What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

32

Loves!

Jsem zpět! Máte radost? Doufám, že ano, protože jsem tu s dalším dílem :D Maturitu mám úspěšně za sebou a s volným časem se dostavila i inspirace, jak můžete vidět ;) doufám, že mi to vydrží i nadále.

Děkuji všem, kdo mi zachovali přízeň i přes to, že jsem teď byla neaktivní. Doufám, že zůstanete nadále a taky, že si třeba cestu k mým příběhům najdou další :)

Dost keců, ať se vám díl líbí :)

Love,

Miky xx

"Je to daleko?" Zajímalo Delle.

"Nope, je to kousek od studia, kde jsme nahrávali s Jamesem."

Shit.

"Ne že se ožerete jako prasata a já vás pak potáhnu do hotelu," pohrozila Delle, "to by totiž taky znamenalo konec mé přítomnosti s vámi v klubu po zbytek mého a vašeho života."

"Uvolni se, jo?" Otočil se z předního sedadla Liam.

"Měla bys to říct spíš těm dvěma," kývl Niall hlavou dozadu a odkazoval tak na Harryho s Louisem, kteří jeli v druhém taxíku.

"Taky že jim to řeknu. Už tam budem?"

"Ano. Je to přesně tamhle," ukázal Liam někam před sebe a v Adeline hrklo. Její obavy se potvrdily.

Byl to klub, ve kterém strávila předchozí večer.

"Jdeme na to!" Vyhrnul se z auta.

"Díky," podala Adeline řidiči docela slušnou částku a povzdechla si.

Niallovi to neušlo. "Hele, Delle, nemusíš se bát. Bude to v pohodě."

O tom silně pochybuji.

"Kluby jsou celkem fajn, tanec, zábava, výborné drinky."

"Nemusíš mi říkat, co je klub," zmrazila jej pohledem, "nežiju ve středověku."

"Fájn, promiň," zvedl Niall ruce do vzduchu a vysedl z auta. Než Adeline stihla zareagovat, přeběhl na druhou stranu auta a otevřel jí dveře. "račte, slečno."

"Díky," usmála se na něj.

Když vešli dovnitř, Adelinin pohled ihned zabloudil k baru a ona tiše zaklela.

Byl to on. Ryan. Zrovna míchal drink. Když periferním viděním zaregistroval pohyb u dveří, zvedl hlavu. Nestihla se schovat za nikoho ze členů boybandu a věděla, že ji zmerčil. Dělala však, že si jej nevšimla.

"Hele, vidím volný box!" Zavolal Louis a rozběhl se tím směrem. Zbytek osazenstva jej více či méně ochotně následoval, v případě Adeline to bylo méně.

Alespoň je to daleko od baru.

"Tak co vám mám přinést, vážení?"

"Whisky!"

"Mně taky!"

"Vodku!"

"Colu."

"Co?" vykulil oči Louis.

"Colu." zopakovala Adeline.

"Přišla jsi do klubu, aby sis dala colu?"

"Jsem tu pořád s vámi a někdo musí pohlídat, abyste se dostali v pořádku do hotelu."

"Hele, my už s klubováním máme bohaté zkušenosti a vždycky jsme se domů dostali." Řekl Liam.

"Až na jeden případ," připomněl mu Harry.

"O tom tady teď vykládat nebudu," zmrazil ho pohledem Liam a pokračoval, "chci jenom Adele říct, že by se měla trochu uvolnit a alespoň si do té coly nechat nalít trochu rumu."

"Fajn," kapitulovala Adeline, "ale jenom jednou."

"To se ještě uvidí," zazubil se Louis a odběhl k baru.

"Myslíte, že tu dneska sbalíme nějaké hezké holky?" rozhlédl se Liam po podniku.

Adeline protočila očima. "Jedna sedí přímo naproti tobě a jestli nesklapneš, tak ti udělá tu laskavost, že už na holky chuť mít nikdy nebudeš."

Niall z Harrym se rozchechtali a Liam se zatvářil ublíženě. Možná by i něco řekl, kdyby zrovna od baru nepřitančil vysmátý Louis a za ním...

Do prdele.

"Dobrý večer, pánové a dámo," usmál se profesionálně Ryan, který šel za Louisem a nesl všech pět drinků na podnose, nezapomněl při tom na Delle mrknout, "přejeme vám dobrou chuť a hezkou zábavu."

Adeline čekala, jestli se nějak nevyjádří k jejímu rannímu zmizení, ale evidentně měl dost soudnosti, aby si tu informaci nechal pro sebe. Naštěstí. Odtančil zpátky k baru a kluci se vrhli na své drinky.

"Tak na co pijem?"

"Na Delle!"

"Na Delle!" ozvalo se ze čtyř hrdel.

Hned potom do sebe kluci vylili obsah svých sklenic, popadli Adeline a vytáhli ji na parket. Ne, že by se jí dvakrát chtělo, ale neměla moc na výběr. Rozhodně bylo bezpečnější trávit čas s kluky než riskovat osobní setkání s Ryanem, který ji, jak moc dobře věděla, od baru sledoval. A dělal to tak okatě, že si toho po chvíli všiml i Harry.

"Tak se mi zdá, že by nám tě někdo moc rád ukradl," kývl hlavou k baru.

Adeline se tam ani nepodívala. "No a co. Mně je to jedno."

"Tak to ti určitě nebude vadit, když si tam dáme něco k pití," využil hned situace Louis, popadl ji za ruku a než se stihla vzpamatovat, dotáhl ji k baru. Kluci je následovali.

"Tak co si dáš, Delle?" zahalekal Lou.

"Colu s rumem," vymumlala, aniž by se koutkem oka podívala na barmana. Věděla moc dobře, kdo to byl, už jenom podle kolínské, které vůni si moc dobře pamatovala z minulé noci.

Prosím, ať mě nechá na pokoji, prosím, ať na mě nemluví, ať...

"Cola s rumem pro tebe, Delle," řekl Ryan s důrazem na její jméno a postavil před ní drink. Když Adeline zvedla hlavu, setkala se s úšklebkem. Pokrčila rameny. Jestli ranila Ryanovy city tím, že mu neřekla své pravé jméno, bylo jí to jedno.

Ale jemu evidentně taky. Ryan přejel pohledem po čtyřech postavách, které stály kolem ní, a ona v jeho očích postřehla záblesk pochopení.

"Čtyři idioti, manažerka, no jasně," pokýval hlavou, "mohlo mi to dojít."

"Co prosím?" zbystřil Niall.

"Víš, Adeline," zaměřil Ryan svou pozornost zpátky na ni, "jsem rád, že jsi mi včera v noci nelhala úplně ve všem."

"Jmenuju se Adele," vyhrkla, postavila prázdnou sklenici na bar, a rázně vykročila k východu.