76.kapitola

623 38 7
                                    

Duben 1978

Bylo ospalé čtvrteční odpoledne a knihovna byla plná učících se studentů. Převážně malých prváků, kteří tu hledali záchranu při plnění nejrozmanitějších úkolů od učitelů.
Nebo také sedmáků, kteří už nad úkoly jen mávli rukou a místo toho se soustředili na řádnou přípravu na OVCE.

,,Ahoj Reme čekala jsem, že tě tu najdu. Vždycky sedíš tady." Oslovila hnědovlasého nebelvíra menší tmavovláska a rozpačitě se usmála. ,,Jéé nazdárek Emily. Nojo vypatrála jsi mě Holmesi." Remus vzhlédl a pak dívce gestem naznačil ať si přisedne. ,,Hmmm copak děláš?" Zeptala se ho Emily, když se mu chvilku koukala přes rameno.
,,Noo esej do Lektvarů. Udělal jsem pár chyb v Konejšivém lektvaru co jsme dělali na minulé hodině víš." Odpověděl ledabyle a na chvillu přestal psát. ,,Aha, no přijde mi divné, že zrovna tys udělal někde chybu ale budiž..." Pochybovačně pokrčila rameny a změnila téma ,,Nooo, tak jsem se chtěla zeptat co děláš o víkendu? Mohli bychom dělat společně úkoly, nebo jít někam ven, projít se, nebo tak něco. Hmmm už jsem z toho učení úplně mimo." Remus zůstal doslova zírat a stále mu v hlavě znělo něco z toho vodopádu slov co na něj Emily vychrlila.

Těch opatrných náznaků a pohledů by si za ty týdny všiml snad každý, kromě Remuse. ,,Joo, to zní fajn. Tak něco podniknem." Zamručel na souhlas a dál škrábal brkem po pergamenu.
,,Reme, ty mě vůbec nevnímáš!" Položila mu ruku na pergamen aby nemohl dál psát. ,,Já tě vnímám, odpovídal jsem ti." Mimoděk se dotkl její ruky. ,,Říkala jsem, že bychom si mohli někam vyjít. Spolu jako..." Emily už pomalu začala ztrácet trpělivost. Rem sice tušil kam tím vším míří ale dál dělal jakoby nic ,,Jako kamarádi?" Dokončil její započatou větu, mezitím co si sbalil brky a pergameny. ,,Remusi Lupine, přestaň si ze mně dělat srandu já myslela ne jako kamarádi, něco víc. Už?." ,,Noo dobře, ještě si to rozmyslím. Zatím čau." Vykřikl Rem a byl pryč. Emily zůstala zmateně sedět a jen koukala na místo kde ještě před chvilkou byl. Že by se v něm zmýlila? Myslela si, že to cítí stejně, jen je na rozpacích, nebo ne?

****

Remus udýchaně vletí do nebelvírské společenky a sotvaže spatří své přátele, sesune se u krbu do volného křesla
,,Já nemůžu, já prostě nemůžu."
,,Co nemůžeš?" Zeptá se Sirius. ,,Nemůžu být s Emily" řekne nešťastně Remus. ,,Jo tak. Takže konečně přeskočila jiskra? Už jsem si říkal, že se k tomu nikdy neodhodláš" rýpl si do něj James ale nechal toho když viděl jak je na tom jejich kamarád špatně.
,,A proč nemůžeš být s Emily? Máš ji rád ne ? " soucitně se na něho podívá Lily.
A zároveň nechápe momentálně vystrašené pohledy Ginger a Pobertů. ,,Co je? Co se děje? Co jsem řekla špatně ? " nechápe rudovláska, vždyť se jen zeptala.  Teď už tím dokonce zaujala i Mar, která se konečně na chvilku odlepila od Siriových rtů.
,,No víte" James se najednou zarazí a přejede po všech významným pohledem pak znovu opatrně začne.
,,Rem má malý chlupatý problém" odvětí a mrkne na holky.
,, Jak jako chlupatý problém? Myslím, že nějaký špatně vychovaný domácí mazlíček v tom nehraje roli nebo jo?"
Řekne po chvilce ticha Dorca.
,,Kdybyste věděly." povzdychne si Remus.
,,Tak nám to řekni" skočí mu do toho Mar, protože už je nedočkavá.
,,Ne tady to říkat nebudu a nebudu to říkat ani tak! Je to složitý.
Zapomeňte na to." Odsekne Remus a zmizí po schodech nahoru do chlapeckých ložnic.
,,Půjdu za ním, třeba ho přivedu k rozumu." Zvedne se taky James.
,,No asi bych měl jít taky, ale nechci se mezi Vlčka a Dvanácteráka plést." Sirius zívl a protáhl se.
,,Siriusi! Co blbneš ?" oboří se na něho Ginger. ,,Co je? vždyť jsem tak moc neřekl!" ,,Právě jsi to prozradil" zasyčí Ginger. ,, A co ?" Nechápe Sirius. ,, Tichoši Ty jsi pako!"

***
Mezitím v pokoji Pobertů

Remus hlučně otevřel dveře a jen těsně minul hromadu ledabyle naházených věcí kolem Jamesové postele. Sedl si k oknu a tupě zíral ven a nevnímal nic kromě dešťových kapek tekoucích po okně zvenku a neotočil se ani když dovnitř přišel James. ,,Ať mi chceš cokoli, běž pryč."
,,Ale no tak, nedělej ze sebe blázna. Přiznej si to, vždyť i ty máš nějaké city, zbytečně se zraňuješ." James to nemínil jen tak vzdát a stále na něj mluvil.

Vtom se Remus otočil a v očích se mu třpytily slzy. ,,Jamesi přestaň, nemá to cenu. Vím co se mi tady celou dobu snažíš říct, mám ji rád víc než jsem si schopen přiznat, ale nemůžu s ní být, nechci jí ublížit." Mumlal Remus, vypadal naprosto zničeně a taky byl. Především v nitru něj jakoby jej spaloval žár ohně.
,,Já to věděl! Miluješ ji" vpadl dovnitř Sirius a lapal po dechu. Jdi do háje Tichošlápku" zařval po něm Remus a malounko zaťal zuby. ,,Jenom klid Remíku hlavně mě nežer. Buď tak hodný" rýpnul si do něj Sirius a jakoby neznal mezí a dál ze sebe sypal podle něj kdovíjak vtipné narážky. Jenže to už bylo moc i na jindy klidného Rema, teď byl zoufalý a naštvaný, a vrhnul se po posměváčkovi. Oba kluci se skáceli na podlahu a začali se prát.

Mydlili se hlava nehlava a do toho zápasu se znovu otevřely dveře. ,,Tady se dneska dveře netrhnou" podotl James a koukal na příchozí. Byly to holky, Lily zkameněla úlekem sotvaže uviděla to klubko dvou těl na zemi. ,,Co se stalo?" Roztržitě těkala Marlene mezi Jamesem a svým přítelem na podlaze. Kdežto Ginger se rovnou bez ptaní vrhla mezi oba zápasníky a snažila se je od sebe odtrhnout. ,,Přestaňte! Reme podívej se na mě, no tak nechte toho!"
Nakonec James držel Rema a Marlene s Ginger Siria. ,,Tak co se tady děje? A pěkně po pořádku?" Koukla Dorca z jednoho na druhého jakoby je vyzývala ať se přiznají ke všem svým tajemstvím. ,,Promiň Reme, byl jsem na tebe hnusnej." řekl Sirius tentokráte bez jakékoli stopy posměchu v hlase. ,,Ne to ty promiň, neměl jsem na tebe tak vystartovat." Odvětil Rem a oba se objali. ,,Nojo už byste se mohli chovat jako dospělí kouzelníci." Zamumlá Marlene.
,,Možná je načase abych vám něco řekl." Odkašlal si nervózně Rem. ,,Radši si na to sedněte. Když jsem to říkal klukům..." dodal ale Sirius mu skočil do řeči ,,My na to přišli sami, a navíc to bylo v prvním ročníku. To jsme byli ještě malí."
,,Tak o co tu sakra jde?" Vypěnila zase Mar, tahle blonďatá dívka byla zkrátka velmi nedočkavá a zvědavá. ,,Mar uklidni se." Šeptl jí Sirius a obejmul ji kolem ramen.
,,Jde tu o to, že jsem trochu citlivější na určitou fázi měsíce. Teda totiž no jde tu o to jak na mě měsíc působí, že..." motal Remus páté přes deváté a bloudil očima po místnosti. Na chvilku pohlédl do hnědých očí, jenž patřily Ginger a pak zase do těch Jamesových. Byly téměř stejné, oříškově hnědé ale Giiny o kapku tmavější. ,,Už asi vím, jsi vlkodlak že?" Šeptla Lily, které to konečně celé došlo. ,,Ano" přikývnul bez obalu Rem. ,,Cože? Jak?" A Dorcas omdlela. Marlene jen šokovaně civěla na Remuse.

________________________________________________________________________
Čauky mňauky
Máme tu další kapitolku,tentokrát jsme se zaměřili na Rema a Emily. Jak si myslíte, že jejich ,,kamarádský" vztah dopadne? Můžete mi svůj odhad napsat do komentářů. Ráda si to přečtu. Tak zase někdy
Andy❤

Ginger Potter [ Hp ff]Kde žijí příběhy. Začni objevovat