What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

17

Hello, it's me :D zdravím vás opět po týdnu a doufám, že se máte alespoň tak, jako já (čili celkem únosně :D) Posílám vám další díl (dokonce se mi minulý týden podařilo napsat další díl a půl- potlesk, prosím :D) a doufám, že se vám bude líbit ;)

Enjoy xx

Adeline netušila, co si má obléknout na rande s Harrym, přece jenom nevěděla, kam ji chce vzít. Řekněme, že večerní šaty do McDonaldu nejsou zrovna vhodnou volbou, ale Delle měla takový dojem, že McDonald zase není vhodnou volbou Harryho. Nakonec se rozhodla pro smart casual look, co v jejím případě znamenalo jednoduché, letní šaty a sandálky na podpatku. Vlasy neřešila, makeup si jenom trochu upravila, vzala kabelku a vyšla před hotel. Harry už na ni čekal opřený o svůj černý range rover.

Co s tím hnusným autem sakra všichni mají?!

"Ahoj. Sluší ti to," usmál se Harry a otevřel jí dveře auta.

"Díky," oplatila mu úsměv, ale ne proto, že by ji potěšil Harryho kompliment, ale proto, že měla radost z toho, jak hezky odhadla, co si má obléknout. Harry měl na sobě košili a džíny, co v jeho podání znamenalo také smart casual look.

"Tak kam to bude?" otevřel jí dveře.

"Řečnická otázka?" nadzvedla Adeline obočí.

"Tak trochu," zakřenil se Harry, "vlastně jsem zapomněl, že je to překvapení."

"Tak teď už mi to ale říct můžeš," namítla Delle.

"Ještě ne," zavrtěl hlavou, nastartoval a vyjel do ulic LA.

Možná, že kdyby na tohle město neměla žádné vzpomínky, všimla by si, jak je tu krásně, a dokonce by si i jízdu užívala. Jenže ty vzpomínky tam byly. A vyvolávaly v ní vztek. Vztek a nenávist k tomuhle městu i lidem, kteří v něm žijí.

"Nemrač se tak, nebo kvůli tobě slunko zapadne o hodinu dřív," šťouchl do ní Harry a Adeline protočila očima.

"To tu máte divné slunko," ušklíbla se.

"No jo," zvedl Hazz koutky úst a pak najednou zabrzdil.

"Co je?" nechápala Adeline.

Harry ji už ale nevnímal, protože otevíral okýnko a nadšeně se s někým vítal. Delle protočila očima. Z toho všeho milého chování a sladkých slovíček jí už bylo špatně, měla pocit, že každou chvíli začne blít duhu.

"Hele, rád bych, ale vezu tady slečnu na večeři," vytrhl ji z přemýšlení Harryho hlas. Otočila se směrem k okýnku a osobě, která za ním stála, a vykulila oči.

"Fajn, měj se Harry a i ty, slečno, které jméno neznám," uchechtla se osoba na chodníku.

"Adele," oznámil Harry, "tak my jedeme. Měj se!"

Když se auto znovu dalo do pohybu a Harry si všiml pohledu Adeline, rozesmál se.

"To byl... to byl...?" vykoktala Adeline.

"Ano, Leo DiCaprio. Je to Louisův soused, občas k němu chodíme na grilovačky," oznámil Harry, jako by bylo úplně normální věcí grilovat s Velkým Gatsbym a titanicovým Jackem v jedné osobě.

"Tak to jsem v prdeli," ulevila si.

"Omyl, jsi v Beverly Hills," opravil ji Harry a odbočil na pozemek obrovské vily na levé straně ulice, "vítej v mém království."

"Počkej, tys mě vzal... k sobě domů?"

"Ano," mrkl na ni, "protože nejlepší kuchař v LA jsem já."

"Ach bože," povzdechla si Delle.

"Copak, nelíbí se ti to tu?" pousmál se Hazz.

"Ale ano, líbí," vrátila mu úsměv, "ale žádný sex nebude."

"Co?" vykulil oči Harry.

"Žádný. Sex," zopakovala Adeline a vystoupila z auta. "Tak jdeme, nebo budeme sedět celý večer v autě?"

"Už jdu," vymumlal zmatený Harry a vylezl ven, "víš, že jsem na to ani nepomyslel."

"Vážně?" nadzvedla Adeline obočí, "Proč bys mě tedy bral k sobě domů?"

Harry protočil očima, chytl Adeline za ruku a přinutil ji podívat se mu do očí. "Hele, já vím, že se o mně říkají různé věci, ale kdybych chtěl sex, tak si to s tebou můžu rozdat stejně dobře v hotelovém pokoji a netahat tě přes celé město a riskovat, že nás někdo uvidí a přidá mi tak ještě na image sukničkáře. Chápeš?"

"Uhm... asi jo," vymumlala Adeline. Pomalu začínala mít pocit, že se ocitla v jiném světě. Dosud každý kluk, kterého potkala, myslel jen na sebe a na to, jak si udělat dobře, ať už to znamenalo cokoliv. Ale teď tady před ní stál kluk, který mohl mít bezpochyby každou druhou na světě, a vypadal, že mu víc než na něm samotném záleží právě na ní, na Adeline. Přitom ji téměř neznal.

To bude tím. Kdyby mě znal, nechtěl by se mnou mít nic společného.

"Promiň, nechtěl jsem tak vyjet, jenom jsi mě... uhm, možná trochu vylekala," usmál se Harry, "tak půjdeme?"

"Jo," přikývla Adeline a vydala se směrem ke dveřím.

Být průměrnou Američankou nebo Britkou, velikost a luxus Harryho domu by ji jistě ohromily, ale vzhledem k tomu, že její vlastní dům v NYC vypadal podobně, nepřekvapilo ji to ani trochu. Jenom jednu věc tenhle dům měl, kterou každý jiný v New Yorku postrádal, a tou byla zahrada s obrovským venkovním bazénem a terasou.

"Pěkná zahrada," musela uznat Delle, "takovou si v New Yorku může málokdo dovolit. Není tam místo a většinou ani počasí."

"V Londýně je to s počasím ještě horší, tak jsem si své přání o velké zahradě a bazénu splnil tady. Nemáš s sebou náhodou plavky?"

"Ano, samozřejmě. Pokaždé, když mě někdo bere na večeři, oblékám si pod šaty plavky, co kdybych v restauraci musela plavat?" dostalo se Harrymu sarkastické odpovědi.

"Fajn, tak to jsem tak úplně nepromyslel," poškrábal se na hlavě, "ale na něco přijdu."