What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

9

Hello, zdravím vás všechny a posílám další díl. Taky máte pocit, že to léto nějak moc rychle utíká? :'(

Anyway, omlouvám se za občasné vulgarismy, ale uznejte, že bez nich by to nebylo ono ;)

Enjoy xx

Harry s Louisem se na sebe podívali, jako by přemýšleli, jestli jí to můžou říct.

"Je v našem týmu, měla by to vědět," řekl Louis.

"Ještě není," ozval se Paul a položil na stůl list popsaného papíru.

Adeline se pousmála, poctivě pročetla každý bod smlouvy a potom ji podepsala, co  vyvolalo vlnu jásotu u Louise s Harrym a gratulace Paula, který se hned pod nějakou záminkou vytratil z místnosti.

Kurva, měla bych si zvyknout na nový podpis. Málem tam stálo Bowmanová.

"Teď už mi řeknete, o co jde s tím Niallem?" nadzvedla obočí.

"Jo," řekl Harry a posadil se na sedačku v rohu kanceláře. Potom poklepal na prázdné místo vedle sebe, a tak se tam Adeline posadila, zatímco Louis si sedl vedle ní z druhé strany.

"Takže, pověz nám, Adele, kolik toho o nás víš?"

"Moc ne," přiznala, "na to je větší odborník moje nejlepší kamarádka."

Jediná kamarádka.

"Jste nejpopulárnější boyband dnešní doby. Prodali jste miliony CDček a koncertních lístků a hráli v arénách jako Madison Square Garden v NY nebo O2, nemám pravdu?"

"To není tak málo informací," pousmál se Lou, "kde jsi to přečetla?"

"Nikde. To byl tak nějak tip."

"Dobrá práce," pokýval Harry uznale hlavou, "myslel jsem ale, co víš o našich osobních životech."

"Fajn, tak teď jste mě dostali. Budu trapná, když řeknu, že nic?" uchechtla se Adeline.

"Trapná? Ne. Spíš si tě zarámujeme jako jedinou, One Direction mánií nepolíbenou holku na světě," zazubil se Louis.

"Nepolíbená One Direction mánií nebo One Direction?" zašklebila se Adeline.

"Zatím ani jedním, ale s obojím ti můžu pomoct," mrkl Lou.

"Dobře, tak už nechte toho flirtování, ať můžu začít," přerušil je Harry a dočkal se tak Louisova vražedného a Adelinina pobaveného pohledu. "Neotřely se ti o uši nějaké 'hot news' o našich vztazích? Je toho všude plno."

"Jo, vzpomínám jsi, že jsem četla, že rozhodně nejste heteráci. Ale sorry, vás dva si fakt nedokážu představit po sobě lézt, zvlášť, když mi tady Louis už půl hodiny propaluje pohledem šaty, jako by snad doufal, že shoří," řekla Adeline a sladce se na Louiho usmála. Ten zrudl jako rajče a Harry se rozesmál.

"Je fakt dobrá!"

Adeline protočila očima. "Co bude s tím povídáním?"

"Dobře," pořád se smál Harry, "tak tedy, heteráci jsme tady všichni, jenom momentálně tak trochu bez přítelkyní a žen."

"Všichni?" žasla Adeline.

"Jo. Je pravda, že to moc heteráckému image nepomáhá," uchechtl se a pokračoval, "Liam se rozešel s Cheryl asi dva měsíce zpátky, ale nebyli spolu dlouho, takže se z toho vzpamatoval celkem rychle a teď si užívá svobodného života. Lou se s Eleanor rozešel víc než rok zpátky."

"Jo," přesvědčil Louis, "byli jsme spolu dlouho, asi čtyři roky, ale neměli jsme na sebe čas, tak jsme se rozhodli to ukončit. Oba jsme už delší dobu věděli, že to moc nemá smysl, takže se to ani jednoho z nás nějak moc nedotklo a zůstali jsme kamarády. Sice mi občas chybí, ale jde spíš o ten pocit, že mě někdo má rád a že mám vedle koho usínat a tak, než o Eleanor samotnou."

"A od té doby nic?" zeptala se Adeline.

"Byly tam nějaké pokusy, ale nikdy to nedopadlo. Málo času," pokrčil rameny Lou.

"Chápu," přikývla, a zaměřila svou pozornost zpátky na Harryho.

"Já jsem neměl přítelkyni už docela dlouho. Naposledy to byla Taylor Swift," poškrábal se Harry na hlavě. Tahle věta se obvykle s velkým úspěchem nesetkávala.

"Neee!" zašklebila se Adeline, "tys chodil s... Oh bože. Harry, jak jsi mohl?"

"Sám to nechápu," ušklíbl se, "podruhé bych to už neudělal. Když o mně napsala písničku, přešla mě chuť na randění."

"To se ti vůbec nedivím," ušklíbla se Adeline.

"No a teď se dostáváme k otázce, kterou..."

Tehdy se otevřely dveře a do místnosti nakoukl Paul.

"Adele? Můžete na chvilku? Zařídil jsem už všechno potřebné a rád bych vám ukázal vaši kancelář."

"Skvěle," usmála se, vstala ze sedačky, upravila si sukni a vypochodovala za Paulem z místnosti.

Její kancelář měla být na konci chodby, hned naproti místnosti, kde předtím seděl Niall. Když Adeline vešla dovnitř, vydechla úžasem. Celá jedna stěna byla prosklená, vedle stál velký, pracovní stůl otočený směrem do místnosti, před ním několik křesel a pod stěnou kožená sedačka. V rohu Adeline zaregistrovala nějaké skříňky a tak, a celkově tahle místnost působila luxusním, profesionálním, ale i příjemným dojmem.

"Jako osobní manažerka budete většinu času spolu s kluky cestovat, ale pro případy, že budete v Londýně, tohle bude vaše místečko. Co na ně říkáte?"

"Perfektní," vydechla Adeline a zabořila se do pohodlného křesla za stolem.

"Nevím, jestli je to takový luxus jako v New Yorku, ale doufám, že..."

"Ty jsi z New Yorku?" objevila se ve dveřích hlava Louise, "říkal jsem si, že máš zajímavý přízvuk."

"Pane bože," protočil očima Paul, "můžete nás alespoň chvíli nechat domluvit pár základních záležitostí? Neboj se, Adele si ještě užijete víc než dost. A vy jich také," obrátil se zpátky a nasadil rádoby litující pohled.

Adele se uchechtla. Tahle mise bude ještě legrace.