21. Vysvětlení

29 5 0
                                    

Po obědě zavolal do Toweru ředitel Fury. Všichni Avengers musí na nějakou misi. A jediný, kdo tu se mnou zůstane, je Tony. Prý aby na mě dohlídl. Nick mi totiž pořád úplně nevěří. Ale aspoň je ke mně upřímný.

Takže se všichni sbalili a sešli se se mnou a Tonym v obýváku. Loučení nemusí nikdo z nás, jak jsem si všiml. Aspoň to není jen moje slabá chvilka.

"Užijte si to i za mě. Jasný?" řekl jim s úsměvem vynálezce. Ostatní se zasmáli.

"Ani nevíš, jak rád bych si to s tebou vyměnil, Tony." řekl Bruce. On mluví? Přísahám, že to je snad poprvé, co v mé přítomnosti promluvil.

"Nedělej z toho zase takový drama, Bruci." zasmál se jeho slovům Sam. Doktor jen cosi zamručel. Vím, že není špatný, i přesto že se mění na tu...věc. Je to milý člověk. Hlavně to byl právě Bruce, kdo mě ošetřil, když jsem omdlel.

"Vraťte se. Všichni." řekl jsem s vážným pohledem. Všichni se na mě podívali. Otec ke mně došel a vtáhl si mě do objetí.

"Vrátíme se. Slibuji." řekl mi, odtáhl se ode mě, pohladil mě po vlasech a došel k ostatním. Mimochodem, ty jejich kostýmy, co mají na sobě....jsou fakt hustý. Nejvíc se mi líbí právě otcův.

"Jestli ten slib někdo z vás poruší, tak vás přijdu zabít sám." řekl jsem s vážností v hlase, ale i tak to spíše vyznělo vtipně, a ostatní se tomu pobaveně zasmáli.

"Je nám to jasný." pronesla Nat s úsměvem. Pak už všichni odešli. Věnoval jsem Tonymu pohled typu a-teď-jako-co. Jen pokrčil rameny.

"Fury mi sice řekl, že tady mám zůstat, ale nedal mi zrovna volno. Takže půjdu pracovat na něčem do dílny a ty se nějak zabav. Máš tu Jarvise, tak si nějak poraď." řekl mi s povzdechem. Očividně se mu do práce vážně nechtělo.

"Jo, jasně." odpověděl jsem mu s úsměvem. Nezlobím se na něj. A vlastně už vím přesně, co budu dělat. V hlavě jsem se ušklíbl nad mými myšlenkami.

Tony odešel do dílny, zatímco já se rozešel do svého pokoje i s tím hnědým opeřencem v patách. Když jsem tam došel, Orion se opět usadil na opěradle židle, zatímco já zavřel dveře.

"Loki." řekl jsem a čekal, až se zjeví. Už mě ani nepřekvapilo, když se místo přede mnou, objevil přímo za mnou. Stál tak blízko, že jsem cítil jeho dech na mém krku.

"Hádám, že mám asi co vysvětlovat." ozval se jeho napůl pobavený a napůl vážný hlas. Přikývl jsem, došel k posteli a sedl si na ni. Černovlásek po chvíli následoval mého příkladu a sedl si jen kousek ode mě.

Dneska vypadal vážně hezky. Měl na sobě tmavě zelenou košili a černé, na kolenou roztrhané, kalhoty. Vůbec jsem netušil, že by si dobrovolně dal na sebe něco takového. Není to jeho styl.

"Můžeš začít tím, že mi řekneš pravdu o tom, kdo vlastně jsi a jak jsi spojený s Asgardem." řekl jsem mu po chvíli s menším úsměvem. Rozhodně na něj nechci nijak tlačit, ale pravda by se mi vážně hodila.

"Fajn, ale mou minulost necháme na pokoji." řekl po chvíli a věnoval mi slabou verzi jednoho z jeho úsměvů.

"Nezajímá mě, kdo jsi byl, Loki. Zajímá mě, kdo jsi teď." šeptl jsem jeho směrem. Věnoval mi vděčný úsměv a přikývl.

Lásce neuletíš /FF LokiWhere stories live. Discover now