Right Now // H.S. FanFic CZ

# 51

Fallingforyou - The 1975

All Things All At Once - Tired Pony

-

Celý zbytek dne jsme já a Harry strávili společně. Dopoledne jsme zůstali v jeho bytě a odpoledne prošli město přes nákupní třídu, sehnali pár věcí a pak mě Harry dovedl ke mě do apartmánu. Vím, že jsem si celou tu věc s prostorem a časem sama pro sebe vymyslela já, ale občas jsem toho litovala. Nebylo nic krásnějšího, než trávit čas s Harrym a já byla ráda, že nám konečně všechno vycházelo. Těžko se mi od něj odcházelo a viděla jsem na něm, že on taky nebyl nadšený, že se loučímě. Stáli jsme před hotelem a celé to loučení bylo nepříjemné, i když to bylo jen do zítřejšího rána.

"Ještě mám dneska nějakou práci, měl bych jít," řekl Harry a já přikývla. Neměla jsem ponětí, kolik bylo hodin, ale podle zapadajícího slunce a ulic, které se stávaly prázdnějšími a prázdnějšími bych řekla, že už docela dost.

"Dobře. Moc jsem si to užila, Harry," řekla jsem a věnovala mu úsměv.

"Já taky, Em.." řekl, přitáhl si mě k jeho tělu, odhrnul mi pramen vlasů z obličeje a potom mě políbil. Jeho polibek byl nejdříve tak jemný a opatrný, ale potom najednou skousl můj ret a já ucítila všechnu tu jeho skrytou vášeň. Přála jsem si, abysme mohli strávit večer spolu, ale věděla jsem, že to tak nejde. Nemůžu si stanovit pravidla a pak je jen tak zase zrušit. 

"Dobře, tak.. dobrou noc," řekla jsem tiše, když jsem se odtáhla. Upravila jsem mu límeček košile a s úsměvem na tváři jsem odešla. Slyšela jsem jak se se mnou loučí, ale už jsem se neotočila, protože kdybych to udělala, musel abych se vrátit zpátky a pozvat ho nahoru do svého pokoje, nevydržela bych to.

Ten večer jsem si pustila hlasitě hudbu a věnovala se sobě. Nalakovala jsem si nehty na rukou i na nohou, udělala si masku na obličej a pak si rychle prohlídla webovky liverpoolské konzervatoře. Věděla jsem, že by touhle dobou už mohly být informace k začínajícímu semestru a i když jsem stále byla v Londýně, zajímal mě můj rozvrh.

Vypadalo to, že další rok bude zajímavý. Předběžně to vypadalo, že mě čeká semestr zaměřený hlavně na hru na klavír (jupí!), což bylo příjemné zpestření, oproti minulé teorii a základům učení. Nějakým způsobem jsem se tam těšila. Škola bylo v době 'před Harrym' to jediné, co mě naplňovalo. Hudba bylo vše, na co jsem myslela a scházelo mi to. Myslela jsem na ty hodiny, které jsem strávila hraním na klavír a vracela se domů ze školy s bolavými prsty od kláves. Chybělo mi to.. Jenže jsem věděla, že všechno bude jiné. Všechno se změní tím, že jsem poznala Harryho a on bude tady a já zpátky v Liverpoolu. 

Vzpomněla jsem si na Harryho výraz, když mi řekl, že mi objednal lístek na autobus. Zdál se mi v tu chvíli zvláštní, něco mi na tom všem nehrálo, něco mi přišlo prostě divné. Jenže já už byla ze všeho tak zmatená, že se dalo jen těžko odhadnout, jestli to byl jen můj pocit, nebo se to dělo doopravdy.

Když jsem tyhle myšlenky vyhnala z hlavy, nahradily je myšlenky na Liverpool. Na to, jak jsem si před mou poslední zkouškou pouštěla písničky z mého iPodu, na mou úspěšnou zkoušku. Možná, že nebude tak těžké se vrátit, možná že to bude lehčí, než si pořád myslím...

–

Ráno jsem se zastavila ve Starbucksu, vzala dvě kafe a místo do své kanceláře jsem to vzala do Niallovy. Když jsem zaklepala na dveře a pomalu vstoupila, seděl za počítačem a jen zvedl oči od obrazovky.

"Ahoj," usmál se a já mu úsměv oplatila.

"Ahoj, přinesla jsem ti kafe a rozhodla se tě navštívit," řekla jsem a přešla jeho kancelář ke stolu, za kterým seděl. Položila jsem před něj jedno kafe a pak se posadila naproti němu.