What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

57

Hey everybody!

Ani se mi nechce věřit, že už je to zase více než měsíc, co jsem se dokopala k tomu, abych zveřejnila další část, a strašně mě mrzí, že vás takhle zanedbávám. Dva studijní obory, práce a přípravy na Erasmus mi ale dávají celkem zabrat, takže mi to, doufám, prominete ;)

Snad se vám bude díl líbit a zanecháte po sobě nějakou stopu ;)

Love,

Miky

Říjnový déšť vytrvale bubnoval o okna Niallova domu. Škaredě bylo už několik dní a jak Niallovi, tak Adeline to už lezlo na mozek. Leželi schouleni pod dekou na sedačce a koukali na filmy. Měli před sebou volný víkend a nic se jim nechtělo.

Od doby, co je před nemocnicí v LA nachytali novináři, uběhly asi tři týdny. Celý svět na ně teď tedy číhal, a o to méně se jim chtělo někam mezi lidi. Nákupy si nechávali donést až domů, častěji se však na jejich prahu objevovalo už hotové jídlo. CD už bylo v podstatě hotové, takže už nebylo třeba ani trčet ve studiu. A tak tedy pouštěli už třetí film po sobě.

"Bože, mě to už nebaví," vyhekla Adeline, když se na obrazovce objevily koncové titulky, "potřebuju něco dělat, nebo se zblázním. Ale zároveň se mi nic nechce."

"Fakt bych chtěl být na tvém místě," ušklíbl se Niall, "mně se zase chce úplně všechno, ale nemůžu."

"Bolí to ještě?" zaťukala Delle Niallovi na sádru na levé ruce.

"Už skoro ne. Začíná mě to ale pěkně srát. Nedá se s tím nic dělat. Nemůžu hrát na kytaru, nemůžu hrát fotbal ani golf, nemůžu nic," povzdechl si.

"To není tak úplně pravda," lišácky se na něj usmála Delle, a pohladila jej po stehně, "a ty to víš."

"Teď ne, zlato, nemám náladu," odstrčil ji jemně.

Adeline si povzdechla. "Tak co chceš dělat?"

Než Niall stihl odpovědět, místností se rozezvučel jeho telefon. Niall po něm chňapl a přiložil si ho k uchu.

"Ano, Liame? Děje se něco?"

Hurá, je to tady.

"Čau brácho, taky tě rád slyším," ozvalo se na druhé straně pobaveně, "chci se zeptat, co máte dneska s Adele v plánu?"

"Asi umřít nudou," ušklíbl se Niall.

"Tak to se nám zrovna hodí! Volala totiž novinářka z Daily Mail, že jí zoufale chybí námět pro článek do kulturní rubriky a chce tam hodit info o našem novém CDčku. Harry s Louisem jsou někde v tahu, myslíš, že bys mohl přijet ke mně domů a trochu mi s tím pomoct?"

"Nemůžu říct, že by se mi chtělo," povzdechl si Niall, "ale beztak dneska nemám nic na práci. V kolik tam mám být?"

"Říkala, že se staví po práci, bude tu asi v osm."

"Tak fajn," souhlasil Niall, "budu tam".

"Díky," řekl Liam a zavěsil.

"To mi řekni," otočil se Niall na Delle, "kdo plánuje rozhovory na osmou večer v pátek?"

"Asi hodně zoufalá novinářka," usmála se Adeline a v duchu zajásala. Všechno šlo podle plánu.

"Ani nevím, co si mám vzít na sebe."

"Něco ti vyberu. A pojedu s tebou."

O několik hodin později tedy oba vylezli z auta před Liamovým domem. Niall v džínách a košili, Adeline v šatech. Elegantně oblečená chodila na všechny schůzky, tentokrát její šaty ale spíše připomínaly šatičky na divokou coctail party. Protože ale v šatech chodila běžně a Niall byl evidentně ponořený do svých chmurných myšlenek týkajících se všeho, co by dělal, kdyby mohl, nevšiml si ničeho zvláštního. Když mačkal na zvonek u dveří, neměl nejmenší tušení, co jej čeká uvnitř.

"Čau brácho, dík, žes dojel," otevřel Liam dveře.

"Jo, rádo se stalo," zabručel Niall a vydal se dovnitř domu.

"Ahoj Delle. Všechno je připraveno," vtiskl jí Liam pusu na tvář a ona spokojeně kývla.

"Boží. Tak jdeme na to."

Ještě nestačila ani doříct větu, když se z Liamova obývacího pokoje ozvalo hromadné "Všechno nejlepší!" a následně smích, tleskání a pískání.

"Co to je?!" vypadlo z překvapeného Nialla.

"Vzhledem k tomu, že jsi kvůli své vlastní blbosti přišel o narozeninovou párty, tak jsme ti uspořádali novou. Lepší," vysvětlil s úsměvem Louis.

Niall vypadal pořád vyjeveně, trochu připomínal vyoranou myš. A když mu ještě celé osazenstvo začalo zpívat "happy birthday to you", zdálo se, že to s ním sekne. Ale když se k němu přitočila Adeline a s úsměvem jej objala kolem pasu, začal se usmívat taky.

"To je tvoje práce?"

"Jenom trošičku," mrkla na něj. Pak někam zmizela a o chvilku později se vrátila se dvěma sklenicemi vína.

Celý večer Niall strávil ve společnosti svých nejlepších kamarádů. Kromě londýňanů přiletěli i známí z LA a několik lidí z Irska, byl tam dokonce jindy profesionální a úsečný Paul a několik lidí ze štábu. Kdo ještě neznal Adele (jako že ji neznala většina), chtěl se s ní seznámit a popovídat si. Niall ji z povzdálí sledoval a usmíval se. Nemohl se nabažit pocitu, že tahle nádherná, okouzlující dívka mu patří. Že je jen a jen jeho.

Když se vymanila z hloučku, který ji obklopoval, a vyšla na terasu, Niall se vydal za ní. Zezadu ji objal a políbil.

"Věděla jsem, že přijdeš."

"Vážně?" pousmál se.

"Hm. Tvůj pohled jiskří přes celou místnost."

"To proto, že jsi tak nádherná," zašeptal Niall a otočil si ji k sobě. Zadíval se jí do očí a pohladil ji po tváři, "nejkrásnější ze všech. A teď, když už tě znají všichni mí kamarádi, bych tě chtěl představit ještě někomu jinému."

Sakra. Prosím, ať to není to, co si myslím.

"Komu?"

"Mým rodičům."