Right Now // H.S. FanFic CZ

# 3

Kdy si sakra zvyknu na vstávání do práce? Dneska jsem měla zase problémy se vykopat z postele. Včera jsem se do hotelu vrátila celkem brzy, asi po páté hodině. Koupila jsem si pár věcí na Oxford street, ale kvůli tomu, kolik tam bylo lidí jsem se rozhodla se vrátit. Dala jsem si lehkou večeři v hotelu a potom se rozhodla si jít lehnout s knížkou. Dnes ráno jsem vstala s budíkem, dala si sprchu, abych se probrala, vlasy spletla do francouzského copu, který jsem nechala padat přes pravé rameno. Oblékla jsem si černé společnesnké kalhoty, bílou halenku a sako. Jemný make-up už jen vylepšil celý můj vzhled. 

Hned na snídani jsem se potkala s pár lidmi, kteří vypadali moc mile. Přemýšlela jsem nad tím, jestli je tu někdo, kdo také pracuje pro Tunes a je tu třeba na stáži jako já. Nikoho bych ale neodhadla a tak je možné, že se potkáme až v práci. Potom, co jsem dopila svou raní kávu jsem si vzala svou tašku a šla čekat před hotel. Auto přijelo zanedlouho a řidič na mě zatroubil. Naskočila jsem dovnitř, ale místo toho, abych si mohla klidně povídat s řidičem jsem zjistila, že přepážka je zadělaná a tak jsem v tom byla úplně sama. Nasadila jsem si sluchátka a těch deset minut cesty do firmy jsem poslouchala hudbu.

"Páni," téměř jsem vyjekla, když jsem vystoupila z auta a spatřila před sebou vysokou budovu. Mohla mít přes sto pater. Celá skleněná a stavěná do stylu trojúhelníku. Nacházela jsem se přímo před obrovským vchodem. Vzala jsem si svou kabelku a odešla. Auto odjelo.

Došla jsem až na recepci, kde jsem se ohlásila. Nevěděla jsem kam jít, nebo kde budu pracovat a tak jsme se chtěla zeptat někoho uvědomělého. Zamířila jsem za blond holkou, která seděla za recepcí. Byla mladá a až příliš upravená. Dívala se do počítače a vůbec si nevšimla, že jsem si stoupla za pult a čekala.

"Ehm.." odkašlala jsem si. Jinak by si mě asi nevšmla.

"Jé, omlouvám se. Co si přejete?" zeptala se mě trochu překvapeně. Jasně, že si ani nevšimla, že jsem přišla.

"Dobrý den, jsem Emmy Danielsová a jsem tu na stáži. Dnes nastupuju." snažila jsem se jí přiblížit kdo jsem.

"Aha. jaké že to je jméno?" zeptala se znovu a zvedla telefon.

"Emmy Danielsová," zopakovala jsem ještě jednou mé jméno a ona začala ťukat čísla do telefonu.

"Dobrý den, je tu nějaká Emmy Danielsová, která dnes nastupuje na stáž, víte o tom něco?" zněla překvapeně a myslím, že si o mě nemyslela nic dobrého. Poklepávala jsem prsty o desku stolu a vyčkávala. Snad jsem tu správně, ne?  "Dobře, pošlu jí tam. Nashledanou," řekla do sluchátka  a potom zavěsila a podívala se na mě.

"Vítahem do posledního patra, tam už budete vědět," řekla mi s falešným úsměvem na tváři a já jí opětovala úplně stejný a pak zamířila pryč z recepce. Vyjela jsem výtahem do posledního patra, jehož číslo bylo 111. Zajímavé. Vystoupila jsem a přede mnou se objevily masivní dřevěné dveře. Neměly kliku.  Všimla jsem si koženého křesla na levo od výtahu, ale dřív než jsem si stihla sednout, se dveře otevřely a za nimi stál Styles. Páni.

"Očekával jsem vás, slečno Danielsová," usmál se. Pozval mě dovnitř a poukázal na židli naproti dlouhému stolu. Posadila jsem se a on zasedl do velké židle naproti mě.

"Jsem tady.. Tak jak mám začít s prácí?" zeptala jsem se a on přikývl. Na chvíli se sehnul a vytáhl něco z šuplíků. Potom mi podal nějaké desky. Byly kožené.

"Co je to?" zeptala jsem se zvědavě a on je otevřel.

"Vaše složka. Jsou v ní přístupové karty ke dveřím do vaší kanceláře. K hudebnám a nahrávacím studiům, téměř všude kam máte přístup." přikývla jsem. "Dál váš plán na tento týden, což znamená na dnešek, čtvrtek a zítřek. V sobotu a neděli máte volno. Tak to bude chodit každý týden," řekl mi a já se na něj podívala.