Ginger Potter [ Hp ff]

57.kapitola

Březen 1977

Z pohledu Jamese

,,Já si prostě nemyslím, že je to dobrý nápad, něco méně nápadného by bylo lepší" namítnul Remus čímž zamítl náš už asi patnáctý nápad. ,,A jaké máš proti tomu výhrady tentokrát? Bude to superskvělé, jestli se nám to podaří." Přemlouval jsem ho a přitom na něj nepokrytě zíral. Seděli jsme v nebelvírské společence a už celé hodiny ( ve skutečnosti asi tak necelou jednu) jsme se snažili naplánovat nějaký ten žertík na Filche a jeho chlupatý smeták, (kočku chápeme se, že)protože stejně nemá nic moc na práci tedy dle mého názoru. Červíček byl pro můj nápad, ale on většinou vždy na mojí straně, Náměsíčník, pro mě z nepochopitelných důvodů, měl furt nějaké námitky. Tichošlápek byl zase příliš zaneprázdněný mou sestřičkou jelikož mu seděla na klíně, nebo spíš naopak Gia byla zaneprázdněná Tichošem. ,,Stejně nemáme bomby hnojůvky" namítnul zase Rem, jako argumenty má dobré to mu nemůžu upřít. ,,Zítra půjdeme do Prasinek a tam je můžeme dokoupit, pokud nemáte nikdo další námitky, pokračoval bych druhou částí plánu
s tím brněním."

****
Z pohledu Ginger

Ráno jsem zase nestíhala, protože jsem spala u Siriho, takže když jsem přišla k nám na pokoj holky už tam nebyly. Dala jsem si rychlou sprchu a pak si oblékla uniformu i s hábitem. Ve Velké síni jsem se opět připojila k Sirimu a klukům. Byly jsme zřejmě jedni z posledních, většina studentů už zamířila na vyučování. My se také záhy vydali na Formule. ,,Sakra měli bysme si pohnout mám pocit, že už začala hodina" křikl Remus když jsme běželi do druhého patra.
,,počkej" zarazil mě Tichošlápek, přivinul k sobě a políbil....

Z pohledu Jamese

Všichni už jsme byli u učebny Kouzelných Formulí, teda ne všichni, Tichoš a Gia zůstali pozadu opět. Nechal jsem je být a spolu s Remem a Peterem vešel do učebny. Bylo slyšet jen škrábání brků a jinak ticho. Sedli jsme si na svoje místa ale profesoru Kratiknotovi jsme neunikli. ,,Kde jste se zase toulali chlapci a kde je opět pan Black a slečna Potterová ?" Vypískl a přísně si nás změřil. ,,Strhávám vám pět bodů za pozdní příchod" Dodal ještě ale pak se uklidnil a zase si stoupnul na tu svou hromádku knih za stolem. Jen jsem obrátil oči vsloup a zašklebil se na Rema, dali jsme se mlčky do psaní.

Ti dva se neukázali až do konce hodiny a přišli až na přeměňování a ještě k tomu pozdě. Dneska nám štěstí nepřálo, zase jsme něco opisovali z tabule a Mcgonnagallka seděla na katedře a zahlížela na nás velmi přísně i ve své kočičí podobě.

Když Tichoš a Gia přišli, proměnila se zpět a hned na ně spustila svůj proslov ,,Konečně se nám pan Black a slečna Potterová uráčili přijít do hodiny. Také profesor Kratiknot se mi zmínil, že na jeho hodinu jste nepřišli vůbec. Kdyby to bylo jednou, ale to už je poněkolikáté co jste přišli včas. Máte pro to nějaký důvod? Možná by bylo jednodušší kdybych jednoho z vás proměnila v kapesní hodinky."
Přestal jsem poslouchat jak na ně  Mcgonnagallka křičí a mimoděk se ušklíbl na Tichoše, ten mi to opětoval, zatímco ségra měla na obličeji velký ruměnec. Pak je rozesadila, že Sirius šel za Peterem a ségra za Mckinnonovou. A ještě vyfasovali trest, nojo za nezřízenou lásku se platí.

Z pohledu Ginger

Byla jsem hluboce uražená ještě i po zbytek vyučování za to, že nám Mcgonnagallová tak vyčinila, stejně má Poberty v hloubi srdce ráda takže to nemůže být tak špatné. Večer mi došlo, že to ani horší možná být nemůže. Ten trest jsme měli každý zvlášť aby to prý splnilo účel. Já jsem leštila to všechno stříbrný harampádí v Pamětní síni, bez kouzel to trvalo celou věčnost. Co dělal Siri to ani nevím, protože jsem pak šla spát jelikož jsem byla děsně unavená.

***

Probudilo mě holčičí chichotání, sotva jsem rozlepila oči uhodilo mě do nich prudké světlo a tak jsem je zase rychle zavřela. Někdo rozhrnul závěsy u mé postele a třásl se mnou ,,Vstávej, Gio vzbuď se." Poznala jsem hlas Lily. ,,Promiň, jenom jsme se chtěly zeptat jestli s námi půjdeš do Prasinek?" Rozlepila jsem znovu oči a zmateně koukala na Lily. ,,Auu bolí mě celé tělo. Nemůžu se ani hnout" zaúpěla jsem sotva jsem se snažila pohnout, s bolestným hekáním jsem se posadila. ,,Kdyby nevyváděla hlouposti s Blackem nemusela dostat trest a takhle dopadnout." namítla Marlene a tvářila se drobátko naštvaně.
,,Přinesly jsme Ti něco ze snídaně" usmála se na mě Dorca. Pomalu jsem se rozhýbala, nejvíce tomu asi pomohla horká sprcha.

Po hodině a půl už jsem byla schopná vyrazit, s klukama jsem se domluvila, že se uvidíme odpoledne.
Jakmile jsme s holkama dorazily do Prasinek začlo rozhodování kam se vypravíme nejdřív, jako vždy jsme se nemohly rozhodnout. Nakonec jsme vyrazily do Medového ráje, pak k Písařským brkům a dokonce i k Chroptící chýši, kde jsem si vzpomněla na Rema. Poté jsme pochopitelně zašly i ke Třem košťatům kde jsme merlinžel narazily na profesora Křiklana, jež byl očividně v dobrém rozmaru, jako obvykle věnoval pozornost jenom Lily a nás ostatních si moc nevšímal.

V pozdním odpoledni jsme se  spokojeně vydaly na zpáteční cestu ke hradu. Já jsem byla myšlenkama opět trochu mimo, přemýšlela o Jamieho plánech a Pobertovském žertíku, který jim mám pomoct uskutečnit. Rozhodně se Filche má na co těšit.
________________________________________________________________________
Čauky lidičky
Jsem tu opět s další kapitolkou, snad vám nepřijde zmatená, přece jen teďka jsou větší mezery v ději, potřebuju se nějak hnout z místa. 😊
Budu ráda za hvězdičky či komentář a uvidíme se u další kapitoly. 😂třeba už zase začnu vydávat pravidelně.
Vaše Andy ☘