New life with Daddy ~ Larry ✓

111.

"T-tak jo," vykoktal jsem ze sebe a hned nasadil široký úsměv.
"Jsem pro. Můžeme jít do nákupního centra a koupíme jim tam něco pěkného, s čím si užijí spoustu sexu," zasmál jsem se. "Zvládneš chodit?"

"Může být," zasmál jsem se a opatrně se snažil postavit na nohy. Maličko to bolelo, ale nebylo to nic strašného.
"Budu se o tebe muset opírat," broukl jsem se smíchem, ikdyž jsem věděl, že Louimu to opravdu vadit nebude.
"Ale zvládnu to!" ubezpečil jsem ho a opatrně si na sebe natáhl svetr a legíny, které jsem tady nechal.

"Tak pojď, ty moje překrásná vílo," usmál jsem se a natáhl k němu ruce. Na chvíli jsem ho uvěznil ve svém objetí a s polibkem na tvář jsem ho pak pustil.
"Tak pojďme. Doufám, že něco najdeme," usmál jsem se a i s Harrym jsem šel dolů ke dveřím.

"Určitě najdeme," pípl jsem a cupital vedle něj až k autu, do kterého jsem opatrně nastoupil. Ikdyž jsem si neodpustil bolestivé syknutí.
"Bude to bolet jěště dlouho?" zeptal jsem se, když už Lou seděl vedle mě.

Oba jsme nasedli do auta a když jsem nastartoval, mohli jsme vyrazit na nákupy.
"Och, zlato," zasmál jsem se a vyjel na cestu.
"Ne, neboj. Vybereme něco pěkného klukům a pak už budeš jenom odpočívat, aby bolest přešla. Uvidíš, zítra si na tu bolest ani nevzpomeneš," usmál jsem se na něj.

"Zítra to bude bolet jěště víc," zasmál jsem se, protože jsem mu opravdu nevěřil, že to jenom tak odplave.
"Ale ten oddech nezní špatně. Protože jinak toho dnes už moc nezvládnu," šeptl jsem se smíchem a pohodlněji se opřel o sedadlo. Seděli jsme potichu, jenom někdy Loui položil ruku na mé stehno a pohladil mě, zatímco já sledoval město za oknem.
"Už jsme tady?" zeptal jsem se, když mě ze zamyšlení vytrhl příjezd do garáže.

"No, uvidíme, jak to bude," zasmál jsem se jeho prohlášení.
"Tak když přijdeme, budeme oddechovat. Můžeme si udělat romantický večer při sledování televize. Roztáhneme gauč a můžeme si udělat pelíšek. Ten jsme dlouho neměli, co ty na to?" pousmál jsem se a zaparkoval v garážích nákupního centra.
"Jo. Tak pojď, jdeme na ty nákupy."

Vylezl jsem z auta a ihned šel k Louimu.
"Tomlinsone, vy dnes jenom roztahujete! Nejdřív mě, teď gauč, kam to povede?" zasmál jsem se a jemně do něj šťouchl. Bavilo mě se s ním takhle dotahovat.
Společně jsme vyjeli do obchodu. Pořád jsem byl z lidí celkem nervózní, ale když jsme byl s ním, zvládal jsem to.

"No, tak to si nechám pro sebe, abys měl nějaké to překvapení," ušklíbl jsem se se smíchem a vzal ho za ruku. Společně jsme ruku v ruce šli po schodech až k obchodům. Společně jsme se dostali do obchodu, kam jsme potřebovali.

Před daným obchodem jsem maličko hodil zpátečku, no když mě Loui maličko zatahal za ruku, pochopil jsem, že musím být odvážný.
"Dobrý den, vítejte v úkrytu vašich nejbláznivějších choutek. Oh, dobrý den, pane Tomlinsone, koho to tu máte?" ozvala se ihned jedna pracovnice, která si to k nám namířila a já se maličko ukryl za Louiho ruku.

"Ahoj Clare, tohle je můj přítel Harry," usmál jsem se a pohlédl na Harryho. Trochu se schovával za mě.
"Ten je ale roztomilý. Co byste pro něj potřeboval? Nějaký obojek, nebo rovnou vibrátor?" usmála se a stále visela pohledem na Harrym.
"Ne, dnes nenakupuji pro sebe, ani pro Harryho. Chci koupit kámošovi a jeho subovi dárek," usmál jsem se a stiskl Harryho ruku na povzbuzení.

Ta Clare vypadala opravdu mile. Raději jsem se nepozastavoval nad tím, že se znají až tak osobě a nepředstavoval jsem si, kolikrát tu už byl. A raději jsem mu jenom stisl ruku, když jsem uslyšel to slovo, které nemám rád.
"Takže taky stejné oddělelní. A co byste chtěli? Spodní prádlo, hračky, doplňky?"

"Víš moc dobře, že se to nesluší. Dominant nemůže kupovat spodní prádlo jinému subovi," protočil jsem očima a trochu omluvně koukl na Harryho.
"Hmm, ale nějaká hračka by je potěšila víc. Co myslíš, Harry?" zeptal jsem se ho a čekal na nějaký nápad.

"Jo, asi jo..." pípl jsem a koukal kolem.
"Přesně vím!" křikla najednou a kývla na nás, aby jsme šli za ní.
"Tyhle přišli dnes, jěště je nikdo neviděl," usmála se a vytáhla z krabice opravdu zajímavou věc. Malý kovový plug s kočičím ocáskem. Byl jsem tak unešený, že jsme po něm hypnotizovaně přejel prsty.

"Hmm, vypadají opravdu hezky. Kočičí plug si přivezli z Ameriky, ale tyhle jsou mohem delší a hezčí. Máte i nějaké jiné barvy? Chtěl bych jim dát něco speciálního," usmál jsem se na ni.
"Ale ovšem. Přišli v přirozených kočičích barvách, v pastelových barvách a i v neonových. Počkejte, prosím. Máme je nafocené pro náš katalog," usmála se a na chvíli odešla. Vrátila se za malou chvíli s pár fotkami.
"Co myslíš, Harry? Který jim vezmeme?" pousmál jsem se. Byl jsem rád, že tu se mnou Harry byl. S Niallem se opravdu sblížili, takže bude vědět líp než já, který by se mu líbil nejvíc. Jak znám Liama, tomu se bude líbit všechno, obzvlášť když to bude mít Niall na sobě.

Koukal jsem na všechny ty fotky a hned jsem věděl, který je pro Niniho ten nejlepší.
"Liam ho miluje v bílé, takže ten bílý bude ideální!" vysvětlil jsem ihned a poukázal na fotku s bílým ocáskem. Maličko jsem se u toho skryl k Louimu a koukl na něj svým štěněčím pohledem.
"Nemohl bych taky jeden mít, daddy?" zeptal jsem se potichounku. Chtěl jsem ho, protože vypadal tak rozkošně a byl neuvěřitelně jemný.
"Vidím, že to zaujalo nejen vás, pane Tomlinsone," zkonstatovala Clare a nastavila ocásek tak, abych si ho mohl pohladit.

Malinko jsem na něj vykulil oči, no pak jsem se široce usmál.
"Ale ovšem, zlato. Vyber si, který se ti líbí," pousmál jsem se a nechal jej vybrát si. "Který se ti líbí?"

"Taky bych chtěl ten bílý, měli by jsme s Nini stejné. Nebo ten hnědý s bílou špičkou," zamyslel jsem se, no pak jsem ai řekl, že bílý bude vypadat lépe, protože se bude ke všemu hodit.
"Tak tedy taky chci bílý, daddy. Hezky prosím," broukl jsem s jemným úsměvem a polibkem na tvář.

"Dobře, tak dva bílé tě poprosím, Clare," usmál jsem se na ni šťastně.
"Jasně. Budete chtít i nějakou speciální velikost?" zeptala se ještě.
"Kámoši si užívají už dlouho, takže jim nějakou větší, ať si to pořádně užijí," zasmál jsem se. "Ale pro nás nějakou malou, nebo střední."
"Ukážu vám je a můžete si vybírat. Hned pro ně dojdu," usmála se mile a odběhla do skladu.

Když se vrátila, donesla čtyři krabičky. Ve dvou byli velké plugy a pak dva menší. Loui ihned pro Niniho vybral jeden z těch velkých a já se rozhodoval mezi nejmenším a druhým nejmenším. Nakonec jsem však ukázal na nejmenší.
"Aby se mi nosil pohodlně," broukl jsem směrem k Louimu a natáhl se k němu pro malou pusu.
"Takže tyhle dvě, dobře, pane Tomlinsone? Dám vám je na pokladnu. Jestli budete ještě něco potřebovat, jsem tu pro vás," usmála se jěště Clare a odešla.
"Co teď daddy?"

Spokojeně jsem se usmíval a v duchu si představoval, jak krásný s tím Harry bude. Vzal si nakonec ten nejmenší, no pro Harryho byl zatím ideální. Když pak bude chtít, můžeme sehnat i větší.
"No, teď bychom ti mohli vybrat ještě ouška, ať je z tebe krásná kočička. Co ty na to?" pousmál jsem se.

"Myslím, že se nám to trochu zvrhává na směr, který jsem neplánoval," broukl jsem se smíchem a následoval jej dál do obchodu. Pohyboval se tady, jako kdyby tady byl doma. Já jenom poslušně šel za ním, než jsme se dostali k stojanu s oušky.
"Tady ty bílé," broukl jsem a ukázal na jednoduché bílé ouška na průsvitné čelence. "Myslím, že k tomu ocásku můžou být."

"Nemusíš se bát, je to poslední věc, co ještě odsud vezmeme. Pak už půjdeme domů," usmál jsem se a i s ním jsem přešel k oddělení, kde měli ozdůbky do vlasů, ozdoby na obojky, obojky, různé přívěsky, vodítka a všechno možné.
"Dobrá volba," usmál jsem se vzal je. Dal jsem je Harrymu na hlavu a usmál se ještě víc.
"Krása," šeptl jsem spokojeně. "Tak jdeme?"

"Jo, ale raději si je sundám, lidi by se koukali," broukl jsem se smíchem a následoval ho k pokladně, kde už čekali dvě krabičky a já k nim jěště přiložil ouška. Loui vše zaplatil a Clare nám podala obyčejnou černou tašku.
"Tak doufám, že si je užijete. Stejně jako vaši přátelé," zhodnotila, když už jsme byli na odchodu, načež se Loui zasmál a já zrudl.
"Teď už domů?" zeptal jsem se, když jsme vyšli z obchůdku a chvíli se promenádovali po obchoďáku.