47.

2.7K 148 2
                                    

"Hmmm," zamyšleně jsem si poklepal prstama po bradě, ale pak jsem si ho přitáhl k sobě a hlavu mu položil na ramenom. Takhle to může být.
"Já jsem takhle spokojený. Nevím jak ty, ale já jo."

Stál jsem tam zaraženě, mezi jeho nohama a s jeho rukama kolem mého trupu. Ale když jsem si tyto věci uvědomil, s úsměvem jsem ho objal zpátky. Nos jsem zabořil do jeho krku a vdechoval jeho krásnou vůni.
"Nemám nic proti," uchetl jsem se mu kůže.

"Děkuji, že jsi mě vzal ven, opravdu moc. Už dlouho jsem se jen tak neprošel po ulici. A dnes jsem mohl. Dokonce si mi koupil tak hezkou věc. Děkuji," usmíval jsem se jak debil a jemně ho hladil po zádech. Byl jsem za něj tak vděčný, že to snad ani nešlo.

"To nestojí za řeč, zlatíčko," zasmál jsem se do jeho krku. Hlavu jsem pak zvedl a políbil ho na tvář.
"Pokud bys někdy chtěl ještě ven, stačí říct," mrkl jsem na něj.
"Navíc, mám i menší zahradu, když se budeš nudit, můžeš jít i tam."

"Ju, rád někdy půjdu!" usmál jsem se a koukl na něj. Mé ďolíčky v tvářích se určitě prohloubili, protože to se jinak nedalo.
"Myslímm že už to bude. Krásně to tady voní..." Ani jsem nedořekl větu a z dolního patra se ozval zvonek.
"J-jdu jim otevřít."

Aaaaaw, ta jeho tvárička byla k sežrání.
"Jasně, běž. A dávej si pozor. Já vytáhnu tu naši pochoutku," usmál jsem se, ale to už Harry šel dolů po schodech.
"Hmmm, to bude dobrota," zamumlal jsem si pro sebe a položil pekáč na linku.
"Teda, Tomlinsone, odkdy je z tebe žena v domácnosti," ozval se za mnou smích.
"Kušuj Liame."

"Ahoj," usmál jsem se, když jsem otevřel dveře a za nimi stál Liam s Niallem. Ten dnes měl jemně fialový obojek s malým kroužkem vepředu.
"Ahoj, Hazz!" usmál se hned a mě jemně objal. Předtím bych ho odstrčit a utekl s pláčem do pokoje. Teď jsem se s ním ale objímal a poznamenal si, že musím zjistiť odkud má voňavku.
"Pojď, ukážu ti co mi dnes Lou koupil," zasmál jsem se a běžel i s ním za patama do mého pokoje.

"No co, rozhodně tak teď vypadáš," zasmál se od srdce.
"Debile," sykl jsem po něm. "Kde máš Nialla? Nepřišel s tebou?"
"Šel někam s Harrym. Srdečně nás přivítal a hned ho někam táhl," porkčil rameny.
"Harry se na Nialla těšil," pousmál jsem se a naložil mini pizzy na talíř. Oba jsme si sedli do obýváku. Kluci se k nám připojí pak.

"Koukni na to. Prostě byla tak krásná a no prostě, já ji nechtěl, ale Louis řekl, že mi ji veme... ale pod jednou podmínkou.." zamumlal jsem, když jsem mu ukazoval sukýnku a následně vytáhl i obojek. Niall ihned vypískl a já nechapal proč.
"Ten je krásný!! Zkus si ho, prosiiiim!" kňučel a natahoval k němu ruce.
"Ale já nevím jak," pípl jsem a hodil mu obojek do rukou.
"Ukaž, já ti ho nasadím!" usmál se. Chtěl jsem mu udělat radost, no když se kůže ocitla na té mé, někdo vešel a já celý stuhl.

"Já to nevydržím," prohlásil jsem po nějaké době, co se neukázali.
"Ale vždyť je nech. Chápu, na začátku je těžké se od něj odtrhnout, ale měl bys mu nechat prostor, který by si užil sám nebo s přáteli. Teď je s Niallem," zastavil mě svými slovy Liam.
"Hmm, stejne. Půjdu je alespoň zkontrolovat," zasmál jsem se nervózně. Do rukou jsem vzal talíř s pizzami, ať si aspoň vezmou každý po jedné. Zaklepal jsem na dveře a vešel. Málem mi ten talíř padl. Harry měl na krku ten krásný obojek, který si vybral.
"Sluší ti to," usmál jsem se na něj. Niall se jen podivně culil.

"Louisi!!!" vykřikl jsem a chtěl si ho hned strhnout, ale Niall mi ho samozřejmě zapl tak, že jsem se jenom přidusil.
"My... Já.... My už jdeme, jenom sekundu...." koktal jsem a snažil se dát tu prokletou věc dolů.
"No ukaž, ty motovidlo, sundám ti to," zasmál se Niall a opatrně otevřel pracku. Obojek mi sklouzl z krku až do rukou v klíně. Ihned jsem ho skryl do skříně a za Louisem a Niallem pádil do obývacího pokoje.

Byl v něm tak krásný a nevinný. A jak hned zazmatkoval, když mě viděl.
"Tak pojďte vy dva, pokud tady ještě nechcete zůstat a povídat si," zasmál jsem se a vrátil se do obýváku. Oba mě následovali.
"Vemte si kluci," kývl jsem k talíři s pochoutkou. Při pohledu na talíř Harrymu zasvítilo v očích.
Niall se zatím usadil s mini pizzou v puse Liamovi na klín. Harry si zřejmě vybíral, která by mu chutnala nejvic, i když byly všechny stejné.

"Tenhle," usmál jsem se a sebral si kolečko. Mňam! Šťastně jsem si ho sebral a začal ho okusovat, než mi téměř zaskočilo, když jsem zaslechl Nialla.
"Ale, ale... Harry, co to tam máš na tom krku? Louisi, proč ses mi nepochlubil, že už je tvůj?"

Do Nialla, jakoby uhodil blesk a uvědomil si, proč jsem mu ten obojek koupil. A Liam jenom spokojeně prohlížel na otlaček z jeho obojku.
"No víš, když jste od nás tehdy odešli, měli jsme debatu," začal jsem vysvětlovat a podal Harrymu vodu, ať ten kousek v hrdle zapije.
"Takže jsme spolu. Nebo jak bys řekl, je můj."

"Hej, hej, hej, zase brzdi Tommo! Tohleto jsem nepodepsal!" zasmál jsem se, když už mi nehrozilo udušení a spolkl jsem i druhý kousek koláčku v mé ruce.
"To, že jsme spolu, to jo, ale na žádné takové jako obojek a ty blbosti kolem, na to jsem nepřikývl... Jenom spolu chodíme, nic víc..." Tón jsem počas monologu stišoval, až mě nakonec nebylo téměř slyšet.
"Aha, ale neboj, to přijde. I Niall zpočátku nechtěl, ale pak se to celé nějak vyvynulo," zasmál se Liam a pohladil ho po noze.

Jeho pohoršení mě zarazilo, překvapilo a i mírně zamrzelo.
"Klid zlato, nikdo netvrdí, že si něco podepsal. Já to myslel, že jsi můj přítel. Liam má svůj názor, ale my budeme vědět pravdu," mrkl jsem na něj, i když jsem uvnitř málem plakal. Nemusel říkat, že to nikdy nezkusí. Co ví... Možná... Jednou... Ale to neví nikdo.
"Liame, ale na vás dvou bylo od začátku vidět, že dlouho neudržíte "normální" vztah a vrhnete se na tenhle," ušklíbl jsem se na něj.

"No dobře, bylo to celkem dost vidět," zavrčel Liam se smíchem a ruku hodil kolem Niallových ramen. Vypadalo to tak hezky, opravdu. Takový vztah bych možná i chtěl, ale stačilo mi si jednou kouknout jedno video a vidět, jak ten kluk brečí a prosí o odpuštění za nějakou hovadinu a ten jeho "daddy" ho řeže hlava nehlava a nadává mu... Lekl jsem se a vím, že nic takového nikdy nechci pocítit. Jemně jsem se střásl a má ruka vyhledala tu Louiho.
"Jsi v pořádku, Hazza?" zeptal se ihned Niall. Asi to bylo moc vidět.

Na mé ruce se zničehonic objevila ta jeho, mnohem menší a jemnější. Překvapeně jsem se na něj podíval a i Niall ho oslovil.
"Nevypadáš moc dobře zlato, jsi pobledlý," šeptl jsem se starostí v hlase. Přitáhl jsem si ho k sobě na klín a on jenom hleděl na naše spojené ruce. "Děje se něco?"

"Ne...To je v pořádku. Jenom jsem si na něco vzpomněl. Promiň," pípl jsem potichounku a opatrně se opřel o Louiho hruď, která se jemně zvedala a houpala mě v krásném tempu.
"No vy jste roztomilý!" usmál se na nás široce Liam a sám hladil Nialla po ruce. Ten se jenom spokojeně tulil a já zatím z hlavy vyháněl ten odporný obraz.

"Tak děkujeme," zasmál jsem se s širokým úsměvem pohladil Harryho po ruce. Nijak na to nereagoval, teprve až když jsem ho objal kolem pasu a hlavu s opřel o jeho rameno.
"Ty moje zlatíčko. Klídek, nikdo tady ti nechce ublížit. Ochráním tě," snažil jsem se ho utišit a pusinkoval ho pomalu a jemně po krku, rameně a tváři.

"Věřím ti," pípl jsem potichounku. Raději jsem se uložil na jeho ramena a naslouchal rozhovoru, jako kdybych tu nebyl.
"Louisi, tebe se asi nemusím ptát, jestli s náma půjdeš zítra do klubu. Asi budeš s Harrym, že ano?" slyšel jsem Liama a cítil Louiho přikývnutí. Zahřálo mě to, tak krásně!
"Tak snad příště, možná i s Harrym, že áno, Niall by si aspoň měl s kým povídat."

New life with Daddy ~ Larry ✓Where stories live. Discover now