Komplikace✔

°22°

Panebože! To snad nemůže být pravda!

Nemůžu uvěřit tomu, jakou volovinu moje mladší sestra udělala! A to nemyslím normální volovinu, kterých udělá za den miliardu... Myslím takovou volovinu, že větší volovinu už vymyslet nemohla! Fakt že ne!

Začalo to jako úplně obyčejná sobota. Vzbudila jsem se ve čtvrt na deset, chvíli polehávala a pak šla psát deníček. Když mi začalo kručet v břiše, odebrala jsem se do kuchyně a sďobla něco k snídani. Máma s tátou se vedle koukali na televizi a Rebeca ještě byla nahoře. Myslela jsem, že třeba ještě spí, i když to nebylo pravděpodobný, páč většinou o víkendech v šest ráno sleduje seriály na Disney channel.

Zrovna jsem po sobě uklízela nádobí, když se zezhora ozval příšerně vodvařený jekot a Rebeca seskákala schody po dvou jako raketa. Potom se nachvíli zastavila, popadla dech a znovu nadšeně zaryčela. Už v téhle chvíli jsem si byla jistá, že to, z čeho je tak hotová, nemůže být dobrý.

Ségra mě beze slova popadla za ruku a vláčela do obýváku, kde mě posadila k rodičům na pohovku a vypnula telku. Potom vytáhla z kapsy mobil a vypadalo to, že se zase chystá natočit nějakou další kravinu. Máma i táta byli stejně zmatení jako já. Pokukovali po mně a já krčila ramena, jako že jsem na tom stejně.

,,Takže," odkašlala si Rebeca, která stála před námi a otočila si kameru na sebe. ,,Čauko kuchaříčci! Tady se hlásí Šéfkuchař Beca a zrovna svejm spolubydlům říkám tu nejsuprovější novinku, co kdy ve svým ubohým životě slyšeli!" Otočila mobil naším směrem, takže jsem pohotově vzala polštář a připlácla si ho na obličej. ,,Vážená služebná, vážený opraváři Gregu, vážená Andromedo. Musim tady říct, že si cenim vaší podpory a služeb a tak dál. Podle všeho ale tak do roka odletim někam do Kalifornie, protože budu celosvětově uznávaná šéfkuchařka. Prostě chci říct, že jsem už předevčírem podala přihášku do televizní kuchařský show!" začala vřískat a poskakovat na místě. Já s rodiči jsme jenom otevřeli pusu dokořán. Dokonce i ten polštář ze mě spadl. ,,Jo, přesně! A před chvílí mi na mail přišla odezva, že se mnou počítaj! Áááá!" Po pár vteřinách poskakování si zase natočila mobil na sebe a zašveholila:

,,Tak jo, kuchaříčci, to by bylo asi všechno. Já mizím! Čuuus!" A vypnula natáčení. S očekáváním se otočila na nás. Bohužel nikdo z nás tří na gauči neměl co říct, takže v místnosti vzniklo trapné ticho. Po pár minutách si táta odkašlal.

,,To je... ty... to... no..."

,,Jsem přihlášená do kuchařský soutěže!" vypískla Rebeca za něj. Mamka se nadechla, aby něco řekla, ale zaskočilo jí a všichni jsme v tichosti zírali na to, jak kašle. Když se uklidnila, spustila:

,,Teda, Rebeco, to je... novinka!" Kupodivu se upřímně usmála a povídala dál: ,,My máme doma budoucí kuchařku!"

,,Šéfkuchařku," opravila ji ségra.

,,Páni," pokračovala mamka, ,,můžu tě naučit pár svých tajných receptů! Určitě s nimi vyhraješ! To je paráda!" Vypadala, jako by byla u vytržení.

,,Dík za nabídku, ale dávám přednost svejm receptům. Plánuju totiž pak vydat kuchařku. A tvoje znojemská mi nechutná." Nato se na nás zeširoka usmála a odhupkala k sobě do pokoje.

Ježiši, tímhle už fakt přestává všechno! Normálně si balím kufry a jedu na severní pól!

...Nebo taky nejedu, ale bylo by to fajn!

Fakt nechápu, proč má moje mladší ségra neustálý sklony k sebeztrapňování!