Lásce neuletíš /FF Loki

6. Testy

Černovlasý muž přede mnou si četl složku, zatímco já si ho nenápadně prohlížel. Trochu jsem se zarazil, když jsem uviděl jeho kovovou ruku. Hádám, že tohle je dáreček od Hydry.

Jinak to byl na první pohled normální chlap. Dokonce bych řekl, že jsme si dosti podobní, ale mé jantarově žluté oči, které mám zase jako dárek od Hydry já, trochu naši podobnost rušily.

Zaznamenal jsem neslušný pohyb někde nade dveřmi. Podíval jsem se tím směrem a nepříjemně se zamračil na kameru. Můj pohled byl v tu chvíli přímo vražedný. Jistě nás teď někdo sleduje.

Pak jsem svůj pohled otočil zpět na černovlasého muže zrovna ve chvíli, kdy se na mě podíval, a naše pohledy se střetly.

"To je vtip?" zeptal se trochu naštvaně a trochu nevěřícně. Aspoň mám ten pocit. Přes ten jeho nečitelný kamenný výraz, který mimochodem umím taky, se těžko rozeznává, jak se asi cítí.

Zavrtěl jsem nesouhlasně hlavou. Tohle nebyl vtip. Pokud ta složka není falešná. Ale vzhledem k podobě tohoto muže mám pocit, že je to více než pravda. Černovlásek se střídavě díval na mě a na složku. Nakonec si jen povzdechl.

"Fajn. Pojď dál." řekl mi a ustoupil stranou, abych mohl vejít dovnitř. Udělal jsem tak, muž zavřel dveře a ty se pak samy zamkly. Zajímavé.

Spolu jsme pak vešli do výtahu a vyjeli do nějakého vyššího patra. Když jsme vystoupili, došli jsme do obýváku a já zůstal zaraženě stál na prahu. Je tu víc lidí, než jsem čekal.

V obýváku seděla skupina lidí a všichni na mě překvapeně koukali. Černovlasý muž, který měl stále v ruce mou složku, přišel před jednoho hnědovlasého muže, který v ruce držel skleničku s....myslím, že whisky.

"Mohl by jsi udělat pár testů?" zeptal se hnědovláska. Ten nechápavě nahl hlavu na stranu.

"Proč?" zeptal se. Místo odpovědi mu černovlásek doslova vrazil složku do prázdné ruky. Hnědovlásek překvapeně vydechl. "To je složka z Hydry."

"Já vím. Čti." odpověděl mu na to netrpělivě černovlásek a založil si ruce na hrudi. Hnědovlásek tedy nejistě složku otevřel a odkašlal si.

"Ehm....Testovací subjekt číslo 216. Projekt Beast Soul. Pravé jméno: Jeremy Barnes." přečetl nahlas a podíval se na černovláska. Ten mu rukou naznačil, ať čte dál. "Věk: 19 let. Biologičtí rodiče: matka - mrtvá, otec - James Barnes alias Winter Soldier."

"To je tvůj syn?" zeptali se všichni sborově a koukali z černovláska na mě.

"Chápu." pronesl najednou hnědovlásek, napil se ze skleničky a položil ji na stůl. Následně na stůl položil i složku, vstal a vydal se pomalu k výtahu. Čili ke mně. "Takže uděláme test otcovství."

Černovlásek přikývl a taky k nám došel. Pak spolu s hnědovláskem nastoupil do výtahu. Chtěl jsem se vydal za nimi, ale hnědovlásek ke mně natáhl vztyčený prst a zavrtěl hlavou.

"Toho ptáka tu nech. Do laborky ho nepustím." řekl mi nekompromisně. Chápavě jsem pokýval hlavou. Sleť na gauč a počkej tu na mě. Dal jsem orlovi příkaz skrze myšlenky. Ten se odlepil z mého ramene a za křiku jednoho z mužů přistál přímo vedle něj na pohovku.

Za překvapených pohledů všech v místnosti jsem nastoupil do výtahu za těmi dvěma. Ti mi věnovali pohled typu o-tomhle-si-později-promluvíme. Jen jsem pokýval hlavou. Hádat se teď opravdu nehodlám.