Ginger Potter [ Hp ff]

60.kapitola

Léto 1977

Z pohledu Jamese

,,Probudila mě úžasná vůně a rozhodně to nebyly Tichošlápkovy smrduté ponožky, které zapáchaly i když na ně člověk použil Pullírexo. To už mám vyzkoušené z Bradavic. Koukl jsem vedle sebe avšak Tichoš ještě spal, nebylo divu šli jsme spát docela pozdě.

,,Is this the real life, is this just fantasy" pobrukoval jsem si písničku od nějaké mudlovské kapely co jsme slyšeli včera v rádiu.
Oblékl jsem si šortky a sjel po zábradlí dolů do předsíně. Tenhle zvyk mám už od malička a rozhodně to nehodlám měnit. V kuchyni jsem konečně přišel na to odkud se linula ta úžasná vůně, ségra smažila vajíčka. No počkat? Co? Gia přece vždycky byla na vaření úplně levá..

,,Dobré ráno bráško, vyspal ses? Byli jste hodně dlouho vzhůru." Její hlas mi po ránu zněl tak melodicky jakoby si prozpěvovala.
,,Dobré, no jakože jsem celkem unavený." Zbytek věty zmizel v obrovském zívnutí. ,,Eh ...jaktože vaříš?" Nenapadlo mě nic lepšího.
Gia se zatvářila ublíženě a jen mi podala talíř s vajíčky, slaninou a tousty. ,,Hele já, už se náhodou něco naučila. Přece o Velikonocích mě Lily učila vařit a mamka teďka taky."

Po pár soustech jsem musel uznat, že je to opravdu chutné. Na jazyku mně však pálila další otázka ,,Kde jsou mamka s taťkou ? Neměli mít dneska volno?" ,,To sice měli, ale byl vyhlášený poplach v Příčné a potřebovali posily." Vyvrátila oči vsloup a taky se dala do jídla.

Chvíli bylo ticho, během kterého jsem dal prostor přemýšlení. Jistě to moc často nedělám já vím ale situace byla čím dál vážnější. Zlo získávalo na síle, především kvůli Vy víte komu a jeho stoupencům.

,,To je ale krásné ráno, dobré ráno. To mi ani neuvěříte o čem se mi zdálo " vtrhl do kuchyně ten ospalec Tichošlápek. ,,O tvých ponožkách, které by nesmrděly?" ,,O tom jak zlikvidovat Smrtijedy?" Vykřikli jsme se ségrou oba najednou. Já si do něj rýpl z legrace ale Gia to očividně myslela vážně. Takže o tom také přemýšlela, ale kdo ne, obzvlášť v dnešní době.

Sirius na nás nechápavě hleděl jakoby jsme mu právě řekli, že jsme snědli pečené žížaly. ,,Ne, o létající motorce. Víte přece o jaké, chtěl jsem ji už odmalička." Uchechtl se ale očividně v nevhodnou dobu.
Ginger se zvedla, vzala naše talíře a dala je do dřezu.

,,Jasně motorka, měl bys myslet na důležitější věci." Pak vzala Siriovu porci a i s kávou to postavila před něj. ,,Dík, prosímtě vždyť to byla jen legrace." A začal se ládovat už studenými vajíčky. ,,Jenže tvoji rodiče právě nenasazují krk v Příčné aby ochránili všechny ty nevinné lidi před Smrtijedy. Ty se nemusíš ničeho bát." Vyprskla to na něj. Nálada zhoustla tak, že by se dala krájet.

Bylo to nepatrné, ale dalo se všimnout, že už jejich vztah nebyl jako dřív. A určitě to nebylo jen díky situaci s Vy víte kým. Získával trhliny postupně už od konce školního roku, přesněji od poslední noci v Bradavicích.

Možná jsem si to jen namlouval, ale bylo to jakoby jejich vztah ztratil veškerou vášeň a jiskru. Oba jakoby se to však báli přiznat a dělali, že je vše ok. Ginger to dokázala až obdivuhodně skrývat. Mohla být celé léto ve Francii, ale naštěstí tam byla jen první dva týdny v červenci. Pak byla taky u Evansový v Cokeworthu, což jsem jí mírně záviděl.

Po celém dopoledni, kdy Ginger netrpělivě vyhlížela rodiče jsme se ji s Tichošem snažili trochu rozptýlit. Dali jsme se do dělání palačinek, jenže se to trošku zvrtlo a málem nám vyhořela kuchyň.

Odpoledne jsme lítali na košťatech po okolí a pak si dávali závody kdo dřív chytí moji tréninkovou zlatonku. Zprvu jsem vyhrával já, protože já jsem přeci lepší chytač ale ségra mě pak začla dohánět a poslední tři hry zvítězila ona.
________________________________________________________________________
Ciao amigos
Jsem tu s (poslední?) prázdninovou kapitolkou tentokrát z Godrigova Dolu. V médiích nahoře, jak jste si určitě všimli:-D je zas písnička tentokrát od Beatles, protože je boží a poslouchala jsem ji při psaní téhle kapitoly, tak proč s ní neseznámit i Poberty že :-D
Andy❤