What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

23

Hello loves!

Uf, jsem moc ráda, že tohle píšu, protože to chvíli vypadalo, že dneska nebudu moct přidat nový díl a to z jednoho prostého důvodu: neměla jsem už nic nadepsaného a inspirace se ne a ne dostavit. Nakonec vzniklo tohle, ale abych pravdu řekla, přijde mi to dost slabé :( Snad mi to prominete :(

Enjoy xx

"To jsem zvědavá, jak je tu chceš najít," ušklíbla se Adeline.

Niall ji zmrazil vražedným pohledem. "Svoje bráchy poznám všude."

"Fajn, tak promiň. Jenom říkám, že by nebylo špatné občas použít mobil," pokrčila Delle rameny.

Niall její poznámku ignoroval a dál se rozhlížel po Malibu. Kde sakra jsou?! Musel uznat, že měla Delle pravdu, ale nemohl to přece nahlas přiznat. Pomalu, aby si toho nevšimla, vytáhl z kapsy mobil a začal do něj ťukat smsku.

"Myslíš si, že nevím, co děláš? Pozdravuj ho," ušklíbla se a jistým krokem se vydala někam doprostřed pláže. 

Niall protočil očima, schoval mobil zpátky do kapsy a následoval ji. Proč musí mít vždycky pravdu?! Po několika metrech ji dohonil.

"Sereš mě." 

Adeline se na něj otočila a obdarovala jej oslnivým úsměvem. "Protože všechno vím? Chápu, taky by mě to štvalo. Ahoj kluci!" 

"Čau!" ozvalo se sborově ze skupiny lehátek, a pozdrav ihned následovaly udivené pohledy.

"Co je?" nechápal Niall.

"Vy... vy jste přišli spolu?" vykulil oči Louis.

"A co má být?"

"No žes ještě včera vypadal, že Adele při první příležitosti probodneš nožem, nebo tak," pokrčil rameny.

"Včera jsme si všechno vyříkali," vložila se do rozhovoru Delle, "takže je už všechno v pohodě."

"Díky bohu, žes dostal rozum, brácho!" poklepal Liam Nialla po rameni.

Adeline nezajímalo jejich dobrořečení, a tak se přesunula k volnému lehátku vedle Harryho.

"Ahoj krásko," usmál se na ni zpod tmavých slunečních brýlí, "jak se máme?"

"Horko a unaveně. Takže si s tebou popovídám až se vykoupu, promiň," usmála se na něj omluvně, shodila ze sebe kraťasy a tričko a vydala se směrem k vodě. "A zavřete ty pusy!" zavolala směrem ke klukům, aniž by se otočila. Kluci zaklapli svoje ústa jako jeden muž, ale zírat nepřestali.

Louis se zahihňal. "Má nás přečtené, co?"

"Jo, ale kurva, kluci, viděli jste už někdy tak dokonalou holku?" vypadlo z Harryho. 

"A potom, že jsme pořád mimo, když se o nás stará taková manažerka!" přidal se k němu Liam.

"No, nevím jak vy, ale já jdu za ní," zazubil se Hazz, "přidá se ještě někdo?"

"Já!" ozvalo se z dvou hrdel.

"Fajn, tak si to užijte, já si jdu dát šlofíka," ustlal si Niall ručník na lehátko, "moc jsem toho v noci nenaspal."

Kluci přikývli a vydali se za Delle. Niall se zatím rozvalil pod slunečníkem na lehátku, nasadil si sluneční brýle a podložil si ruce pod hlavu. Byl unavený, ale spát se mu nechtělo. Sledoval pohledem kluky dovádějící s Delle ve vodě a rty se mu zkroutily v mírném úsměvu. Bylo to déja vu, živě před sebou viděl Amy, jak skáče Harrymu na záda a snaží se ho potopit. Viděl její mokré, blonďaté vlasy poletovat kolem rozesmátého obličeje, její červené bikiny a snědou kůži. Viděl ji, jak se vyvaluje na horkém písku, jak podřimuje ve stínu slunečníku a překvapeně se usmívá, když na ni po probuzení čeká ledový drink z plážového baru. Viděl ji, jak při západu slunce leží na dece na pláži a zasněně kouká někam do dálky. 

Bodlo ho u srdce. Proč zase na ni myslí?! Proč to musí pořád takhle bolet?! Nemůže to už prostě zmizet?!

Neměl tušení, že jej Adeline celou dobu sleduje. Že jí neuniklo, jak se začal usmívat. A že viděla, jak schoval hlavu do dlaní a nenápadným pohybem ruky setřel slzu, která se mu skutálela po tváři. 

"Myslím, že máme problém, kluci," přerušila veselé hulákání tří čtvrtin One Direction a upoutala tak na sebe pozornost. Kývla směrem k Niallovi.

"Ajéje," vypadlo z Louiho, "to abych ho šel..."

"Nic," zastavila jej, "pokračujte. Vyřeším to."

"Co chceš dělat?" zajímalo Liama.

"Prostě to nechte na mně, ano?" věnovala mu Adeline úsměv a vydala se směrem k lehátkům.

"Jaká je voda?" zeptal se Niall, když k němu došla, a předstíral, jako by se nic nedělo. Pořád měl na očích sluneční brýle, ale Adeline si dokázala představit, že se pod nimi ukrývají utrápené, zarudlé oči.

"Skvělá," zněla její stručná odpověď, než vytáhla z tašky peněženku a beze slova se vydala k plážovému baru.

"Co to bude?" usmíval se na ni barman.

"Něco silného." zněla odpověď. Barman přikývl a do minuty namíchal drink. Delle zaplatila a vrátila se k Niallovi.

"Mě neoblbneš," podala mu drink.

"Co...?"

"Viděla jsem tě."

"Cos viděla? Že mám žízeň? Tos poznala podle toho, jak ležím?" zasmál se Niall.

Adeline si povzdechla. Posadila se na Niallovo lehátko a než stačil něco udělat, stáhla mu sluneční brýle. "Pořád chceš tvrdit, že mám halucinace? Pij!"

Niall už nic neřekl. Poslušně přijal drink a skoro naráz ho do sebe nalil. Potom zvedl své zarudlé oči na Adeline, jako by čekal na další povel. Jako malé, bezbranné dítě. A Delle si uvědomila, že jí ho je líto.

Do prdele, co to s tebou zase je, sakra?! Je ti ho líto?! Vážně?! Toho ti líto být nemůže! Vždyť ho máš za čtyři měsíce zabít! To ti to ještě nedošlo?!

Adeline si povzdechla. "Chceš o tom mluvit?"

Niall zavrtěl hlavou.

"Fajn. V tom případě si jdeš zaplavat."