What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

3

Hola, zdravím vás všechny! Hned ze začátku jsem se vam chtěla moc omluvit za zpoždění, řekněme, že mě jedna španělská rodina unesla na dva dny na pláž 😁 doufám, že se nezlobíte 😉

V knihovně najdete letní soutěž, takže kdo by měl zájem, určitě koukněte 😉

To je pro dnešek vše,

Enjoy xx

Ocitnout se v tom klubu bylo pro běžného Američana skutečně jako sen. Roční členství svou hodnotou několikrát převyšovalo průměrný plat celkem úspěšného doktora, právníka či dokonce businessmena, a bylo udíleno pouze lidem, kteří byli shledání za vhodné, čili na jisté úrovni inteligence, velikosti účtu a také fyzické přitažlivosti. A tak byl tento klub zaplněn zbohatlíky, businessmany, dědici a dokonce mafiány v perfektních, drahých oblecích a s dokonalými účesy a bohatými, městskými slečnami, dívkami a ženami v těch nejdražších šatech s botami od Loubutina nebo Louiho Vuittona a Gucci kabelkami.

Když tmavovlasá dívka v černých, upnutých šatech vešla do klubu, všechny oči se zastavily na ní. Byla krásná, ale to byla každá žena v tomhle klubu. Tahle dívka však vynikala svým charisma, bylo v ní něco tajemného, možná až trochu děsivého, a přesně tohle muže tak přitahovalo.

Každý se za ní otočil a ona to věděla. V tomhle případě jí to ale vůbec nevadilo, spíš naopak. Cítila se jako vítěz. Kolik tu bylo krásných, přitažlivých a bohatých dívek, mnohdy několikrát majetnějších než byla ona! Přesto pokaždé, když vešla do klubu, byla ve středu pozornosti a muži se předháněli v tom, aby se jí zalíbili. Každý ji chtěl dostat do postele. A to byl důvod, proč ji ostatní dívky, slečny a ženy v celém klubu nesnášely.

Až na jednu výjimku.

Byla jí Alisha. Krásná, štíhlá blondýnka s dlouhými vlasy, velkýma očima a plnými rty, velmi atraktivní a také inteligentní. Alisha o pozornost mužů nestála, protože asi jako jediná v tomhle šíleném světě, ve kterém vládly peníze, měla přítele, který navíc žil spořádaný život daleko od podsvětí.

A Ona sama? Nežila v podsvětí, ale úzce s ním spolupracovala. Věděla o všem, co se v NY děje. Měla v malíčku kontrolu nad každým počítačem, mobilem či tabletem a sítí v New Yorku a okolí. Její schopnosti už došly tak daleko, že úspěšně pracovala nad projektem, jak se nabourat na jakýkoliv účet v Americe, co z ní dělalo nejmocnější počítačovou expertku na tomhle kontinentě.

Dívka v černých šatech nikdy nechápala, co Alishu přimělo k tomu, aby zasvětila svůj život krabičkám, drátům a kódům, ale nějak po tom nepátrala. Zásadní bylo, že tajemný počítačový guru A, čili nikdo jiný než právě Alisha, s ní spolupracoval a byl její jedinou přítelkyni.

Když se dívka v klubu trochu rozkoukala, vydala se přímo za Alishou, která seděla u baru. Bývalá tady vcelku často, většinou služebně. Mívala zde schůzky s klienty, kteří však museli urazit dlouhou a nelehkou cestu, aby se s ní mohli spojit. Dívka v černém byla jednou ze tří lidí v lokále, kteří věděli, kdo Alisha doopravdy je, a patřičně toho využívala. Alisha držela v rukou všechny její účty, udržovala je a chránila množstvím kódů, které bylo téměř nemožné rozlousknout.

"Delle!" zavolala Alisha, když se dívka dostala k baru.

"Lish," usmála se dívka a lehce Alishu objala. Posadila se na stoličku vedle a kývla na muže za barem. Ten před ni už skoro automaticky postavil drink, který na první pohled působil jako koktejl s whisky, voněl tak a dokonce i chutnal, ale neobsahoval ani kapku alkoholu. Dívka mu podala desetidolarovou bankovku a napila se.

"Zítra letím do Evropy, mám tam nějakou práci." řekla.

"Do Evropy?" zamračila se Alisha, "už zase? To tam vážně nemají nikoho, kdo by tu práci udělal?"

"Lish," odhrnula si Delle vlasy z tváře, "kdo jiný to udělá tak dobře? Chtějí jistotu. A já jsem jistota."

"Já vím, já vím," vymumlala Alisha, "ale Evropa... Je to tak daleko..."

"Neříkej, že se ti bude stýskat," ušklíbla se Delle.

"O to nejde. Kdyby se něco stalo, nejsem si jistá, že jsem schopná všechny tvé peníze ochránit."

"Nic se nestane, nedělám to poprvé," řekla Delle sebejistě, "a ty také ne. Prostě dělej, za co tě platím."

"Fajn," povzdechla si Alisha a upila ze své sklenice, "kolik chceš poslat na svůj běžný účet?"

"Pár tisíc," pokrčila rameny Delle, "zbytek schovej."

"Dobře, nějaké konkrétní datum návratu?" zeptala se Alisha, zatímco do svého mobilu začala vyťukávat na pohled nesmysly, které však v širším kontextu dávaly hodně velký smysl, vzhledem k tomu, že právě schovávaly statisíce dolarů do jednoho z bočních účtů Delle.

"Zatím ne. Až se vrátím, dám ti vědět."

"Fajn. Bude deset tisíc stačit?"

"Bude, mám tam chvíli pracovat pro největší boyband na světě. Nemyslím si, že bych v jejich přítomnosti trpěla bídou," ušklíbla se dívka.

"Největší boyband?!" vyjekla Alisha, "chceš říct, že jedeš zničit..."

"Sklapni!" sykla Delle, "je to moje práce!"

"Sakra, Adeline! Nemůžeš jen tak..."

"Neříkej mi tak," zavrčela dívka, "chci ještě chvíli zůstat na živu."

"Promiň," vymumlala Alisha a několikrát se zhluboka nadechla. Zadívala se na těla vlnící se na parketu do rytmu hudby a nervózně klepala podpatkem o stoličku, na které seděla. Pořád si nemohla zvyknout na to, že její přítelkyně a obchodní partnerka v jedné osobě jednoduše likviduje nepohodlné lidi. Po chvíli svůj pohled zamířila zpátky na ni.

"Kdo?"

Adeline se mírně ošila.

"Horan."