In a golden cage | Plánovaná korekce|

In a golden cage 148

Pohled Kaitlyn

„Prosím?"ozvala jsem se rozespale.„Ahoj Kaitlyn,ty ještě spíš?"Podívala jsem se na budík a v té chvíli bych nejraději hodila telefon o stěnu.

„Perrie je šest hodin!Co si myslíš,že asi budu dělat?!Já narozdíl od tebe,lítám celý den kolem akčního dítěte!"vyjela jsem na ní okamžitě.

„A večer lítáš kolem Harryho,co?"
„Strašně vtipný,jestli mě s ním chceš pořád dávat dohromady,tak to jsi mohla zavolat odpoledne."

„Ty jsi nějak strašně protivná po ránu!Nechcete se s Harrym a Darcy odpoledne stavit?"
„A to mi voláš,jen kvůli tomuhle!?"
„V podstatě ano."

„Já tě snad zabiju!Jo,stavíme se,ale jestli mě omluvíš,ráda bych ještě spala než se vzbudí Darcy."
„Tak dobře,já myslela,že bychom si mohli povídat,ale když nechceš.Zatím čau."

Položila jsem telefon na noční stolek a zívla.Já tu Perrie jednu zabiju!„To,už ti volají milenci do postele?"Otočila jsem se k němu a usmála se.

Milovala jsem jeho vzhled po probuzení,byl prostě k sežrání,ale to je pokaždé.„To víš no,nějak se nestíháme scházet.A to je dost nefér,jelikož ty se se svými milenkami scházet stíháš!"přistoupila jsem na jeho hru.

„Já mám pouze jednu a s tou se scházím každý večer."
„No vidíš a já vůbec."

„Ty se s jedním taky scházíš."
„To bych si pamatovala."
„Já si ty naše noci pamatuju moc dobře."

„Ty myslíš sebe?Ale já myslela ty ostatní,jak se mám s nimi scházet,když přes den jsem s Darcy a.."

„...a v noci jsi moje,takže ti nezbývá nic jiného,než se s milenci rozloučit a smířit se se mnou."

„To je,ale nefér!Ty jsi se mnou i přes den!Musíš si vybrat,buď ráno nebo večer!"
„Celý den."

„Nemůžeš mít všechno."
„Ale můžu,sleduj."
Harry mě pevně obejmul,takže jsem skoro nemohla dýchat.„A teď mám všechno"řekl se spokojeným hlasem.

„A já nemám ani milence a ani svobodu,to je tak nespravedlivé."Zkusila jsem se z jeho objetí vymanit,ale místo toho se mezi námi strhla menší bitva,kterou nakonec Harry vyhrál.

„Vzdáváš se?"zeptal se Harry,když mi držel ruce nad hlavou a nohami mi zabránil další pohyb.„Tak dobře"řekla jsem smutně.„Ale předtím než tě pustím mi řekni,kdo ti volal a já si to s ním půjdu vyřídit."

Usmála jsem se a chvilku mlčela.„Jaký idiot mi může volat v šest hodin?"Harry se na chvíli zamyslel a po chvilce se taky usmál.

Konečně mi dal svobodu a já se hned natáhla po telefonu.Sedm hodin.Takže pro dnešek můžu na spaní zapomenout.„A prozradíš mi,co tak důležitého ti volala v šest hodin?"zeptal se zvedavě.

„Máme se tam odpoledne stavit"odpověděla jsem a zívla.„A to ti volala jen kvůli tomuhle?"Protáhla jsem se a přikývla.

„Perrie je Perrie,co na to více říct.Dneska už spát nebudu.Půjdu si uvařit kafe a pak vytřu kuchyň,ale ty se ještě prospi."Dala jsem Harrymu letmou pusu a zamířila do šatníku.

Prošla jsem ložnicí,kde se Harry spokojeně vyvaloval a zamířila do kuchyně.Udělala jsem snídani a s hrnkem kávi zamířila do zahrady.Sedla jsem si na lavičku a kochala se tím pohledem.

„Konečně jsem tě našel!"Hrkla jsem sebou a podívala se na Harryho.„Můžu se k tobě přidat?"Přikývla jsem a usmála se.Harry si ke mně sedl a já mu položila hlavu na rameno.

„Dokážeš si představit,jak tu budeme sedět za dvacet let?"zeptala jsem a podívala se na něj.„Dokážu."Oba jsme takhle seděli,než se otevřely dveře a přišla za námi rozespalá Darcy.

„Dobré ráno,mami já mám hlad"řekla a protřela si oči.„Tak dobře,počkej chviličku my za tebou hned příjdeme a uděláme ti snídani.A dneska jdeme za Perrie."

Darcy šťastně vypískla a odběhla pryč.„Ještě ti chci říct plán,jak to vrátíme Perrie"otočila jsem se na Harryho.