In a golden cage 118

547 33 1
                                    

Pohled Kaitlyn

Probudil mě letmý dotek na tváři.Otevřela jsem oči a uviděla Harryho,který mě s úsměvem pozoroval.„Dobrá ráno"řekl okamžitě.Protáhla jsem se a zívla.„Dobré ráno."

Harry mi odhrnul spadlé vlasy z obličeje a dal mi je za ucho.„Měli bychom se oblékat,co?"zeptal se.„Měli"odpověděla jsem a teprve teď jsi všimla,že ležím s Harrym v objetí.

Odsunula jsem se a Harry dal okamžitě ruce pryč.Vzala jsem si věci a šla do koupelny,kde jsem si dala ranní sprchu.Po mně,šel do sprchy Harry a já mezitím začala balit věci,protože po snídani by se mělo odjíždět domů.„Ty už balíš?"uslyšela jsem za sebou Harryho hlas.„Musíme být do oběda doma.Půjdu se nasnídat a potom to dobalím"řekla jsem a šla ke dveřím.

Harry mě chytl za ruku a otočil k sobě.„To,co se stalo včera...."Nenechala jsem ho domluvit a skočila mu do řeči.„To,co se stalo včera byla chyba Harry.Nic to neznamená"dopověděla jsem za něj.

„Právě,že naopak Kaitlyn.To,co se stalo včera,bylo znamen,že se jen,tak nevzdám,protože ke mně cítíš něco víc"řekl odhodlaně Harry.„Opravdu?Jseš si jistý?"zeptala jsem se sebevědomě,ale už teď mi bylo jasný,že lžu sama sobě.

„Jsem si jistý.Kdyby to totiž,tak nebylo,tak bys mi nedovolila,abych tě za celý týden políbil,abych se tě dotknul a nebo,abychom spali v objetí"odpověděl.„To,ale nic neznamená"začala jsem odporovat.

„Pro tebe možná ne,ale pro mě je to,jako výhra v loterii."Harry pustil moji ruku a společně jsme vyrazili na snídani.Už od dveří jsem cítila,že je něco špatně.„Ahoj"pozdravila jsem,když jsme přišli ke stolu,kde už všichni byli.

Skoro všichni mi odpověděli vesele,tedy kromě Perrie a Zayna,kteří to spíše řekli otráveně.Rozhodla jsem si toho nevšmat a dělala,jakoby se nic nestalo.„Za půl hodiny je sraz před zámkem.Bude tam na nás čekat auto"řekla zničehonic Perrie a odešla.

Nechtěla jsem se do toho plést,ale Perrie celou dobu mlčela,což je neobvyklá věc a Zayn byl taky,jak na pohřbu.„Zayne,co se stalo?"zeptala jsem se.Zayn se na mě překvapivě podíval,jakobych na něj mluvila španělsky.„Kde?"řekl nechápavě a začal se rozhlížet.

„No,mezi tebou a Perrie.Nemluvíte spolu,sedíte metr od sebe a oba se tvářítě,jak na pohřbu"vysvětlila jsem mu.„Jen jsme se včera trochu chytli nic víc.Půjdu pomoct balit,zatím se mějte"rozloučil se hned a odešel.

„Nevíte,kvůli čemu se chytli?"zeptala jsem se,když Zayn odešel.„Nevíme.Když jsme přišli,tak už tady,tak seděli,ale tohle nemohlo být obyčejné chytnutí,jelikož by to dnes,už neřešili"řekl Liam.Probírali jsme všechno možné,když jsem si všimla Lauřiného ZÁSNUBNÍHO prstýnku.

„Lauro,nechceš nám něco říct?"řekla jsem najednou.„Co?"zeptala se nechápavě Laura.„Třeba od koho je ten prstýnek,nebo k jaké příležitosti je"odpověděla jsem s úsměvem.

Laura dala okamžitě ruce do klína a sklopila hlavu.„Lauro!Nenapínej nás a vyklop to!"řekla Soph.

Laura se podívala na Nialla,který jí s úsměvem pozoroval.„No...on je to prostě....on....je to......zásnubní prstýnek"řekla nervozně.„Pane bože Lauro!To je bezvadný!"vykřikla El,až se na nás všichni otočili.

„Ukaž prstýnek!"nakázala jí hned Soph.Laura položila ruku a my hned ohodnotili prstýnek.„Je nádherný,ale kdy jsi se chtěla pochlubit?"zeptala jsem se.„Časem bych vám to řekla"odpověděla.„A proč,ne teď?"vyptávala jsem se dál.

„Přišlo mi to blbý,když nejste s Harrym spolu"řekla skoro tišše.„Ale Lauro,kvůli tomu,že my jdeme s Harrym od sebe nám přece nechceš tajit,tuhle bezva novinu!"řekla jsem a všimla si,jak to s Harrym trhlo.

Holky se připojily s gratulacemi a kluci si samozřejmě začali s Nialla utahovat.„Musím už jít,nemám ještě dobaleno.Zatím ahoj"řekla jsem a šla do pokoje.Hned,jak jsem přišla do pokoje,začala jsem ke dveřím stavět sbalené batohy.

„Kaitlyn,netahej se s tím!"řekl Harry a pomohl mi s docela těžkým batohem.„Myslela jsi to vážně s tím,že jdeme od sebe?"zeptal se najednou Harry.„Podle všeho ano"odpověděla jsem,překvapivě klidným hlasem.

Harry vzal těžší věci a šli jsme před zámek.Než jsme se připojily k holkám a klukům,Harry se zničehonic zastavil.„Pořád mám dva dny,za které se toho může stát spousta"řekl Harry s úsměvem a pokračoval v cestě.A právě toho se nejvíc bojím.

In a golden cage | Plánovaná korekce|Where stories live. Discover now