Sirius a Ginger byli úžasný pár co si budem...
Ale příběh se občas vyvíjí tak jak to vůbec nečekáme. Uvidíte, však že všechno zlé je k něčemu dobré.

Co to zas plácám za blbosti😂
Možná mi už trochu hrabe z toho, že jsem celý den doma hlídala brášku, jelikož je nemocnej.

No na konec něco optimistického, po dlouhé době jsem napsala kapitolu která má přes tisíc slov.

Loučím se a zase příští týden
Vaše Andy❤🖤