37.Kapitola-Vy dva spolu???

4.3K 191 7
                                    

Po měsíci:

Otevřela jsem oči a viděla Shawna. ,,Kolik je?" Zeptala jsem se. ,,Pět ráno..." Odpověděl. ,,Nemusíš vstávat,klidně spi dál" dodal a zapínal si tašku. ,,Ale já chci" řekla jsem a oblékla si župan. Shawn jen vzdychl.

Šli jsme do kuchyně,kam jsme si sedli.

,,Takže...kdy ti letí letadlo?" Zeptala jsem se. ,,Za hodinu,ale než dojedu na letiště..." Podíval se na hodinky. Kývla jsem. ,,Chlo já vím,že se zlobíš...ale pochop mě. Nechci abys kvůli mě musela zanedbávat školu nebo tvé přátelé. O tom jsme se přeci už bavili. Půl roku...to uteče. Uvidíš,za chvíli budu zase zpátky" usmál se. Mě ale do smíchu moc nelíbilo. Nebyla jsem naštvaná,byla jsem smutná. ,,Já vím. Jen nevím,jak to bez tebe zvládnu" ,,Ty zvládneš všechno..." Pohladil mě po tváři. ,,Už musím jít. Je tu taxi" Chytil mě za ruce. ,,Miluju tě...budeš mi chybět" ,,Já tebe taky..." Řekla jsem,ale nebyla schopná se mu podívat do očí. Měla jsem sklopenou hlavu,aby neviděl,že pláču.
Nechci,aby se cítil kvůli mě špatně. Chci aby dělal to,co ho v životě naplňuje a hlavně,aby byl šťastný,protože to si on zaslouží.
Bude mi tak moc chybět...

,,Chl-" ,,Běž už...prosím" řekla jsem stále divajic se do země. ,,Dobře..." Zašeptal. Po zaklapnutí dveří,jsem přešla k oknu. Viděla jsem,jak nastupuje do taxi. Sbohem...

Šla jsem zpátky do pokoje. Vzala jsem si věci a šla do koupelny. Napustila jsem si vanu do které jsem si poté lehla,zavřela oči a snažila se nemyslet na Shawna. I když to bylo dost těžký. Jsem na něho pyšná,akorát si prostě nedokážu představit,probouzet se tu po dobu půl roku sama. Upřímně se i bojím,že se něco pokazí...půl roku je docela dlouhá doba. Třeba se zamiluje do někoho jiného. Třeba už ho ani neuvidím,co já vím? Ugh...až moc přemýšlím. Podívala jsem se na hodiny a zjistila,že bych si měla pospíšit a proto jsem vylezla z vany.

Před školou na mě čekala Rae. Šly jsme ke skříňkam. Vzaly jsme si učení na první hodinu a došly do třídy,kde jsme si sedly na naše místa. ,,Tak..Shawn už odjel?" Zeptala se mě. ,,Jo.." Sklopila jsem hlavu. ,,Chybí ti viď?" Pohladila mě po zádech. ,,Jo...a to odjel teprve před pár hodinama" Odpověděla jsem. ,,Jó holka,bez toho rajčete tu bude nuda" Řekla a já se musela usmát. ,,Kdyby tě teď slyšel,bylo by po tobě" Smála jsem se a v tom přišla do třídy učitelka. No a deset minut po zvonění přišel i Alex. ,,Já se omlouvám paní učitelko,zaspal jsem" Uchechtl se a sedl si před nás. ,,Nazdárek" otočil se na nás a usmál se na Rae. Uhm. ,,Nazdar" řekla jsem a opisovala si výpisky do sešitu.

Když byl čas oběda. Odebraly jsme se do jídelny. Vzala jsem si jídlo s tácem a sedla si ke stolu kde běžně sedíme.
,,Přijdeš dnes?" Zeptala jsem se Rae. ,,Promiň,dnes nemůžu. Musím s něčím pomoct mámě" Odpověděla. ,,Dobře" Kývla jsem.

Když jsem jela autobusem domu,přisedla si ke mě Amy. Moje hodně blízká kamarádka. ,,Tak pojď se mnou...fakt je to dobrý film. Přijdeš na jiný myšlenky" Přemlouvala mě,ať jdu s ní do kina. ,,Já nevím..." ,,Noták Chlo...prosím" Udělala na mě psí oči. ,,Tak dobře" uchechtla jsem se. Ještě jsme se domluvily v kolik pro mě přijede,rozloučily se a já vystoupila a mířila si to domů.

Najednou tu bylo takové ticho. Žádné hraní na kytaru...nebo zpěv.
Měla jsem hlad. Obvykle bych si něco objednala,ale dnes vlastně nemám co dělat. Jsem tu sama a do kina jdu až v šest. Takže proč ne? Rozhodla jsem se,že si udělám špagety. Protože to je asi jediný jídlo,který zvládnu udělat.

Bylo půl šestý a ja zrovna stála u skříně a rozhodovala se,co si vezmu na sebe. Vzala jsem si džíny a svetřík. Do svého backpacku jsem si dala klíče,mobil a peněžnku.

TO  BE  CONTINUED 1-2.DílOù les histoires vivent. Découvrez maintenant