4.Kapitola-Jak jsi mohla?!

8.1K 356 3
                                    

,,A co vidíš v mých očích teď?" pozorovala jsem jeho plné rty, které se začínaly čím dál víc přibližovat. Jen jsem nehybně stála a čekala na to, co se bude dít dál. Byli jsme tak strašně blízko... Cítila jsem na sobě jeho horký dech. Shawn se ke mně natáhl a jemně se otřel o mé rty.


,,Chloe?!" trhnutím jsem se otočila směrem ke dveřím, kde stála Rae. Sakra! To snad ne!

,,J-já... počkej!" vyběhla jsem za ní. Šla do mého pokoje a bouchla dveřmi.

,,Rae, prosím..." vešla jsem do pokoje a zavřela za námi.

,,Ne! Chloe, opravdu jsem nečekala, že by si tohle udělala! Moc dobře víš, co všechno pro mě znamená a i přes to si se s ním cucala! Hlavně, že tě nikdy nezajímal, že?!" bránila se.

,,Viděla jsem vás," řekla a vyšla z pokoje.

,,Rae, prosím. Nic to nebylo, věř mi. Já-" přerušila mě.

,,Je mi to jedno, jdu domů," řekla a odešla. Nestihla jsem říct cokoli na svoji obranu. Třeba, že se mi Shawn ani nelíbí! Proč jsem tam stála a čekala, co udělá? Proč jsem tomu nezabránila? Nechápu to.

Otočila jsem se a viděla za mnou stát Shawna. Beze slov mě pozoroval. V jeho očích byla lítost...

Bez rozmýšlení jsem si nazula své vansky a vyšla z domu. Potřebuji teď být sama. Potřebuji si udělat pořádek v tom, co k němu cítím. Jestli vůbec něco cítím. Je to vůbec možné? Je možné se do někoho zamilovat za tak krátký čas?

Už byla docela tma a mně začínala být zima jen v tom croptopu. Mohlo být něco po desáté. Měla bych se vrátit domů.

Odemkla jsem vchodové dveře, sundala si své vansky a klíče položila na poličku. Slyšela jsem hlasy z obýváku. Nejspíš se dívají na film. Snažila jsem se tiše vplížit do pokoje.

,,Chloe?" slyšela jsem za sebou hlas mého bratra. Zastavila jsem se a otočila se na něho.

,,Vím, co se stalo. Shawn mi to řekl,"

,,Came..." vrhla jsem se mu do náručí. Tohle jsem teď potřebovala.

,,Neboj, Rae se na tebe nemůže zlobit věčně. Udobříte se... Vždyť ty a Shawn... On k tobě nic necítí a ty k němu taky ne, nebo snad ano?" nadzdvihl jedno obočí a čekal, co ze mě vypadne.

,,Ne. Jasně, že ne. Je to tvůj nejlepší kamarád a Rae je zase moje nejlepší kamarádka a tohle bych jí opravdu neudělala,"

,,Dobře a teď pojď," usmál se na mě a natáhl ke mně ruku.

,,Pustíme si nějakou komedii, prcku," kývla jsem a následovala ho.

Vešli jsme do obývacího pokoje a moje oči se střetly s těmi jeho. Uvolnil mi místo na gauči, abych si mohla sednout doprostřed. Cam vybral film, ale jak jsem se mohla soustředit na film, když jsem seděla zrovna vedle něho?! Ještě k tomu všemu Cam usnul. Díky, brácho...

Opatrně jsem vstala tak, abych nevzbudila Cama a šla do skříně pro deku. Vrátila jsem se do obýváku a dekou přikryla Cama. Shawn mě celou dobu pozoroval. Krátce jsem se na něho podívala a vydala se do svého pokoje.

Ovšem mě u schodiště vyrušil ten sametový hlas: ,,Chloe, počkej," šeptl. Vypnul televizi a šel směrem ke mně: ,,Opravdu mě to moc mrzí... Nevím, co to do mě vjelo. Nechtěl jsem ti pokazit přátelství s Rae a vážně se ti moc omlouvám," v jeho hlase jsem slyšela tolik lítosti.

,,To je dobrý, Shawne," pokusila jsem se o úsměv.

,,Ne, vážně. Měl jsem zůstat v Kanadě a neměl jsem poslechnout Cama. Zítra se vracím domů," sklopil zrak k zemi.

,,Shawne... prosím ne," řekla jsem zklamaně a já stiskla jeho ruku. Podíval se do mých očí: ,,Nejezdi, prosím... Zůstaň tady," v očích se mu zajiskřilo.

,,Dobře, zůstanu..." usmál se. Radostně jsem se mu obmotala kolem krku. Nad tím se jen uchechtl, ale stiskl mě mnohem pevněji.

TO  BE  CONTINUED 1-2.DílDonde viven las historias. Descúbrelo ahora