Given a Chance

Given a Chance 65., Jacku!

Jack polohlasně zakleje, strčí mobil do kapsy a vystoupí z auta. Rychle ho zamkne a rychlými kroky se vydá ke staďáku, protože sakra, potřebuje odpovědi. Luke nezněl vyděšeně ani provinile, ale řekl my. Myslel tím všeobecně svůj ročník? Mohl ho někdo na stadion unést? Přidá do kroku, načež přejde rovnoměrně do klusu, a když uvidí tribunu, skoro tu vzdálenost zasprintuje. Kdoví proč má divný pocit, něco bylo s Lukem divně, když mu volal. Proč za ním nepřišel dolů? Ježiši. Měl si pro něj dojít do třídy, měl tu být dřív a měl si ho vyzvednout hned po zazvonění. Ne, vůbec neměl Bena nechat ho sem přivézt. Luke je na tom špatně a mohl mít volný pátek, vzít si tři dny na vzpamatování se, trochu zrelaxovat, cokoli, jenom ho nenutit se sem vracet - bude si o tom muset s mámou a taťkou promluvit. Možná by nebylo na škodu zvážit přestup na jinou školu.

Vyběhne na tribunu a rozhlédne se. Studenti, někteří učitelé, líbající se pár, roztleskávačky, několik členů týmu už v dresech, pár rodičů - ...

Počkat. Ten líbající se pár... Ty blonďaté vlásky, černý nátělník a úzké džíny odněkud zná. Luke?

Luke?!

Luke!?!

Ježiši marja. To... no panebože. Jack několikrát prudce zamrká, ale není pochyb, svého malého brášku pozná na sto procent. Co se to... ježiši. Jack neví, jestli se má víc obávat, nebo skákat nadšením. Luke se zdá... Luke se zdá v pořádku. Očividně to není tak, že by se tohle dělo proti jeho vůli. No sakra. Jack si málem sedne na prdel. Okay, tohle je velice nečekané. Tohle je... tohle... tohle... eh. Je. Um. Je docela dost možné, že Luke si právě odbývá svůj první polibek? Jack si ani trochu nepřipadá jako creep, když s vytřeštěnýma očima sleduje minikopii sebe sama, jak opatrně naklání hlavu ke straně při nejspíš prvním polibku. Ne, na tohle si Jack musí sednout. Jeho malý Luke prožívá první polibek. Uh-um. Ježiši. Jack se deadpan posadí a dál na ně zírá s otevřenou pusou. Luke nakloní hlavu na druhou stranu a není pochyb, je to skutečně on. Jack přemýšlí, jak moc blbé by bylo si tohle vyfotit a nastavit jako tapetu. Ostatně, kdyby to neudělal, Ben by ho nejspíš uškrtil.

Než stihne vytáhnout z mobil z kapsy, Lukova společnice se od něj lehce odtáhne, ale ne zhnuseně nebo zhrozeně, navíc zůstane stát těsně u něj, takže Jack pochopí, že nejspíš prostě jen ukončila polibek. Ježiškute, to je sladké. Pozorně prostuduje obličej mladičké slečny. Je skutečně hezká. Jack v životě nebyl za brášku šťastnější.

Luke nervózně skloní pohled, udělá opatrný půlkrok dozadu, aby dopřál Aleishe prostor a taky možnost, pokud by od něj chtěla odstoupit úplně, zároveň ji však nechce tak docela pustit. Jedna její dlaň spočívá na jeho rameni, druhá na hrudi, tu ovšem záhy spustí. Luke ji drží za pas, velice opatrně a jemně, a není si tak docela jistý, jestli by ji měl pustit nebo ne. Naštěstí to Aleisha vyřeší za něj, když z jeho ramene sjede dlaní po celé paži až k jeho prstům, které proplete s těmi svými, což je pro Luka signál, aby její pas pustil. Aleishinu dlaň ovšem přijme s radostí, ačkoliv nemá nejmenší tušení, co by teď měl říct nebo udělat. Znovu ji políbit by bylo dotěrné a hrubé, navíc si Luke není jistý, jestli by to emocionálně zvládl. Poděkovat? Ježiši, ne, to by bylo tak strašně drzé. Sakra, co by měl... nervózně se rozhlédne, načež-

Jack.

Doháje sakra u všech elasťákových buddhů a třiapadesáti panenek Marií. Jack. Luke poodstoupí ještě o krok a starší bratr nevidí v jeho tváři nic než paniku. Sakra. Sakra sakra sakra.

"Hey, Luke!" mávne na něj Jack a vstane ze židle, aby nevypadal jako kokot.

"Um," Luke uhne pohledem a na vteřinu se zdá, že pustí Aleishinu ruku. "Ah-ahoj. Já jsem... promiň, zapomněl, a-!"

"Ne, to je... to je v pohodě, ahoj, kotě," ušklíbne se na něj Jack přátelsky.

Aleisha pustí jeho ruku a vypadá zaskočeně. Zrudla až po kořínky vlasů. Ježiši, Luke, jestli s tebou ještě někdy bude chtít byť jen promluvit, bude to zázrak. Možná by je neměl ani představovat, protože je tohle stejně naposledy, co Aleishu vidí. Ale bylo by to neslušné.

"Um," otevře pusu, ale promluvit se mu nějak nepodaří.

Odkašle si a zkusí to ještě jednou. "Jacku, to... eh, t-to... je Aleisha."

Načež se chce praštit do čela. Jak jako TO?!?! TO?!?! Co to jako má znamenat, to je Aleisha, copak je nějaká věc? A či je Jack slepý, nebo co? To je Aleisha -

"Ahoj, těší mě, já jsem Lukův starší brácha, Jack," podá jí i ruku, jak se sluší a patří.

"Um, ahoj," Aleisha je sice ještě pořád celá červená, ale i tak je schopná alespoň zvednout pohled, stisknout mu dlaň zpátky a trochu se na Jacka usmát. "Já... jsem Lukova přítelkyně."

Lukovo srdce se zastaví, vyskočí z jeho hrudi, zasprintuje si kolem stadionu a vrátí se někam k jeho žaludku. Aleisha je jeho přítelkyně? Ještě pořád?! Po tom všem?!?

"Jo, to jsem viděl," usměje se Jack, ale myslí to dobře, jenže Luke i Aleisha vypadají, že by se oba nejraději propadli někam hodně hluboko.

"Um," Luke uhne pohledem a Aleisha, ačkoli se stále červená, se zachichotá: "Promiň."

Jack pozvedne obočí: "Proč se - ne, ježiši, ne, já to myslel dobře! Tohle k mládí patří, to víte, já už jsem starý cynik, no mladá láska musí kvést, hm, hm. Tak pojďme děti-!"

"Jacku!"

"No tak pardon, pane pubertální hormonku," protočí Jack oči a pocuchá bratrovi vlasy. Sakra, je celý rozněžnělý a nejraději by Luka umazlil, ale nechce ho před přítelkyní ztrapnit. "Kde sedíme?"

Luke zvedne pohled ke tribuně, kde tuší Michaela a Geordii, a jeho pohled se okamžitě střetne s Michaelovým.

Haha. No. Doháje.

"No-"

"No?" dožaduje se Jack odpovědi.

"V-ve třetí," dostane ze sebe Luke, aniž by z Michaela spustil pohled.

Na druhou stranu, Michael se od něj taky neodvrátí Ježiši, co je tohle za den. Luke už ani neví, co by si měl o celém tomhle zatraceném pátku myslet. Ještě že už bude víkend. Dvakrát za sebou by tohle nezvládl. Stiskne v dlani nátělník od Bena.