Right Now // H.S. FanFic CZ

# 43

A/N: K minulým poznámkám.. dostala jsem spoustu komentářů a tak. A možná jsem ho ani nemusela dostat od vás a vy se ptáte, proč si Harry myslí, že ho Emmy nemiluje, když vlastně jen políbila Louise. Není to přece důvod hned zpochybňovat lásku.. No, jak se to vezme.

Když jste celý život zvyklý na to, že se k vám někdo chová určitým způsobem, je jasná vaše reakce. Prostě uděláte to co vždycky, budete očekávat, že se k vám všichni zachovají stejně.. Vemte si Harryho. Odešla od něj matka, jeho otec se víc zajímal o firmu než o svého syna a teď tady Harry stojí před tím, že vidí jeho holku, která se líbá s jeho přítelem. Co si ten chudák může asi myslet? Zareaguje přesně tak, jako předtím a bude okamžitě zpochybňovat Emmelininu lásku k němu. Protože jeho matka ho nemiluje a jeho otec také ne..

A Emmeline? Představte si, že přijedete do nového města, neznáte nikoho a zamilujete se. Během dvou měsíců se dostanete do celkem vážného vztahu. Fakt, že Harry a Emmy spolu tráví téměř celé dny tomu nepomáhá. Oba byli ve stresu a prostě to nezvládli. Emmy nevěděla co dělat, jak se zachovat když jí Louis políbil. Sami jste četli, jak byla zmatená.

Prostě.. Každý měl svůj důvod k tomu, jak se zachoval. Možná vám to pořád příjde zvláštní, ale tak to prostě je. Jako u vás, když vás zradí několik lidí po sobě, je těžké začít věřit někomu dalšímu.. :) Jen takový trochu.. osvětlení celé téhle situace! :)

E M M E L I N E 

i když se mi nechtělo, musela jsem to udělat... Celou neděli jsem se litovala a teď se to zdálo jako největší krok v mém životě. Tss, bylo to jen hloupé vkročení do budovy Tunes a vrácení se do práce. Ale ten  pocit, že budu sdílet jednu a tu samou budovu s Harrym ve mě vyvolával úzkost. Přes víkend jsem měla tolik času na přemýšlení a začala litovat všeho co jsem udělala, dokonce i toho omdlení, za které jsem nemohla. Byla to prostě ochrana těla protit stresu a já si přála, aby se to nestalo, protože možná bych mohla změnit věci už toho večera.

"Do toho, Emmeline." zašeptala jsem sama pro sebe a s hlubokým nádechem a výdechem jsem vešla srkz automatické dveře do Tunes. Nevím, co se stalo, ale byla mi nepříjemná zima a měla jsem potřebu se neustále rozhlížet kolem sebe. Co když tu bude? Jak se zachová? Bude se mě chtít zbavit?

Poslední co si z Harryho pamatuju byl jeho zklamaný a nešťastný výraz. Nedokážu si vzpomenout, jak vypadal, když byl šťastný, protože mou mysl okupuje obrázek jeho zklamaného výrazu a bodá mě to na hrudníku pokaždé, když nad tím začnu přemýšlet. Nevím, co je horší, jestli být zrazen, nebo vědět, že jste zradili někoho, koho milujete. 

Louis. Louis byl chyba, kterou si v životě neodpustím. Nikdy nevyměňujte přitažlivost za lásku, protože líbat Louise bylo hezké, ale proti tomu, jaké byly Harryho polibky to bylo jako líbat mrtvou rybu. A co se týče vašich výčitků svědomí a toho pocitu prázdnoty, když vám nevěří jediná osoba, na které vám záleží.. bylo mi blbě. Znovu jsem na to myslela a cítila se, že se tady za chvíli rozplácnu na zem a už nevstanu.

Čím víc jsem se blížila k mé kanceláři, tím rychleji mé srdce tlouklo. Měla jsem pocit, že mě za chvíli chytne nějaká srdeční příhoda, protože tohle nemohlo být normální. Nakonec jsem ale byla docela vděčná, když jsem seděla ve své kancelářské židli za počítačem a mohla dát chvíli klidnu svému tělu, které bylo neustále ve stresu, že se stane nějaká další pohroma.

Dokonce jsem si myslela, že už budu v klidu a budu si moci odvést práci, kterou jsem měla v plánovači, ale ozvalo se zaklepání na dveře a já k nim instinktivně vzhlédla. Moje srdce začalo bít ještě hlasitěji a rychleji, když se ve dveřích objevil Harry. O můj bože, vypadal dobře, opravdu moc dobře. Byl ostříhaný? Nebyl ostříhaný už v pátek? - nevzpomínám si.