Komplikace✔

°45°

Možná by bylo fajn, kdybych k vylepšení image využila zítřejší Amandinu párty. Nakonec jsem se přece jenom rozhodla tam jít. Prý tam bude dost lidí ze školy na to, aby stálo za to změnit jim tam názor na mou osobu. Jenom ještě úplně nevím, jak to udělat.

Koneckonců už by těm lidem mělo samo dojít, komu by měli fandit.

Jakože... mně!

Dokonce i ve třídě mojí ségry mám malý fanklub!

,,Máme čtyři sta třicet tři broskví. To sice není moc, ale plán je následující." Amber zvedla ukazováček a mrskla s  ním o papír na podlaze. ,,Bod jedna - převálcujeme Beth v hlasování. Sice ještě nevíme jak, ale to doladíme, že jo, holky?" S Lisou jsme se frajersky opřely o rozvrzanou postel v rohu Chajdy a sebejistě přikývly.

,,Jasan, hošové," pohodila hlavou Lisa, ,,je to v cajku."

Amber pokračovala: ,,Bod dvě - získáme si respekt, že si z toho i učitelé sednou na zadek závistí."

,,Přesně tak, braši," schvalovala Lisa.

,,Taky nevíme jak, ale... to doladíme taky," dodala Amber.

,,Jo, taky doladíme," houkla Lisa za stálého kývání hlavou.

,,A bod tři - natřeme to Beth v soutěži Jezme broskve."

,,Easy peasy," odvětila Lisa. Já jsem si tak jistá nebyla.

,,Taky nevíme jak, ale..." začala znovu Amber.

,,To dáme," skočila jí do řeči Lisa sebevědomě.

,,Ujednáno," prohlásila Amber a hrdě před sebe natáhla ruku. Lisa udělala totéž a já jsem se s úsměvem připojila. Úplně jako bysme byly tři mušketýři nebo co.

Jeden za všechny a všichni za jednoho!

Pane jo, nevím, co bych si bez kámošek počala. Nebýt jich a jejich vytrvalosti, asi bych celou tu věc - i se svojí fakticky tvrďáckou osobností - sakum prdum vzdala! Je skoro zázrak, že jsem na téhle škole našla někoho, jako jsou ony.

Jako že bych si tímhle vším procházela jen tak na vlastní pěst?

Jo, tak to ani v paralelním vesmíru!

Musela bych trajdat za školu pětkrát týdně! Potom bych se vždycky zabednila v pokoji a popsala dvě stě stránek deníčku o tom, jakou mám depku.

Mám pocit, že až tohle skončí, ať už dobře nebo špatně, budu těm dvěma muset koupit aspoň tucet mléčných čokolád.

Když jsme dokončily naši odpolední válečnou poradu v Chajdě, šla jsem domů. Máma s tátou spokojeně seděli na pohovce a byli zabrání do nějakého pořadu v televizi, zatímco Rebeca klečela na koberci před monitorem, pobrukovala si a mávala ve vzduchu panenkou.

,,Jé, čau Skip," zahulákala, když jsem se objevila ve dveřích, přiběhla ke mně a zatahala mě za ruku. ,,Pojď si se mnou hrát s panenkama!"

,,Musím jít nahoru a dělat úkoly," povídám jí na to já, ale ona mě prostě dovlekla před televizi a posadila na zem před hromadu šatiček.

,,Ty budeš hrát za Hermelínu a já si vezmu Jenny." Vrazila mi do ruky kudrnatou hnědovlásku ve školní uniformě. V tu chvíli v televizi začaly hrát reklamy a moje ségra se rozječela na celé kolo.

,,Mnoho malých kuchařů nám ukázalo, co v nich je. Kolik z nich má na postup?" Na obrazovce se objevila Rebeca: ,,Všichni tady čumíte!" ,,Sledujte Americké jazýčky tuto sobotu od osmi hodin!"

,,Jsem v ukázkách!" zapištěla ségra a začala poskakovat po obýváku jako šílená. Upřímně fakt nechápu, jak z toho mohla mít takovou radost. Její obličej byl přes celou televizi, byly jí vidět všechny chlupy v nose a při tom výkřiku jí z pusy vylítla sprška slin. Fakt se za svýho mladšího sourozence nemůžu stydět víc!

A jak ji tahle pitomost mohla vůbec napadnout, prokrista? Jako by snad její kejdy z veverek a hnoje mohly zabodovat v seriózní kuchařský soutěži, kterou hodnotí slavní, ocenění šéfkuchaři a k tomu se jen tak mimochodem vysílá po celé Americe!

Tohle prostě nemůže mít pozitivní dopad na naši rodinu. Roznese se to i do Evropy a Watsonovi si pofrčí pronajmout byt na severním pólu! Tohle není sranda!

____________

Heyyáá-hůů! (orel Vazoun)

Nezávidím nikomu, kdo ještě chodí do školy! 😂

Žjóva, poslední dny na základce jsou oficiálně u konce. Zvláštní to pocit. 😓

Taky vám tenhle rok tak strašně utekl?😱

°Anďa°