New life with Daddy ~ Larry ✓

69.

Harry nám dvěma připravoval zmrzlinu a já místo na mazlení. Donesl jsem do obýváku všechny možné peřiny a polštáře, které jsem našel a dal je na již rozložený gauč. Stačila jen malá úprava a vypadalo to skoro úplně jako pelíšek. Už stačilo jenom vybrat nějaké filmy, skleničky, víno, letáček z restaurace, kdybychom dostali hlad a jelikož se mi to zdálo málo, dodal jsem i svíčky. Připadalo mi to kouzelné, přesně jako Harry samotný.
Když přišel do obýváku, málem misky se zmrzlinou upustil, pusu měl otevřenou dokořán.
"Líbí?"

"To je slabé slovo! Je to dokonalé," zašeptal jsem a misky se zmrzlinou jsem položil na stoleček co nejblíže ke gauči.
"Děkuju, Lou," zašeptal jsem setinu předtím, než jsem se na něj přitiskl a věnoval mu dlouhý, jemný polibek.
"Tak, teď zmrzka a pak si můžeme objednat něco dobrého, prosím. Myslím, že začínám být zase hladový a ta zmrzka stačit nebude."

"Jsem pro. Takže si dáme zmrzku a pak si něco objednáme, cokoliv na co budeš mít chuť," mrkl jsem na něj a opět se pustil do líbání jeho dokonalých rtíků. Chytl jsem ho za boky a i s ním se svalil na gauč tak, aby se mu nic nestalo ovšem. Pak jsem vzal misky ze stolku a jednu podal Harrymu.
"Dobrou chuť."

"Dobrou chuť," zamumlal jsem i se zmrzlinou v puse. Začal jsem jíst snad jěště dřív, než mi to popřál. Snědl jsem všechno do poslední kapičky. Hned potom jsem misku odložil na stůl a koukl na Louise. V koutku mu zůstalo malinko zmrzliny a vypadalo to opravdu roztomile.
"Loui, počkej, nehýbej se, máš tady něco," zamumlal jsem a olízl mu koutek.
"Mňam!" mňoukl jsem a věnoval mu i pusu.

Překvapeně jsem na něj zamrkal, když mi ten koutek olízl, než jsem zahlédl zmrzlinu na jeho jazyku. Usmál jsem se na něj a polibek, který mi pak věnoval, jsem mu oplatil.
"Ty moje zlatíčko, moc děkuji. Teď už nevypadám blbě," zasmál jsem se.

"To si nevypadal ani předtím, trumbero," zasmál jsem se a ťukl mu prstem po nose. Měl jsem dobrou náladu a chtěl si to užít. Chytl jsem do ruky letáček z restaurace a koukl na jejich menu.
"Mám chuť na těstoviny, co ty?"

Lehl jsem si na bok k jeho nohám, abych viděl na ten letáček. Všechna jídla vypadala dobře. Harry si vybral těstoviny.
"Hmm, zní to dobře," zamumlal jsem spokojeně. "Tak jdu objednat!"

Lou si nakonec vybral nějakou obří pizzu, z které jsem plánoval mu trochu ujídat. Já si vybral těstoviny se špenátem, rajčaty a kuřecím masem. Lou šel objednat a já se rozhodl trochu prošmejdit gauč. Vím, zní to divně, ale v gauči se vždy nájdou zajímavé věci. Tady jsem našel jenom deky pod sedadlem a nic jiného. Louis moc dobře skrývá svá tajemství.

Oběma jsem nám objednal jídlo a pak jsem začal hledat peněženku. Našel jsem ji až když jsem se postavil a prohledal dom. Byla u vchodu v bundě a našel jsem ji asi po deseti minutách hledání.
"Copak to děláš?" zeptal jsem se Harryho, který ležel snad přes celý gauč zachumlaný v dece a kýval s sebou ze strany na stranu. Vypadal malinko jako ryba na souši, ale byl roztomilý.

"Hraju si na burito!" pípl jsem a zasmál jsem se. Zavrtal jsem se jěště víc do mého měkkého pelíšku.
"Ale ne, jenom jsem koukal, jestli ti tam někde něco nespadlo," řekl jsem popravdě a sedl si tak, aby si mohl sednout i Lou.

"Takže tady pan Burito tady šmejdil, jo?" ušklíbl jsem se a po čtyřech jsem k němu přelezl.
"A to se dělá?" zasmál jsem se a povalil ho. Odbalil jsem si jej z deky a začal ho lehce lechtat.

"Daddyyyy," vypískl jsem, když mě začal lechtat.
"Notaaaak! Já nic neudělal, jenom jsem se koukal, jestli tady nemáš nepořádek!" obraňoval jsem se. Bál jsem se, že mě ulechtá. "Prosíííím, přestaň Louuuuu!"

Začal se hned bránit, jak slovně, tak i rukama. Snažil se mě odstrčit, ale moc mu to nešlo. Byl jsem hold silnější než on.
"No dobrá, věřím ti," zasmál jsem se nakonec a přestal ho lechtat. Ani se však nestačil nadechnout, už jsem se vrhl na jeho rty, ne však hrubě, ale s láskou.
"Je to lepší?" optal jsem se a celý se svalil na jeho malou hruď.

Byl jsem zaskočený polibkem chviličku poté, jak mě dolechtal. Louimu dnes maličko přeskakuje. Pak se ale uklidnil a položil se na mě. Teď se usmíval a já se musel taky. Opatrně jsem natáhl ruku a pohladil ho po vláscích.
"Víš, že jsi krásný?" zašeptal jsem mu do tváře a odhrnul mu maličký pramínek vlasů zpřed očí.

Jeho drobná ručka se ocitla v mých vlasech a já myslel, že začnu skákat alespoň 2 metre. Bylo to tak příjemné, tak dokonalé. Nebylo divu, že mou tvář zdobil úsměv.
"A viděl si už sebe, lásko?" optal jsem se ho zcela vážně. Nebyl jsem ani zdaleka tak nádherný jako on.

Koukl jsem dolů a koukal na jeho krásnou tvář, která se usmívala. Možná díky mně, možná ne, ale to nevadí. Hlavní je to, že se usmívá.
"Viděl, pro mě jsi ale nádherný. Nikoho tak krásného jsem jěště nikdy neviděl," mumlal jsem si sám pro sebe a jemně ho hladil po vláscích a pokožce na zadní straně krku. "Opravdu, nelžu."

"No jak myslíš," zasmál jsem se. Jeho prsty si pár mých vlasů někdy i namotali, ale hlavně se jimi prohrabovali. Bylo to opravdu moc příjemné. Ani nevím, jak dlouho jsme tam takhle leželi, kdy já ho objímal a on si hrál s mými vlasy, ale asi poměrně dlouho, jelikož z toho všeho mě probralo až zvonění zvonku, což jistě ohlašovalo příjezd našeho jídla.
"Jdu tam," oznámil jsem a začal se zvedat.

"Dobrá, ale rychle, tohle se mi líbí, hezky hřeješ," zasmál jsem se, když se zvedal z mého bříška. Najednou mi zůstala zima, tak jsem se ihned zamotal do peřiny a pro jistotu jsem se omotal i dekou. Musel jsem vypadat jako nějaký tučňák, ale já byl spokojený, protože mi bylo teplo. Chvilku jsem čekal, zezdola se ozýval rozhovor, ale Loui pořád nešel. Asi se zapovídal.

Vzal jsem si předem připravenou peněženku a šel dolů. Kluk, co nám donesl jídlo, byl až moc upovídaný a já mu jaksi nedokázal jen tak zavřít dveře před nosem. Nakonec ale naštěstí sám odešel i s penězi za jídlo a já mohl jít zpátky za mým buritem.
"Chudáčku, tobě je zima?" zašišlal jsem a přelezl si k němu. Jídlo jsem dal na stůl a jeho si i v těch vrstvách přitáhl do objetí. "Promiň, poslíček se potřeboval vyzpovídat, jak ho žena opouští."

"Ty boutlavá vrbo," zasmál jsem se a nechal se i ve všechno těch dekách obejmout. Krabice na stole nádherně voněla a tak jsem si prostě musel přitáhnout, pravděpodobně, mou krabičku s těstovinama na klín. Šťastně jsem ji otevřel a pustil se do vynikajících těstovin.
"Dobrou chuuuť!"

Moje rolka Harry se mi vzdálila a pustila se do jídla. Zlatíčko moje, asi už měl hlad.
"Dobrou chuť," zasmál jsem se lehce, ale také se přemístil k mé krabici s pizzou a otevřel ji. Pomalu jsem z ní začal ujídat, byla opravdu dobrá. Objednal jsem si sýrovou, věděl jsem totiž, že mi bude z ní chtít Harry ujídat.

Snědl jsem celou porci těstovin. Byli tak dobré, že jsem ani nestihl pořádně napíchnout kousek a už jsem to všechno snědl. Doslova jsem to do sebe naházel a pak jenom poškuloval po Louiho pizze, která vypadala opravdu dobře.
"LouLou? Dáš mi kousek? Pěkně prosím," zazubil jsem se a ukradl mu jeden kousek.

Snědl to až moc rychle. Chvíli jsem se bál, že ho pak bude bolet bříško, ale jak se zdá, pořád neměl dost.
"Klidně si vem kolik chceš," zasmál jsem se. Sám jsem si vzal jeden trojúhelníček a společně jsme dojedli pizzu. Pak jsem šel rychle tu krabici vyhodit do koše, abych se mohl vrátit k mému sluníčku.

"To byla opravdu dobrota!" usmál jsem se spokojeně a pohladil si pořádně vypuklé bříško. Takhle moc jsem se nenajedl už opravdu dlouho. Spíš jsem se přežral, ale přežrat se dobrým jídlem až tak nevadí.
Najednou se vedle mě opět usadil můj princ, kterému jsem se ihned vnutil do náruče. "Chci pusinku. Daddy, prosím."

Ani jsem se nenadál a už mi to dokonalé stvoření sedělo na klíně a tisklo se k mé hrudi.
"Cokoliv, co si přeješ, lásko," ušklíbl jsem se a natočil jsem si jeho tvář ke mně. Jemně a dlouze jsem ho políbil. Ty rty bych dokázal líbat pořád.