Komplikace✔

°39°

Po tom uvědomění už jsem se normálně nedokázala chovat přirozeně. Zatímco holky dál blbly v bunkru, já jsem čučela do blba. Přes zeď k nám byla slyšet nějaká hudba, takže bylo jasný, že Cameron je v pokoji hned vedle.

No super, říkám si.

,,Skip, jsi vpoho?" zeptala se Lisa a strčila do mě pěstí.

,,Jo," povídám na to já. Nervózně jsem se zasmála a pokusila se vypadat co nejvíc vyrovnaně. ,,Neměly bysme začít s těma broskvema?" vypadlo ze mě nakonec.

,,Jo, to je pravda," vložila se do toho Amber, ,,ať to stihnem."

Lisa vytáhla ze skříně pytel s broskvemi, přinesla ho do bunkru a postupně jsme je začaly jíst. U toho jsme si všechny počty zapisovaly a povídaly si o různých věcech.

,,Víte, co nechápu?" řekla Lisa. ,,Proč se cheesecaku říká zrovna cheesecake. Když jsem byla malá, fakt jsem si myslela, že je to dort ze sejra. Ale pak se ukázalo, že tam sýr není ani trochu. Tak proč tomu lidi říkaj sejrovej dort, vogo?"

,,Podle mě je to tím, že lidi, co ho poprvý viděli, si mysleli, že je to normální kus sýra," přemýšlela Amber. ,,A než jim ti, co ho upekli, stihli vysvětlit, že to se sýrem nic společnýho nemá, tak už se to rozšířilo do novin."

,,Tím pádem jsou dospělí pěkně blbí. Po nás dětech chtějí, abysme počítali slovní úlohy na soustavu dvou rovnic s neznámou ve jmenovateli, přitom sami nerozeznaj dort od sejra," shrnula jsem to. Holky souhlasně přikývly.

,,A rodiče si myslej, že to, co děláme o matice, je lehký, protože u těch příkladů v učebnici jsou nakreslený panáčci," dodala nespokojeně Amber. ,,Přitom to, že Jack a Rose si neví rady s tou rovnicí, mi fakt k ničemu nepomůže. Ať si to Jack a Rose laskavě spočítají sami a neotravujou s tím nás," odfrkla.

,,Přesně," zamlaskala Lisa a chňapla po další broskvi.

,,Souhlas," kývla jsem i já.

Stihly jsme sníst přes sto broskví. Všem třem se nám udělalo tak trochu šoufl, tak jsme si řekly, že si dáme odpočívací pauzu. To spočívalo v tom, že jsme se rozvalily po zemi, ani se nehnuly a poslouchaly ty divné škrundavé zvuky, co vydávala naše břicha. Ale co bysme pro tu stupidní školní soutěž neudělaly, že jo.

Prej Amerika žije zdravě. Jo, ten nepříjemný pocit bouřícího se žaludku je stoprocentně tou velkou dávkou zdraví. Tchhh.

Když nás přestalo bavit ležet, rozhodly jsme se, že si zahrajeme pexeso se zvířátky. Nechci se tady chlubit, ale v tom jsem zaválela. Zatímco holky ještě nesplašily ani jednu dvojičku, já už jsem měla kachničku, koníčka a včeličku. Holt kdo je frajer, je frajer.

Ještě jsme si pustily pár dílů Mr. Beana a byl čas převléct se do pyžama. Hned jsem si vzpomněla, že mám s sebou to růžové s jednorožcem a zděsila se toho, co by se stalo, kdyby mě v něm viděl Cameron. Uklidnila jsem se tím, že stejně nevylezeme z pokoje a on už sem po tom, co viděl, pravděpodobně ani nepáchne.

Ale to jsem si fakticky jenom myslela.

Lisa se ve svém žlutém pyžamu postavila a zapištěla:

,,Vyhlašuju schovku po celým domě! Skip piká do sta!"

Nato se obě s chichotáním rozletěly z pokoje a já jsem zůstala dutě civět na dveře, kterými zmizely. Nezbylo mi, než napočítat do sta a vydat se do chodeb toho velkého domu. Skoro jako v nějakém hororu, protože už byla tma já jsem nemohla najít vypínače. Pro jistotu jsem šla pořád rovně, jinak by se mohlo stát, že se ztratím a už se nikdy nevrátím domů.

Viděla jsem sotva na krok, tak jsem se radši ploužila pomalu a modlila se, abych co nejdřív zahlédla Lisu nebo Amber.  Navíc mi v tom momentálním vohozu začínala být zima.

,,Haló?" Bůhvíproč jsem na konci chodby jen tak vyzkoušela, jestli mi náhodou někdo neodpoví. Ale ono nic. Chtěla jsem to otočit a podívat se jinde, ale najednou jako by se ze směru, odkud jsem přišla, něco pohnulo. Zastavila jsem se uprostřed kroku a mžourala do tmy. Nechci se tady z ničeho vymlouvat, ale začínalo to být celkem creepy.

,,Jestli seš člověk," povídám já, ,,tak radši vylez, nebo... nebo se krutopřísně naštvu!" Snažila jsem se, aby to vyznělo co nejvíc suverénně, ale nejsem si úplně jistá, jestli to vyšlo, protože se v tom prostoru přede mnou někdo uchechtl.

,,Já bych radši zůstal v klidu." Přímo přede mnou se zničehonic objevil Cameron a já jsem sebou skoro sekla. Pak naprosto ležérně nahmatal vypínač a rozsvítil. ,,Vy hrajete na schovku, co? Myslím, že ti můžu pomoct. Viděl jsem, jak ségra běžela do kuchyně. Pojď za mnou." S úsměvem máchnul rukou, otočil se a rozešel se směrem ke schodům vedoucím dolů.

Trochu jsem zatřásla hlavou, abych se zase hodila do normálu, a pak jsem se vrávoravě rozhoupala za ním. Seběhli jsme schody, zahnuli za pár rohů a objevili se v kuchyni.

,,Někde tady určitě bude," řekl a začal se rozhlížet. Já jsem ho napodobila a po chvíli jsme načapali Lisu ve skříňce s brambůrky.

,,Tak tohle bylo nefér, lidi," prohlásila, když vylezla. ,,Skip mě měla najít sama a ty tady nemáš co dělat." Ukázala na Camerona. Ten vycenil zuby a opáčil:

,,Já tady taky bydlím, víš? Klidně jsem se mohl jít jenom napít. Mimochodem, není to lepší ve větším počtu hráčů? Klidně bych se přidal."

Lisa podezřívavě přimhouřila oči a pak tázavě jukla na mě. Jenom jsem pokrčila rameny.

,,Tak jo, ty vtěrko," zavrčela po chvilce přemýšlení a rozešla se z kuchyně. ,,A nevíš náhodou, kde je schovaná Amber?" My s Cameronem jsme se začali řehnit a ona protočila očima. Zahuhlala nějakou nadávku a začala šlapat po schodech nahoru.

Po tom, co jsme našli i Amber pod stolem, pikala Lisa. Našla jsem si super místo za skříní a čekala, až zrzka začne hledat v mé místnosti, když se do ní zničehonic přihnal Cameron a prostě se vecpal ke mně za skříň.

,,Hej! O co ti jde?" sykla jsem na něj zmateně.

,,Honí mě," vysvětlil šeptem a dal si prst před pusu na náznak, že mám být potichu. Nato do pokoje vpadla Lisa a začala nás hledat. Nebo spíš jenom Camerona, ale ten mě do toho zatáhl taky.

Oba jsme se přikrčili a snažili se nehnout ani brvou.

Ty kráso! Nikdy v životě by mě nenapadlo, že se budu v noci oblečená v pyžamu schovávat za nábytkem se svým crushem. Ještě teď se sama sebe ptám, co se to vlastně stalo!

Lisa se nakonec otočila a odešla jinam.

Po schovce jsme si sedli do kuchyně a nacpali se zmrzlinou. Což logicky nebyl moc dobrej nápad a kromě Camerona se nám všem zase udělalo blivno. Kolem půlnoci jsme si ve čtyřech v kolečku na koberci vykládali strašidelné historky. Potom jsme se rozhodli jít na kutě.