Komplikace✔

°42°

To máš tak, deníčku. Naše broskvová situace se zase zhoršila. A to celkem o dost! Tak mě to žere, že mám chuť někoho praštit!

A nebudu se s tím tajit, ten někdo začíná na B a končí na  ethany Rodgersová!

Začalo to jako úplně normální úterý. Přišla jsem do školy, dala si s holkama náš nový složitý pozdrav a vytáhla si ze skříňky učebnice. Přečkaly jsme první hodinu a chtěly jít do kumbálu, že jako budeme pokračovat v jezení broskví a třídění jadřinců.

Jenže v tu ránu se k nám přihnal Zayn Greenwood se štosem papírů. Pohodil tím smetákem, co si pěstuje na hlavě, a řekl:

,,Zdar, holky, mám pro Skipper pár otázek. Je to fakt důležitý, oukej? Bude o tom článek ve školních novinách."

Já, Lisa a Amber jsme na sebe nechápavě koukly.

,,Otázka číslo jedna: Skipper, jsi odhodlaná vyhrát soutěž Jezme broskve?" Cvakl propiskou a zadíval se na mě.

,,No, nevim," brblala jsem nervózně, když se do toho vložila Lisa:

,,Skip vám vytře bulvy, vy blbci namachrovaný." Založila si ruce a zamračila se na Zayna, který si zapisoval poznámky.

,,Fajn, otázka číslo dvě: co děláš, abys nasbírala co nejvíc broskví?"

,,Ehm," zamyslela jsem se, ,,Tak normálka. Na rohu je krám, tak tam jdu a koupím broskve."

,,Otázka číslo tři: chutnají ti broskve?"

,,No, chutnaly mi, ale teď už jich mám teda dost." Fakt je, že se mi o nich zdálo pár ošklivých snů, ve kterých jsem je musela jíst pořád a pořád dokola, a občas, když na ně pomyslím, zhoupne se mi kufr. Jo, stává se to.

,,Otázka číslo čtyři: proč si myslíš, že by tě lidi měli podpořit při dnešním hlasování?"

Svraštila jsem na něj obočí. ,,Dnešním co? Ono je nějaký další facebookový hlasování?"

,,Jo, je. A poslední otázka: kdo si myslíš, že je hezčí? Skipper Watsonová nebo Bethany Rodgersová?"

,,Co to..." vůbec jsem nachápala, proč se na něco takovýho ptá. Vsadím se, že ty otázky nevymýšlel on. ,,Tak... určitě si myslím, že-"

,,Skip!" vyjekla najednou vyplašeně Amber.

,,To snad není možný! Je to past!" přidala se k ní Lisa. Okamžitě jsem se rozkoukala a vytřeštila oči před sebe. Za Zaynovými zády byly otevřené dveře od kumbálu a přímo z nich utíkala Beth s pytlem přes rameno!

S naším pytlem přes rameno! A víte co? Byl to pytel plný pracně získaných samotných jadřinců!

Vypadal pořádně napěchovaně, takže to musel být jeden z těch hotových, kde bylo celých sto padesát jadřinců.

Jako jo, možná jsme s holkama taky spáchaly něco jako krádež na Bethin účet, ale to bylo šedesát osm celých broskví! Úplně jinej level, aby bylo jasno!

Vylítly jsme za ní jako trysky, zatímco se nás Zayn pokoušel zdržet. Zajímalo by mě, čím ho asi podplatila. Ostatní procházející po nás házeli zmatené pohledy a řvali věci jako: ,,Hej, dávejte bacha na cestu!"

Už jsme to měli od té blonďaté potvory jenom kousek, když ostře zatočila a zapadla do ředitelny. Intuitivně jsme tam vrazily taky a hned se zarazily ve dveřích. Za stolem seděl ředitel, vedle něj naprosto nevinně postávala jeho dcerka a náš pytel byl fuč. Jako by ani nikdy neexistoval a nám s Lisou a Amber jenom pomotaly hlavu přeludy spojené s bláznovstvím.

,,Klepat vás neučili?" loupla po nás očima Beth.

,,Potřebujete něco?" zeptal se slušně ředitel, i když bylo poznat, že ho moc nepotěšilo, jak jsme tam tak vpálily.

,,No, my..." zakoktala Lisa.

,,Teda, vy jste..." brblala Amber.

,,Pokud nic nepotřebujete, můžete zase hezky odejít," zastavila je Beth.

Jenom jsme se ošily a koukly na ředitele. Jenže ten se netvářil, že by chtěl něco dodat. Vrátil se k vyplňování nějakého papíru. Bylo vidět, že do věcí svojí povedené ratolesti moc nekecá.

Zahuhlaly jsme 'na shledanou' a odšouraly se zpátky na chodbu.

Nemohly jsme uvěřit, že jsme fakt byly normálně na féra oloupené. Beth nejspíš musela odkoukat, jak pořád chodíme do kumbálu. Tím pádem si musíme dřív nebo později najít jinou skrýš. Nejlíp dřív a někde mimo školu, protože v téhle budově má Beth oči všude. Ach jo!

,,Stejně nechápu, jak mohla na těch šteklích tak rychle běžet," shrnula to Amber stroze.

Celý den jsme pak uvažovaly, kam přemístit všechny naše broskve.

,,To není jen tak jednoduchý," konstatovala Lisa. ,,Musí to bejt místo, kde je dost prostoru, není okatý, je praktický a Beth o něm neví."

,,Přesně," přikývla jsem.

Amber zadumaně koukala do země. Potom zvedla hlavu a navrhla:

,,Co takhle ta vaše Chajda, kam chodíme kecat?" Což byl fakt super nápad, protože to vyhovovalo všem požadavkům.

,,Že mě to nenapadlo dřív," rozjasnila se Lisa já jsem se ušklíbla:

,,Geniální."