Komplikace✔

°62°

Celou neděli jsme strávili v příjemném rodinném kruhu. Za oknem chumelilo, ve čtyřech jsme spokojeně seděli pod dekou na gauči, jedli máminy skořicové sušenky s mlékem a koukali na sitcomy v televizi. Všichni jsme byli dobře naladění ze sobotního večera a pořád s úsměvem pokukovali po transparentu, který byl opřený o zeď přímo vedle okna. Dá se říct, že nás ta událost s Rebecou stmelila jako ještě nic.

S Lisou a Amber jsme si během týdne zvykly na školní pozici vzduchu, a abych pravdu řekla, nic mi v ní nechybí. Ať už se s celou tou broskvovou věcí stalo, co chtělo, pořád držíme pohromadě. O přestávkách se obyčejně poflakujeme po chodbách, smějeme se vlastním fórům a jsme rády, že na nás nikdo zbytečně nečumí. Teda kromě Beth, která na nás čas od času hodí vítězný pohled, jako by se pořád vychloubala, že jí ta sprosťárna vyšla.

Pro mě za mě, ať si klidně čučí, ale ať to zůstane jenom u toho. Protože mám pocit, že o další komplikaci s ní už faktys nestojím.

Ne, nikdy víc.

Za ty tři měsíce, co jsem v tomhle městečku stihla prožít, se stala opravdu spousta věcí. Když se na to kouknu s odstupem času, jsem ráda, že se to všechno stalo právě tak, jak se to stalo. Jo, všechny ty okamžiky možná nebyly na vlastní kůži tip ťop a situace se měnila každou minutou jako na houpačce, ale není tohle náhodou podstata života?

Jsem si jistá, že se brzy zasměju nad hromadou věcí, které jsem do tohohle deníku napsala.

Nakonec už ani netoužím po tom, se odstěhovat. Celkem se mi tady líbí. Mám tu svoji rodinu, svoje dvě kamarádky a crushe, co naštěstí pořád neví, že je můj crush. Taky pár lidí, kteří mě nesnáší, ale ty vem čert.

A teď mě, deníčku, omluv. Slíbila jsem svojí mladší ségře, že ji vezmu na pár hodin bobovat.

Jo, přesně tak. Já a Rebeca zvedneme zadek a nakráčíme si to spolu na kopec jako správná starší a mladší ségra.

Ať si všechny ty prťata s unavenýma, chřadnoucíma babčama, kterým v tomhle počasí chrastí kostra, učůrnou závistí.

____________

Poslední (zatraceně krátkou) část přikládám hned za předposlední, protože je (zatraceně) krátká.

Jo, a tímto je tento příběh na konci!

Zbytek keců autorky najdete v dodatečné kapitole Kecy autorky.😁

...Bože, fakticky nemůžu uvěřit tomu, že už je konec!... 😱😰

°Anďa°