Lásce neuletíš /FF Loki

43. Romantika

Když jsem se vrátil do pokoje, zavřel jsem za sebou dveře a posadil se na židli v předpokoji. Byl jsem rád, že jsem dostal možnost znovu se setkat s Lokim, ale chtěl bych víc.

Chtěl bych ho mít u sebe, obejmout ho a políbit. Nebo si zopakovat to společné koupání. Pomyslel jsem si s úsměvem. To by bylo dokonalé. Jenže z cely ho jistě jen tak nepustí.

Po nějaké době jsem vstal a přemýšlel, co bych mohl dělat... No nakonec jsem mu začal prohledávat ložnici. Ani nevím, co mě to napadlo. Prostě mě asi ovládla zvědavost.

Po pár minutách jsem mu nakoukl pod postel a překvapeně vydechl. Měl tam hromádky dokonale poskládaných knih. Vzhledem k tomu, že jsou zrovna pod postelí, tak by tu být asi neměly.

"Takže tu máš svou tajnou sbírku..." šeptl jsem a šáhl po nejbližší knize. Vytáhl jsem ji ven a prohlédl si ji. Byla plná obrázků různých rostlin a jejich popisů. Něco jako herbář, řekl bych.

Zavrtěl jsem nad tím hlavou, položil ji na postel a vytáhl další knihu. Tahle už vypadá líp. Asi nějaký román, jak vyplývá z názvu. Zkusím si kousek přečíst a uvidím. Pomyslel jsem si a prohrábl si již dávno suché vlasy.

Herbář jsem vrátil tam, odkud jsem ho vzal, popadl druhou knihu a rozešel se s ní do koupelny. Vím, už jsem se dnes koupal, ale je to to jediné, co tu můžu dělat, abych se neunudil. Navíc je to velmi příjemný a osvěžující zážitek.

V koupelně jsem pustil teplou vodu, aby se mi naplnila vana, položil knihu na boční skříňku a tu následně otevřel.

Uvnitř byly dvě poličky. Na první byly různé barevné nepopsané lahvičky a na druhé poskládané čisté ručníky. Jeden ručník jsem si vytáhl a položil ho vedle knihy.

Vytáhl jsem jednu zelenou lahvičku. O té už vím, že je to jako pěna do koupele. Pohledem jsem pak pátral po bílé, ve které bylo tekuté mýdlo dosti podobné sprchovému gelu. Ale ta jakoby se sama přemísťovala, pokaždé byla úplně jinde, než kde jsem ji nechal.

Proto mi dlouho trvalo, než jsem ji našel. Obě lahvičky jsem pak dal na kraj vany, obsah zelené vlil do proudu vody a bílou zatím nechal stát. Nevadí, když to vypotřebuji vše, protože lahvičky se samy znovu doplňují. Asi na ně Loki použil magii.

Když byla vana plná, vyplnul jsem vodu a svlékl se. Popadl jsem knihu a opatrně vlezl do vody. Otočil jsem se a nad pas ponořený ve vodě jsem se lokty opřel o okraj, otevřel knihu a začal si číst.

Nevím, kolik uplynulo času, ale už jsem byl v první třetině knihy a musím říct, že mě opravdu bavila. I když se ukázalo, že je v ní hodně intimních scén dvou hlavních postav.

"Nevěděl jsem, že rád čteš žhavou a intimní romantiku." ozvalo se za mými zády pobaveně.

"To já taky ne." pronesl jsem s nezájmem. Teprve pak mi došlo, co se stalo, a já ztuhl. Čas, jakoby se zastavil.  Jedna...dvě...tři...čtyři...pět... Kniha mi vypadla z ruky a zůstala ležet na okraji vany.

Rychlostí světla jsem se otočil a objal černovlasého boha, který na mě předtím promluvil. Jeho dotek byl velmi příjemný, přesto jsem si však nebyl jistý....

"Jsi opravdu tady? Prosím, ať se mi nezdáš...!" šeptl jsem mu do hrudi a zesílil svůj stisk. U mého ucha se ozval jeho pobavený smích a pak mě objal nazpět.

"Neboj, nezdám se ti. Jsem opravdu tady." šeptl mi do ucha a políbil mě do vlasů. V tu chvíli jsem byl tak šťastný. "Matka se za mě přimluvila u Odina, takže budu odteď zamčený zde - ve svých komnatách, nikoliv v cele."

"To je dobře." zamručel jsem mu do hrudi a usmál se. Samozřejmě, že to nemohl vidět, ale v tu chvíli jsem to neřešil.

"Remy, ty pláčeš?" dokud se mě nezeptal, ani jsem si to neuvědomil. Vymanil jsem se z jeho objetí, natočil se na stranu a začal si utírat mokré cestičky od slz.

"Možná." pronesl jsem k němu přitom úplně nezáživně a slyšel, jak se uchechtl. Jeho ruce vzaly ty mé, otočil si mě k sobě a odkryl mi obličej. Bylo to celkem trapné, takže jsem určitě zrudnul.

"Chyběl jsi mi." řekl mi, přitáhl si mě ještě o něco blíž a něžně mě políbil. Polibky jsem mu hned začal oplácet. Vymanil jsem se z jeho sevření a ruce mu obmotal kolem krku, zatímco on mi své přesunul do vlasů a začal mi za ně jemně tahat.

"Taky jsi mi chyběl." procenil jsem skrze polibky. Uchechtl jsem se a odtáhl se od něj. "I když jsem nečekal, že mi přání o společném koupání splníš takhle brzy."

"No jo, nemohl jsem odolat." zamumlal Loki do mého ucha, ke kterému se naklonil. Když mi ho po nějaké chvíli jemně skousl, vydal jsem ze sebe podivný zvuk a zaplavila mě vlna tepla.

Černovlásek se ode mě okamžitě odtáhl a podíval se mi do očí. Trošku vyjeveně jsem na něj koukal a pak jsem ucítil, jak se mi do tváří nahrnula červeň.

"Líbí se mi, když vzdycháš... Ale obávám se, že jestli takhle budeme pokračovat, udělám něco, co by tě později mohlo mrzet." pověděl mi a já přikývl.

Vím, kam svými slovy mířil. Vysvětloval mi i tuto záležitost ve vztahu. Lidé tomu říkají pohlavní styk, pokud si to dobře pamatuji... Zatímco pro bohy je to milování.

Loki udělal ve vodě krok dozadu a pustil mě. Očividně chtěl buď odejít, nebo se aspoň vzdálit do bezpečné vzdálenosti. Chápu jeho chování. Snaží se mě jen chránit. Nechce mi ublížit.

V tuto chvíli jsem si však připadal, jakoby jeho činy dělaly pravý opak. Rychle jsem ho chytl za ruku a zastavil ho v dalších pohybech. Věnoval mi nechápavý pohled, zatímco já jemu odhodlaný a plný něhy.

"To je v pořádku, Lu." šeptl jsem, o krok se k němu přiblížil, druhou rukou ho jemně pohladil po vlasech a tváři a věnoval mu upřímný úsměv.

"Co to děláš, Remy?" zeptal se mě a já poznal, že začíná být nervózní. Očividně se teď musí hodně krotit, aby mi neudělal něco, s čím bych nesouhlasil, nebo něco, co by mi mohlo ublížit. "Jen mi dej minutu, abych se uklidnil a ..."

"To není potřeba." šeptl jsem a jemně ho políbil na rty. Nespolupracoval, dalo se to čekat. Odtáhl jsem se od něj a všiml jeho lehce zamračeného pohledu. Usmál jsem se a naklonil se k jeho uchu. "Chci to."