Lásce neuletíš /FF Loki

4. Dohoda

"Omlouvám se. Nechtěl jsem do Vás vrazit. Nedíval jsem se na cestu." řekl jsem mu s menším úsměvem a nenápadně ho začal zkoumat pohledem. Byl jsem skvělý v odhadování druhých podle toho, co jsem z nich všechno vypozoroval.

"Nic se nestalo." odbyl mě rychle černovlásek a jen nad tím mávl rukou, abych to nechal být. Pořád mě ale zkoumal dosti nápadným pohledem, ze kterého mě mrazilo. "Ztratil ses?"

"Ne. Neřekl bych. Jen někoho hledám." řekl jsem mu po pravdě a zakoukal se do těch jeho překrásných zelených očí. Černovlásek se ušklíbl, jakoby se celou touhle situací dokonale bavil.

"Koho? Třeba ho znám..." pronesl nezáživně se stopou zvědavosti v hlase. Zavrtěl jsem nesouhlasně hlavou.

"Byla by obrovská náhoda, kdyby jste ho znal." namítl jsem, ale neznámý muž byl doslova neodbytný.

"Tak to zkus. Za zkoušku přece jen nic nedáš." pronesl vážným tónem hlasu a věnoval mi něco mezi úsměvem a úšklebkem. Netušil jsem, jestli si ten muž ze mě dělá srandu nebo co, ale prvotní strach a nejistota už dávno opadly. Není to můj nepřítel.

"Hledám muže, který se jmenuje James Barnes." vzdal jsem to tedy nakonec a šel s pravdou ven. Černovlásek se zamyslel a dlouhou dobu mezi námi vládlo tíživé ticho.

"No jistě." téměř vykřikl černovlásek a přistoupil ke mně blíž. Chytl mi prsty bradu, zvedl mi hlavu o něco výš, přece jen byl o hlavu vyšší než já, a prohlédl si můj obličej.

"Ehm...." vypadlo ze mě nejistě. Ne, že by mi to bylo nepříjemné, ale bylo to divné. Muž se uchechtl a dále zkoumal můj obličej.

"Tak ten zimní voják má syna. A já si říkal, koho mi připomínáš." pronesl, jako bych tam ani nebyl. Zimní voják? O čem to mluví? Nechápal jsem. Černovlásek pustil mou bradu, ale zůstal stál v mé blízkosti.

"Takže ho znáte." řekl jsem, jakoby to snad nebylo nad slunce jasné. Přikývl. "Víte, kde ho najdu?"

"Vím. Tady ne." pronesl s úsměvem. "Dostanu tě k němu, ale chci něco na oplátku. Jsi ochotný se mnou uzavřít dohodu?"

"Dohodu? Jakou?" zeptal jsem se zmateně. Opravdu mě irituje, když nechápu něco tak zřejmého. Ale jsem prostě nechápavý.

"Dostanu tě k němu a za to mi dovolíš, abych tě studoval. Nikdo jiný se o tom ovšem nedozví." řekl mi svůj návrh. Rychle jsem zvážil své možnosti a pak souhlasně pokýval hlavou.

"Fajn, ale nebudete na mě dělat žádné experimenty." řekl jsem podmínku, za kterou jsem ochotný do toho jít. Černovlásek přikývl.

"Žádné experimenty. Jak si přeješ." pronesl s úsměvem a natáhl ke mně ruku. "Takže se dohodneme?"

"Jo." pronesl jsem a ruku mu stiskl. Černovlásek na mě mrknul, kolem nás se objevila zelená mlha a během chvilky jsme se přenesli do úplně jiné ulice. Dokonce bych řekl, že do úplně jiného města.

"Barnes je v té obrovské budově s písmenem A nahoře." řekl mi, pustil mou ruku a ukázal někam pryč z uličky. Chápavě a děkovně jsem přikývl.

"Když mě tedy chcete ...tajně... studovat, tak jak Vás najdu?" zeptal jsem se ho. Černovlásek zavrtěl hlavou.

"Nenajdeš. Já najdu tebe. Stačí jen, když řekneš mé jméno." prozradil mi s tajuplným úsměvem.

"A jak se jmenujete?" chtěl jsem tedy vědět. Černovlásek se na chvíli zamyslel a pak se uchechtl.

"Loki." pronesl to s jistou noblesou a kolem něj se objevilo zelené světlo. "A tykej mi. To vykání mi od tebe zní divně." A než jsem stihl něco říct, byl pryč.