What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

51

Hey everybody! Další díl je tady! Říkala jsem si, že to chce trochu dramata, aby se Adeline vzpamatovala a pár věcí jí trochu došlo... tak co myslíte, pomůže tohle? ;) :D budu moc ráda, pokud zanecháte komentář!

Love,

Miky

Den to byl opravdu horký, a tak ani Adeline, ani Liam dlouho na dekách na rozpáleném písku nevydrželi a o chvíli později se poroučeli do osvěžujících vln oceánu.

"Podívej se na toho magora," kývl Liam hlavou směrem ke skále, ze které kluci skákali, "vidělas ho někdy takhle vyvádět?"

Adeline se otočila, a to zrovna ve chvíli, kdy se Niall rozbíhal a pak s divokým výkřikem skočil do vody. Musela se usmát.

"A ty?" odpověděla otázkou.

Liam se usmál taky. "No právě. Takhle šťastně bezstarostného jsem ho naposledy viděl, když mu Amy měla říct své ano. Nepožádal tě o ruku, že ne?"

"Panebože," lekla se Adeline, "měl to v plánu?"

Liam se rozesmál. "Kdyby ses teď viděla! To tě ta představa tak děsí?"

"Ne, jenom mě to... překvapilo. Jsme spolu sotva několik týdnů."

"No a? Říká se, že toho pravého poznáš hned... au!" vyjekl, když jej Adeline praštila.

"Nedráždi hada, Liame. Víš, jak se to říká," mrkla na něj.

Liam se zazubil. "Fajn, fajn. Vzdávám se. Jenom jsem tím chtěl říct, že jsem rád, jak to mezi vámi je. Možná jsem si ze začátku myslel, že bys mohla být holkou pro mě... minimálně v jistých věcech," mrkl na Delle, "ale jsem vážně rád, že to dopadlo takhle. S Niallem jste pro sebe jako stvoření."

No to určitě.

"No, nemůžu říct, že by mě to netešilo," usmála se Delle a znovu se zadívala směrem ke skále. Niall zrovna doplaval ke břehu a když se otočil a uviděl, že jej Adeline sleduje, zamával. Pak se rozběhl zpátky nahoru.

V Adeline jako by poskočilo srdce. Ten kluk jí byl vážně sympatický. Byl vtipný. Byl citlivý. Ano, brala to jako pozitivum. Byl pozorný. A naprosto úžasný v posteli. Možná dokonce nejlepší, musela si přiznat. Kdo by to byl řekl, že na první pohled docela nenápadný kluk bude mnohem, mnohem lepší než všechny casanovy z barů všude možně po světě dohromady. A přece.

"Hej, Adele, posloucháš mě?" Probral ji ze zamyšlení Liamův hlas.

"Ne, promiň," zazubila se, "trochu jsem se zamyslela."

Liam se zachechtal. "Nad představou, že tě Niall žádá o ruku?"

Adeline jej zpražila pohledem. Liam se zazubil. "Říkal jsem, jestli už nechceš jít ven, že mi začíná být zima."

"Tak jo," přikývla, a vydala se z vody.

Ještě se otočila ke skále, ze které kluci skákali, a kde už byl Niall zpátky, a chystala se lehnout si na svůj ručník a další hodinu se nepohnout.

Ale tehdy se to stalo.

Jako ve zpomaleném filmu viděla, jak se Niall rozbíhá k dalšímu skoku, jak mu na kraji podklouzává noha a on padá dolů, do vody. Slyšela křik kluků a bušení vlastního srdce.

A pak nic. Ticho.

Napjatě sledovala pěnu, která se vytvořila, když Niall vletěl pod vodu, a doufala, že se odtamtud každou chvíli vynoří s úsměvem na rtech nebo nějakou grimasou. Nebo třeba křikem, čímkoliv. Ale nic se nedělo.

"Do prdele," ulevila si. Strhla si z očí sluneční brýle, odhodila je někam za sebe a rozběhla se k místu, kde Niall zmizel.

"Nialle?!" zavolala, ale bez reakce. "Nialle!"

Pak si všimla, jak se kluci nahoře shromažďují u okraje a radí se, co dělat.

"Neskákejte! Nevíme, kde je!" Zavolala na ně.

Když doběhla nejblíž ke skále, co se dalo, vletěla do vody. Teď už viděla bezvládné tělo vznášející se ve vodě a úplně se jí sevřel žaludek.

Prosím, ne. Takhle ne. Takhle ne, sakra!

Několika rychlými tempy se dostala k Niallovi, popadla jej za ruku a zavěsila si jej pod rameno. Pak s vypětím všech sil zabrala směrem ke břehu. Šlo to těžce, Niallovo bezvládné tělo kladlo velký odpor. A co horší, nechávalo za sebou rudou stopu.

Nakonec se Adeline dostala ke břehu, kde už nervózně podupovali kluci.

"Tak mi, sakra, pomozte!" Zavolala na ně. Ti se na povel rozběhli směrem k nim. Liam s Louisem se chopili Nialla, Harry podal ruku Adeline a pomohl jí na nohy.

"Co je mu? Je v pořádku?"

"Evidentně není," vydechla Delle unaveně a klekla si vedle něj, "vždyť nedýchá!"

"A taky krvácí," podotkl Liam, "volám záchranku."

"Musel se bouchnout do hlavy," konstatoval Louis, jde to odtud."

"Fajn, honem přines moje šaty, musíme to ucpat," přikázala mu Delle.

"Nebyl by lepší ručník?"

"Je špinavý. Běž pro šaty!"

Louis víc neodporoval a rozběhl se směrem k ručníkům.

Delle se mezitím dala do masírování Niallova srdce. Dvakrát stlačila a pak vdechla. A pak znovu. A znovu. Beze změny. Louis mezitím přiběhl s šaty, nadzvedl Niallovi hlavu a podstrčil je pod ni.

"Přitlač a drž, nebo nám tady vykrvácí," vyhrkla mezi dýcháním Delle a pokračovala, "Harry, ty kontroluj tep."

Oba přikývli jako jeden muž a dali se do práce. Mezitím se vrátil Liam.

"Posílají vrtulník z LA. Budou tu každou chvíli."

"Díkybohu," vymumlala Adeline a znovu a znovu masírovala Niallovo srdce.

Konečně! Po zvlášť silném stlačení se Niall zkroutil a začal vykuckávat vodu.

"Obraťte jej, ať se neudusí!"

Kluci jako jeden muž Nialla podepřeli, zatímco z něj všemi možnými otvory tekla voda. Když to nejhorší přešlo, obrátili jej zpět.

"Nialle, lásko, slyšíš mě?" chytla jej Adeline za tvář a upřeně se mu zadívala do očí.

Ten se mírně usmál. "Dellynko... mám tě rád." a zavřel oči.