TO BE CONTINUED 1-2.Díl

24.Kapitola-Zmatek

Než jsem se stačil vzpamatovat,byl tu doktor.

,,Co se stalo?" Vydal jsem ze sebe.

,,Byli jste v kómatu,měl jste autonehodu. Můžete mi prosím říct,jak se jmenujete?" Zeptal se.

,,Eh...Shawn Mendes" Odpověděl jsem s jistotou v hlase.

,,Dobře,kolik vám je let?" Zeptal se na další otázku.

,,Můžu poprosit o sklenku vody?" Měl jsem hrozně sucho v krku a při mluvení mi to hrozně vadilo.

,,Samozřejmě,omlouváme se,že nás to nenapadlo hned" Omluvil se a sestra mi nesla i hned sklenku s vodou.

Napil jsem se a zeptal se,na co se mě doktor předtím,ptal.

,,Je mi 19" Odpověděl jsem a podíval se na doktora. Ten svraštil obočí a já hned zkusil další pokus.

,,20!" Vyhrkl jsem.

,,Dobře tedy...ještě si vás prohlídnu a pak vás nechám,ať si odpočinete. Určitě je toho teď na vás moc" Řekl.

***

Chloe-pohled:

,,Dívej,Hope. Támhle je dědeček" Usmála jsem se a ukázala prstem na Mannyho,který na nás čekal na letišti.

,,Ahoj,Chloé...co let?" Usmál se,když přešel k nám.

,,V pohodě" Odpověděla jsem.

,,A co ty,princezno? Jak pak se máš?" Řekl takovým tím hlasem,kterým mluví na děti...musela jsem se začít smát.  Bylo to vtipný.

,,Hope byla po celý let velmi hodná a skoro vše prospala" odpověděla jsem za svou dceru,protože ještě neumí mluvit.

,,Karen ti připravila tvé oblíbené jídlo a Aaliyah už se nemůže dočkat na malou" Řekl když jsme došli k autu.

,,Karen je tak milá...už je chci moc vidět" Řekla jsem upřímně a Manuel se rozjel.

***

,,Zlatíčko" Přešla ke mě s otevřenou náručí,Karen.

,,Karen!" Usmála jsem se a objala ji.

Vtom sem přiběhla Aaliyah.

,,Chloe!" Zavěsila se mi na krk.

,,Jsem strašně ráda,že jsem přijela. Hrozně moc jste mi chyběli" Řekla jsem.

,,Ty nám taky" Odpověděl Manny.

,,A kde je Skylar?" Zeptala se Karen.

,,Tu mi hlídá brácha s Rachel,bála jsem se,že bych nezvládla cestovat s dvojčaty...ráda bych ji tu měla u sebe..." Řekla jsem smutně.

,,My to chápeme. Nebuď smutná...myslím,že tvůj brácha se o Skylar dobře postará a je tam i Rachel,takže se neboj" Uklidnila ne Karen.

,,Dobře" Kývla jsem.

,,Pojď,udělala jsem ti jidlo" Pobídla mě.

Manuel si zatím vzal malou Hope s Aaliyah do obývacího pokoje.

Shawn-pohled:

Potřeboval jsem na toaletu,proto jsem se postavil a přešel ke dveřím.

Tam jsem narazil na sestřičku.

,,Kam jdete,pane Mendesi?" Jemně mě chytla za předloktí.

,,Potřebuju na toaletu"  Řekl jsem.

,,Dobře,ta je tudy" Vedla mě a přede dveřmi se zastavila.  Za což jsem byl rád.

,,Nemusíte tu čekat. Vždyť to mám hned naproti" Otočil jsem se na ní.

,,Je to má práce" Usmála se.

,,Já vím,ale no tak....nejsem nemohoucí. Dojděte si třeba na čaj" Řekl jsem a vstoupil na pánské toalety.

Vešel jsem a došel si udělat svou potřebu.

Mezitím jsem uslyšel otevření dveří,kroky a poté zaklepání.

Snad to není ona.

,,Obsazeno!" Křikl jsem.

Nikdo se však neozval.

Otevřel jsem dveře a vyšel. Nikdo tu nebyl.

Nezdálo se mi to?

Umyl jsem si ruce a vyšel na chodbu.

V tom jsem do někoho narazil.

,,Omlouvám se" Podíval jsem se na dotyčnou a pomohl jí,sebrat se ze země.

,,Shawne?" Usmála se.

,,Eh...um.." Usmál jsem se a nedokázal si vzpomenout.

,,Jé,pane Mendesi. Co vy tu?" Přišel sem doktor.

,,Byl jsem jen na toaletě" Vysvětlil jsem.

,,Vidím,že tu máte návštěvu? O tom jsme si něco říkali" Podíval se na mě.

,,Já vím,dnes budu odpočívat a zítra budete volat rodině a známým..." Odfrkl jsem si.

,,Přesně tak" Usmál se. ,,Takže slečno,nechám vás tu,ale jenom vyjímečně" Dodal.

,,Děkuji" Ozvala se ta holka a doktor už byl na odchodu.

,,Pane doktore!" Křikl jsem. ,,Můžu jenom?"

Doktor kývl a já přešel k němu.

,,Já...mám takový problém. Nepamatuju si některé věci. Je to možné?" Svraštil jsem obočí.

,,Ztráta paměti v důsledku šoku je povětšinou omezena na některé události,pane Mendesi. Je to úplně normální. Vzpomenou si můžete kdykoliv" Vysvětlil.

Kývl jsem a přešel k té holce.

,,Půjdeme do pokoje?" Zeptal jsem se a ona kývla.

,,Takže,na co všechno si vzpomínáš?"
Zeptala se mě a sedla si na postel vedle mě.

,,Moje máma se jmenuje Karen,táta Manuel...taky mám sestru Aaliyah a bydlel jsem v Kanadě,teď ale bydlím tady" Odpověděl jsem.

,,Jsi zadaný nebo sám?" Zeptala se,jako by mě zkoušela...

,,No...to já nevím. Na to si nevzpomínam" Řekl jsem a vzdychl. ,,Mohla bys mi o sobě něco říct,možná si i na něco vzpomenu. Třeba, kdo jsi?" Podíval jsem se na ni a čekal.

,,Já jsem,Alice. Tvoje holka" Usmála se.

To be continued...
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

NEZABÍJEJTE MĚ😂💛