Given a Chance

Given a chance 112., Co když to zvorám?

Co když Geordie přitiskne svoje rty na jeho, ale pak už neudělá nic? Bude jen stát a očekávat od Michaela, že se o ni postará? Vždyť Mikey ještě ani neví, co je u takového polibku příjemné a co by naopak dělat neměl. Co když udělá něco, co se jí nebude líbit? Pozná aspoň, že by měl přestat? A co pak? Omluví se? Uteče? Už nikdy na ni nepromluví?

"Co když to zvorám?" zeptá se pak do ztichlé místnosti.

Luke prsty prohrábne Mikeyho vlásky, čímž si ho mimoděčně přitáhne blíž. "Neboj, Mikey, určitě nic nezkazíš. Jsi mnohem sebevědomější než já, nemáš důvod něco kazit. Stačí, když... hm, když jí třeba položíš dlaň na rameno? A pokud neucukne, tak třeba na krk nebo na tvář? A p-pak můžeš... uhn... ji p-políbit, když bude chtít?"

Luke se za své koktání v duchu seřve, ale špatně se to ovládá, když si představuje, jak Michael někoho líbá. Navíc, on sám dokázal polibek jenom přijmout, navíc ještě blbě, a sám tady radí Michaelovi, jako by byl nějaký profík. Shut up, Luke, noone cares.

Michaela trápí poněkud jiné myšlenky. Nemá vůbec žádnou zkušenost. Dívky mu nikdy moc neříkaly; měl Cal a pár kamarádů, zbytek šel mimo něj. Dokonce ani když Calum mluvil o svých slečnách (se kterými začal být velmi intimní už loni), to jediné, co Mikey pociťoval, byla lítost, že si Cal volí společnost dívek před ním. Ale po intimitě nebo holkách nikdy nijak valně netoužil. Pravda, Geordie změnila jeho názor velmi rychle, ale... Přece jenom. První polibek je... něco důležitého. Ne?

"Nechci toho potom litovat. Nechci... nechci..."

Luka nikdy nenapadlo, že by Michael mohl být romantik. Že by mu mohlo tolik záležet na prvním polibku. Nemůže to neshledat roztomilým, zranitelným a... tak nějak zvláštně moudrým.

"Prostě mám strach, že můj první polibek... nebude... dost dobrý a s tím správným člověkem a bude to trapné nebo nepodařené nebo... nebo já... já nevím," zasténá Michael frustrovaně. "Jen... jen si chci první polibek pamatovat jako.... jako někoho výjimečného. Důležitého pro mě, víš? Někoho, komu věřím a kdo mi rozumí a..."

Luke se nestihne zastavit. Nedokáže svůj mozek vytrhnout z jakéhosi tranzu, z nějaké nefunkčnosti nebo systémové chyby či co, a bohužel vypustí z pusy větu, která ovlivní celý jeho následující život.

"Můžeš políbit mě."

Ticho. Několik dlouhých vteřin ticha a perlícího potu na Lukových zádech. Luke nemá odvahu ani pohnout pohledem. Hledí na své prsty a dokonce ani nedýchá.

...Měl by náhle změnit téma a začít mluvit o tom, jak se letos přemnožilo jmelí? Nebo si rychle odsednout na citrusovník a předstírat, že je ananas? Navléct se do elasťáků a odkutálet se pod zem, osvědčeně předstírat, že je zemní plyn? Protože tohle rozhodně nemohl být dobrý nápad. Sakra, tohle v žádném případě přece nemohl být dobrý nápad. S Michaelem jsou kamarádi den, proboha, co si myslel? Proč musí všechno zkazit? Proč mu nemůže stačit naprosto normální přátelství a rozhazuje tady nevhodné návrhy a proč Michael nic neříká a-

Lukovi se v krku udělá knedlík tak velký, že se sotva může nadechnout. Chce se mu brečet. Cítí, jak mu trochu vlhnou oči.

"Oh," udělá Michael a Luke zvládne jenom bolestně zavřít oči. "Um."

Luke semkne rty a připravuje se na nejhorší. Michael se otočí k němu a přiměje Luka, aby se mu podíval do očí.

"To mě... ty bys...?"

Luke se snaží zamaskovat, že už byl jen milisekundu od toho se zvednout a s křikem utéct, než mu došlo, na co se vlastně Michael ptá. Že ho nevyhazuje, že na něj neřve, že se nezlobí, že prostě jenom... jenom... se ujišťuje, že to Luke myslel vážně.

Nervózně si olízne rty. "Eh, um. N-No. Kdybys... k-kdybys... chtěl...?"

Luke roztržitě pokrčí rameny a zamumlá něco nesrozumitelného, zatímco Michael během vteřiny zváží možnosti. Gee ho jistě dnes bude chtít políbit. A co když to bude uprostřed koncertu v zakouřeném klubu, nejspíš se ani neuslyší, může do nich někdo žduchat, může se něco stát, může ji omylem kousnout nebo jí šlápnout v tom mumraji na nohu, nebo se mohou oba opít a dělat věci, které by za střízliva nedělali.

"A ty bys...?" Michael není stydlivý, jenom nejistý. Luke je jeho kamarád, není to tak, že by se líbali kvůli tomu, že by se chtěli líbat spolu. Luke je jenom skvělý kamarád a nabízí pomoc. "Myslím, nechci... políbit tebe, jako, nemyslím, že prostě chci polibek od tebe, protože bych to tak cítil, jako ano, chci tě políbit, protože to tak cítím jako nejlepší možnost, ale... ale to proto, že ti věřím a mám tě rád, myslím jako kamaráda, ne nijak nevhodně, neboj, a... a chtěl bych..., ach jo," povzdechne si Mikey, zatímco se po jeho tvářit rozlévá růžová barva. "Chci říct. Um, s kamarádem je první polibek... méně děsivý. A jsme sami, je klid, známe se a... a víme o sobě... věci..."

Luke náhle pochopí, že se na polibek zeptal ze stejného důvodu. Nechce ani tak Michaela políbit (lež), jako mu chce pomoct. Tohle kamarádi dělají, ne? Pomáhají si. Jo. Takže polibek je odedneška přátelská výpomoc.

Co bude příště, Luke. Brojob? To je jako blowjob, ale od kámoše. Luke by nad sebou zavrtěl hlavou, ale je tak konsternován, že se pořád ještě nedokáže pohnout.

"Takže kdybys... já jen... jenom jestli... by ti, myslím," Michaelovy způsoby promluvy teď Lukovi někoho velmi blízce připomínají.

"Nevadilo," zavrtí Luke mírně hlavou.

"Takže... " Michael očividně neví, jak se situací naložit. Je to poprvé, co jej Luke vidí bezradného. Je zvláštní, jak ho erekce z míry nevyvede, ale polibek ano. Na druhou stranu, dává to smysl. Michaelovo přátelství s Calumem je očividně úplně jiné, než si Luke myslel, že je vůbec možné.

"Um," blondýnek by chtěl pomoct, ale...

Nakonec se k němu jenom natočí čelem. Michael ho napodobí, otočí se na posteli celý tak, aby seděl naproti Lukovi. Blondýnek ho nemotorně napodobí, čemuž se druhák upřímně usměje. Nervozita v místnosti by se dala krájet.

"Opravdu.... ti, no, víš," Michael nerozhodně pokrčí rameny a blondýnka napadne, že je dost dobře možné, že dělá obrovskou chybu.

"Opravdu," špitne Luke navzdory všem svým myšlenkám.