Given a Chance

Given a chance 54., Zakopávání mrtvol a Buddhistický hrobník.

Luke natočí pohled na stranu, takže zachytí Calumovo povytažené obočí. Luka napadne, jestli to není... no... neortodoxní. Přeci jen, je to sotva půl hodiny, co Calum přiznal, že se mu Aleisha líbí. Nebo že mu přijde hezká, přinejmenším. Není to... nějak nevhodné? Ale Cal se tváří pobaveně, a přejícně, akorát to obočí vytahuje pořád výš. Uhn, jo, Luke ví. Měl by odepsat, tohle je hrubé. A jistě, na fotbal půjde, jinak by ho asi přetrhla půlka města, haha - ačkoli to přestává být vtip. Jenom... jo. Musí se trochu uklidnit. Nádech, Luke, dlouhý nádech, a výdech. Stiskne propisku mezi prsty trochu silněji.

Jo, chystám se tam.

Luke se hrozně moc chce zeptat, ale neví, jestli si to může dovolit. Bylo by to jako... domlouvání schůzky. Uhn. Možná jenom něco špatně pochopil a Aleisha je jen velice milá a neuvěřitelně starostlivá. Jen chce vědět, jestli se nechystá v následujících hodinách umřít - což... asi chystá, ale to jí neřekne - a ve skutečnosti se s Lukem nijak bratříčkovat nechce.

Než stihne papírek složit, jeho ruka se pohne sama o sobě. A ty?

Uhn. Aha. Okay, Luke. Přeloží lístek roztřesenými prsty a skoro ho za sebe hodí, načež dělá, že je celý soustředěný na výklad, ačkoli se klepe v kotnících. Vlastně se strachy třepe i jeho mozek. A odpověď nepřijde okamžitě. Luke hypnotizuje nástěnné hodiny nad tabulí. Minuta, minuta a půl, dvě minuty, dvě minuty a půl. A je to, urazil ji. Domyslela si, že je to velmi neadekvátní a vágní pozvání na rande, a už s Lukem nikdy nepromluví, a bude to trapné, protože to všem řekne, jak je Luke drzý a navíc ani neumí holku pořádně pozvat na rande, a Luke stoprocentně umře studem.

Zrovna, když se chystá zjistit, jestli by se tohodle okna mohl vyskytnout na citrusovník ve dvoře (načež ten nápad zavrhne, protože při jeho štěstí by na tom citrusovníku rostly ananasy, a pod ním by se vyskytoval Buddha, praktikující jógu v elasťácích), Aleishiny prsty ho znovu poklepou po rameni. Lukovi spadne balvan ze srdce, chce se mu trochu zvracet a třas mozku se zrychlí. Přes hukot v uších neslyší nic vyjma svých nádechů. Převezme si kousek papíru a se srdcem někde na zemi pod židlí ho rozevře. Je to nový útržek, všimne si. Je v něm jenom jedna věta, jeden vzkaz. Proč vzala nový útržek... když na tom starém bylo ještě místa dost...?

Chtěla bych, ale nemám tak docela s kým jít.

Lukovo srdce poskočí, pak vynechá tři údery, protrhne jeho hrudní koš, oběhne školu, vrátí se zpátky, na milion let se zastaví a pak znovu rozeběhne stokrát rychleji. Ježiši. To je... to je pozvání, že jo?! Aleisha chce, aby tam šli spolu. Napsala mu kvůli tomu. A taky aby se ujistila, že je v pořádku, jistě. Aleisha se o něj stará a chce s ním strávit čas. Možná je tohle předzvěst rande. Panebože. Luke se musí zadržet, aby si neplácnul ruku do obličeje. Místo toho v dlani sevře okraj Nirvana nátělníku. Sakra. To všechno to tričko. V životě už to nesundá a Benovi postaví modlu. Ale až po tom, co odpoví Aleishe. Jo. Ježiši marja. Snaží se neposkakovat na židli moc nápadně, ačkoliv sám není s to rozpoznat, jestli je v tom víc nadšení nebo nervozity. Možná obojího, a taky trochu touha sednout si na ten citrusovník, co na něm rostou ananasy, ale buddha. Luke jógu nerad. Některé ty pozice jsou trapné. Sevře v dlani tužku a snaží se zformulovat myšlenku. A pak ji tak jako vyplodit. No a potom ji napsat na papír. A potom neshořet pocitem trapna, zbavit se papíru a zakopat mrtvolu Buddhy. Nebo sebe. Pokud možno ne Aleishy, ta je v tom nevinně. Teda, skoro.

Protočí propisku mezi prsty a přečte si vzkaz znovu. Nemám tak docela s kým jít. Měl by teď opatrně navrhnout, že ji Luke rád doprovodí. Nebo je to... moc? Možná jen nadhodit, že Luke taky nejde s nikým konkrétním? - Oh, to by ale vlastně nebyla pravda, Luke jde s Jackem. Sakra to je složité. No, mohl by napsat, že se tam prostě tak nějak potkají - ale to je dost neslušné, vzhledem k jejímu očividnému zájmu. Ale možná si Luke vážně všechno jenom špatně vykládá. Hm. Neví ani, co chce napsat, natož jak. To je ale složité toto. Znovu poděkuje všem elasťákům, že normálně nepromluvila. To by taky nemusel přežít. Takhle by to mohl dát, když má šanci si všechno rozmyslet, aby neplácl nějakou blbost. I když má Luke dojem, že to moc nepomáhá. No, co. V nejhorším odejde ze školy a bude z něco hrobník. Všechno je lepší než právníci. A dost, Luke, Aleisha čeká!

Mohla bys jít se mnou...? Rád bych ti dělal společnost.

Ježiši, to zní blbě. To zní tak strašně blbě. Krucinál, to zní ještě blběji než blbě-blbě. Luke zazmatkuje. Psal propiskou, nemůže to smazat. Ale kdyby to jen tak škrtnul, vypadalo by to hrozně. Možná by mohl... vzít úplně nový papírek? Aha, jo, to dává smysl, ne? Aleisha to předtím udělala taky, tak to třeba nebude vypadat blbě. Hm, třeba předtím taky napsala něco, co nechtěla? Luke by rád věděl, co to bylo. Je to docela roztomilé, představa, že Aleisha taky moc neví, co a jak. Jestli je stejně nervózní jako Luke, možná to fakt... myslí vážně. Lukovi se skoro zatmí před očima. Nemůže to protahovat. Ježiši, Aleisha čeká a Luke tady uvažuje o Buddhovi, ananasech, papírcích a právnících. Těžko říct, co je horší. Ani se nepodívá na vzkaz, který napsal, přeloží ho na polovic a rychle ho podá za sebe.

Možná se mu to jenom zdálo, ale Calum se zasmál. Skoro určitě se zasmál. Luke zčervená až na palcích u nohou. Muselo mu dojít, o co jde. Luke vypadá jako naprostý kokot. Plácne se do čela dřív, než to stihne zastavit. Pak se za ním zasměje i Aleisha. Luke se sesune na židli trochu níž, vlastně by nejraději zkapal na podlahu a tak nějak... odsublimoval. Ještě chvíli a asi se mu to i podaří.

Dřív, než se do fyzikálního pokusu stihne pustit, zazvoní. Luke uvolněně vydechne, dějepisář už na něj trochu blbě koukal. No, nemůže mu nic zazlívat. Mít ve třídě takové pako, jakým je Luke, nevypadal by jinak. Luke hodí rychlým pohledem po Aleishe, ale když se setká s jejíma očima, rychle uhne a skloní hlavu k zemi. Překotně předstírá, že ho nezajímá nic jiného, než aby si sbalil věci. Nah, to moc nedomyslel. Teď bude s Aleishou mluvit jako člověk. Jestli tohle zvládne, postaví modlu i elasťákovému buddhovi.