In a golden cage 111

540 32 0
                                    

Pohled Kaitlyn

Sluneční paprsky mi svítily do tváře a já si přetáhla peřinu přes hlavu.Otočila jsem se a otevřela oči.Po včerejším dni jsem byla pořád unavená a měla jsem pocit,že jsem usla jen na pár minut.

Natáhla jsem se pro mobil a podívala se na hodiny.K mému úžasu bylo už deset.Perrie mě zabije!Protáhla jsem se a chtěla se začít oblíkat,ale nakonec jsem si to rozmyslela.Perrie mě ještě nevolá a dokud mě nepříjde vzbudit,tak já dobrovolně nebudu vstávat.

Hned,co jsem si lehla jsem upadla do hlubokého spánku.Probudily mě letmé polibky po tváři.Otevřela jsem oči a uviděla Harryho,který se nademnou skláněl.„Vstávej Šípková Růženko"řekl s úsměvem.

„Ještě chvilku"řekla jsem rozespale a zachumlala se do peřiny.„Zajímalo by mě na,jaký noční mejdan jste šly"řekl Harry.„Na jaký mejdan?"zeptala jsem se nechápavě.

„No holky se taky ještě neprobudily a to je Perrie obvykle už v devět vzhůru.Kluci šli vzbudit holky a teď je řada na tobě"odpověděl se smíchem Harry.

„A to je musí jít budit?Já chci ještě spát"řekla jsem a otočila se zády k Harrymu.„Ale Kaitlyn s takovou na ten zámek nedojdeme"řekl Harry a obešel postel.Sedl si na postel a s úsměvem mě pozoroval.

„Nekoukej se na mě!Po ránu vypadám hrozně"řekla jsem.„Vypadáš nádherně Kaitlyn.Ještě pořád sis to s tím stáváním nerozmyslela?"zeptal se Harry.„Ne"odpověděla jsem a ještě více zavřela víčka.Ucítila jsem,jak mě Harry políbil na rty,ale rozhodla jsem se to ignorovat.

Když to takhle zopakoval asi desetkrát,nevydržela jsem to a posadila se.„Můžeš mi vysvětlit,co to děláš?"zeptala jsem se.„Snažím se vzbudit Šípkovou Růženku,která obvykle po jednom polibku vstává.Ty jsi se,ale musela píchnout nějak moc,protože si vstala až na desátý"řekl s lišáckým úsměvem Harry.

Chtěla jsem si znovu lehnout,ale Harry ke mně přiskočil a vzal mi peřinu.„Harry neblbni!Dej mi tu peřinu"řekla jsem naštvaně a natahovala se po peřině.„Tak si jí vezmi"odpověděl se smíchem Harry.

Doslova jsem vyskočila po Harrym,ale on na nic nečekal a povalil mě.Lehl si na mě a chytl mi ruce,takže jsem se nemohla bránit.„Pusť mě!Harry jsem unavená a chce se mi spát"řekla jsem a na důkaz zívla.

„Kaitlyn,jak ti mám vysvětlit,že už spát nemůžeš.Je dvanáct hodin a jestli chceme být do večeře na zámku máme,co dělat"řekl Harry.„Ale já jsem unavená"namítla jsem.Harry se na chvilku zamyslel a pak mě začal jednou rukou lechtat.

„Harry....nech toho...dost!"řekla jsem se smíchem a snažila se mu vykroutit.„Ještě pořád jsi unavená?"zeptal se Harry po chvíli,když jsi dal pauzu.„Ne,už jsem čilá,jako rybička jen mě pusť"odpověděla jsem a udělala psí oči.

Harry mě pustil a já si upravila triko,které se mi nebezpečně vyhrnulo.Šla jsem ke skříňi a vytáhla si kraťasy s tílkem.Harry hned pochopil,že se chci převlíkat,takže odešel ven.Převlékla jsem se a věci rovnou uklidila do batohu.

Tohle byl náš poslední den v kempu,zbylé dva dny strávíme na hradě.Ozvalo se zaklepání na dveře a hned potom vstoupil Harry.„Donesl jsem ti snídani"řekl a položil tácek na stůl.

„Děkuju,ale nebudu jíst.Musím balit a..."Než jsem stihla doříct větu,skočil mi do řeči Harry.„Nic jsi od večeře nejedla.Nenechám tě,aby jsi šla s prázdným žaludkem hodinu pěšky.Najez se a já zatím sbalím věci"řekl Harry.

Chtěla jsem něco namítnout,ale Harryho pohled mluvil za vše.Do půl hodiny jsme oba stáli před chatkou sbaleni a čekalo se na ostatní.Holky vyšly z chatek úplně stejně unavené,jako já.

„Holky úsměv!Je krásný den,takže bychom si mohli jít zaběhat,jak dorazíme na zámek"začal nás provokovat Zayn.„Zayne,zalez někam!"zpražila ho Perrie a zívla.„Mě by stejně zajímalo,co jste dělaly celou noc"řekl po chvilce Niall.

„No,co asi?Vyplížily se z chatek,šly na diskotéku a pak měly divokou noc s těmi klukamy z kempu"řekla ironicky Soph.Než stačil Liam něco říct,Soph pokračovala.„To byl samozřejmě vtip!Spaly jsme!Byli jste celou noc s námi,tak snad víte,co jsme dělaly!"

Vzali jsme si věci a šli k východu.U východu stál správce a říkal,jaká to je pro všechny čest tady mít takové hosty.Louis ho mile přerušil,že vážně musíme jít,takže jsme se konečně vydali na cestu.

Asi po deseti minutách jsme si s holkami rezignovaně sedly do trávy s odhodláním se nehnout.„Holky,co to je!Jdeme,jdeme,jdeme!"začal nás pohánět Zayn.„Já už neudělám ani krok!"řekla Perrie a položila se do trávy.

„Už je to jenom pár kilometrů,půlhodina cesty víc ne"začal nás uklidňovat Niall.„Nialle,ale já už vážně nemůžu!Jsme vyčerpané,co na tom nechápete?"řekl Laura.

„A do toho mě začala bolet hlava"řekla El.„Nejste těhotné?"zeptal se zničehonic Liam.Podívala jsem se na holky a ony se podívaly na mě.

In a golden cage | Plánovaná korekce|Where stories live. Discover now