Given a Chance

Given a chance 11., Teplý.

Co to sakra bylo. Proč mu tam nechal ten ručník?! Proč se s ním dohodl? Proč ho neignoroval a nešel pryč? Asi proto, že viděl Hemmingse tak... odhodlaného. Není si jistý, co ho přimělo tak změknout. Viděl, jak si blonďák prohlíží jeho postavu. Viděl, jak si olízl ret. Viděl, jak se červenal. Ježiši.

"Hej, Mikey, jaký byl bazén?" zeptá se Calum, když se potkají na matice.

Ne že by ho Michael vnímal. Hemmings je stopro homouš, to jo, ale proč Michael nezareagoval jinak. Proč místo toho, aby si z něj dělal srandu, prostě jenom stál a zatínal svaly? Předváděl se? Hemmings je teplouš, ale co Mikey? Přece by ho měl seřvat, měl by si z něj utahovat, nejspíš ho zesměšnit... možná nic neudělal, protože tam byli sami? Mikey přece není...

"Mikey...?"

"Teplý," odpoví Mikey mimoděčně.

"Hm?"

"Co?"

"No já nevím, tys řek teplý," uchechtne se Calum a vytáhne sešit a pravítko. "Jsi v pohodě, vole?"

"Jo, jasně. Přišel, hm," odkašle si. "Přišel za mnou Hemmings a. Víš, chtěl... no, žvatlal něco... o Akademii, a..."

"Jo? A co řek? Vycouval?"

"Ne. Řek mi, že půjde zítra za Dwayovou a nahlásí jí, že bude homouškovat v auditoriu, i kdybych se posral."

Calum v duchu uzná, že to je cool, ale nechce přítele rozrušit, takže zůstane potichu. Pak mu dojde, že Michael si nejspíš jeho slovník poněkud přizpůsobil svému.

"Takže mi nezbývá nic jiného než tam naběhnout, zasalutovat a nechat si ho strčit do prdele od Hemmingse... kurva."

Definitivně si upravil Lukův slovník.

"A bude to tak zlé?" zeptá se Calum tiše, profesor je dávno ve třídě.

"Co já vím," pokrčí Mike rameny. "Má hlas jak veverka v heliovém balónku."

Calum se uchechtne a skloní se nad sešitem, aby to vypadalo, že aspoň jeden z nich dává pozor. Michael si neobtěžuje ani vytáhnout tu jednu propisku z brašny. Too punk-rock to care.

"Chci vidět, jak s tímhle přístupem odmaturuješ," uchechtne se Cal, když si Michael strčí pecky do uší.

Michael pokrčí rameny: "Nebudu muset. Založím kapelu a budu koncertovat po světě. Maturu nebudu potřebovat."

Cal zavrtí hlavou: "Ty si to představuješ jak Hurvínek válku."

"A ty to moc řešíš. Chill, bro."

Calum dál mlčí, protože nechce Mika poučovat ani mu něco vytýkat, ačkoliv si myslí svoje. Jo, je super brát věci s rezervou a moc to nehrotit, však by se z toho jinak jeden sesypal. Ale to, co dělá Mike, rozhodně není ideální. Trochu se bojí, co se stane, až nebude stačit, že za něj Calum píše polovinu domácích úkolů, většinu seminárek a všechny písemky. Cal si nestěžuje, ani trochu. Mikey je skvělý kamarád. Jen právě proto se o něj docela bojí.

Přesto, podívá se na něj koutkem oka, zatímco rýsuje nějakou pičovinu, Mike se zdá spokojený tak, jak je, a on by nedokázal rušil tuhle jeho pohodu. Nemohl by na něj křičet nebo ho to něčeho nutit, nedej bože ho z něčeho obviňovat. Navíc by to stejně nefungovalo. Mikey just doesn't give a single fuck. Dokonce ani teď se nezdá být nějak extrémně rozrušený, prostě se houpe na židli a se zavřenýma očima spokojeně kývá do rytmu písničky, hrající mu ve sluchátkách. Přitom by měl být naštvaný, když musí vystupovat s Hemmingsem. Hm, cuknout Calumovi koutky úst, možná to nakonec dopadne dobře a ti dva se do termínu Akademie nezabijou.

Nebo na sebe naopak na pódium přichystají pasti, které toho druhého efektivně odstraní. Aspoň Mike by teda byl schopný svého kolegu při nástupu nechat napíchnout na náhodně se objevující kůly. Nebo na něj nechat spadnout klavír. Dnnn. Sounds punk-rock. Luke by mohl ale nemusel souhlasit. Na druhou stranu by byl na názor v poněkud... kašovitém stavu. Ale to by už nebyl punk-rock, spíš... punk-bomb. Nebo... nebo bomb-rock.

Luke se dotřepe do třídy a posadí se na místo. Nemůže dostat Michaela z hlavy. Tedy, ne Michaela, jako spíš to, co udělal u bazénu. Přemýšlí o tom celý den. O jejich vztahu. O tom, jaký Michael asi je jako kamarád, nebo jenom jako třeba kytarista a zpěvák. A ačkoli skončil v bazénu nepřipraven, nedokáže v tom gestu vidět nenávist. Ne, když mu nechal svůj ručník na lavičce. Jako by se jejich vztah posunul. Luke si není jistý jak, ale od Clifforda to jistě bylo milé gesto. Přátelské. Jasně, Luke pak musel zbytek dne strávit v oblečení z tělocviku a mokré oblečení sušit na parapetu u skříněk, ale když se pak pozdě v noci převaluje v posteli, nemůže si nepřipustit, že to vlastně bylo humorné. Luke tam stál, koukal na mokrého Clifforda, a ten ho ve chvíli nepozornosti shodil do vody.

Bože, Michael musí mít fakt debilní smysl pro humor. Což by nemuselo být nutně na škodu. Ne že by Luke neměl smysl pro humor, jen... se vždycky spíš dívá na negativní stránku věci. Humor mu dojde až časem. Pokud vůbec. Michael to možná vůbec nemyslel špatně. Možná to mohlo být částečné zakopání válečné sekery? Akceptoval ho přece. Ne?

Michael naproti tomu nad Lukem vůbec nepřemýšlí. Ne, ani trochu. To není punk-rock. Přemýšlet nad malým blonďákem, před kterým zatínal svaly na pažích (které nemá). A vůbec. Mikey má tisíc lepších věcí na práci, než nějakého zasraného blonďáka. Ten malý teploušek mu beztak zkazí vystoupení. Možná se chtěl jenom vytahovat a předvádět. Beztak Losty ani neposlouchá. Nebo je beztak jenom jedna z těch tupoučkých ovcí, co zná akorát Rooftops, protože to je jejich největší hit. Možná 4AM Forever, ale to jenom fakt možná, jestli to chytil na MTV. Jo. Stopro. Tse. A dost! Žádné přemýšlení nad tím blbem. Však je to jenom blb. Jo, blb. To je punk-rock, shazovat ho, fakt. Prostě ho nebude řešit. Jasně. Dají si spolu jeden zamilovaný duet od Demi Lovato a konec. Ne, ne. Mikey se Lostů nevzdá. Homoušek si může říkat, co chce, ale Michael nebude hrát na Akademii nějakou popovou sračku, to ani náhodou.

Dnes jim oběma trvá hodiny, než skutečně usnou. Luke se navíc asi pětkrát vzbudí, dvakrát si musí dojít pro vodu a jednou na záchod. Pokaždé pak ještě dlouho leží v posteli a zírá do stropu, zatímco se snaží uklidnit, má na to ale příliš rozlétané myšlenky. Nepomůže mu dokonce ani tisknout si k obličeji plyšového tučňáka. Možná proto, že přemýšlí nad tím, jak moc by se mu kvůli tomu Michael smál, ačkoliv by mu to mělo být úplně ukradené... Ale není. Schová hlavu do hebké plyšové hračky a zavře oči, ale jediné, co mu vytane na mysli, je Michaelovo téměř nahé tělo, vzpínající se na silných pažích z vody. Vyděšeně otevře oči, když mu zaškube v rozkroku.

Oh můj bože. Ne. Ne, tohle ne, lehni! Lehni! Ne, Clifford ne, proboha prosím, Clifford ne... ! Kdokoli, zatraceně, absolutně kdokoli, jejich sto dvacetiletý ředitel, Hannah Montana nebo Gándí, to je jedno, jen sakra ne Michael Zatracený Clifford, ten ne. Je víc vyděšený než cokoliv jiného, jenže čím víc se snaží představu Michaela z hlavy vypudit, tím víc se mu vybavují jeho ruce, zkřížené na hrudi, svalnatá ramena, mokré vlasy přilepené k obličeji, rty, vypadající trochu napuchle, barva jeho očí. Neví, co má dělat. Jo, jasně, je smířený s tím, že se mu líbí holky i kluci, to jo. Ne že by se s tím někomu svěřil, vyjma mámy. Teda, kdyby měl přátele, asi by jim to řekl, ale, haha. A tak zůstane s vytřeštěnýma očima hledět do tmy. Svírá hračku oběma rukama a jeho erekce si dělá, co se jí chce. Lukovi je patnáct, neumí se ovládat. Snaží se nemyslet na tělo, vynořující se z vody, snaží se nepředstavovat si Michaelův pohled, snaží se neoddat malé fantazii o jeho těle, o tom, jak bezpečná by mohla být jeho náruč nebo vzrušující jeho doteky. Snaží se. Ale tělo ho zrazuje. Jeho ruka přestane svírat hračku, z cudnosti otočí tučňáka ke stěně a oběma rukama si zajede do kalhot od pyžama. Ačkoli mu jeho orgasmus přinese uvolnění během pár minut, Luke se za sebe stydí. Svlékne si lepkavé kalhoty a vyhodí je z postele.

Spíš by měl sám sebe vyhodit z okna. Co to sakra bylo, Hemmingsi?! Zítra se Michaelovi nebude moct podívat do očí, aniž by se u toho nepropadl do horoucích pekel, kam taky patří.

Michael usne až nad ránem, hlava plná možností a zlosti. A vzteku. Na Hemmingse. Protože tohle všechno je jeho vina. Očividně.