What A Feeling (N. Horan) CZ (PAUSED)

2

Hello guys! Zdravím vás z vlaku někde mezi Kolínem a Prahou (nemám ponětí, kde jsem :D) a posílám další díl. Moc se omlouvám, že tady jaksi pořád chybí slíbené informace o letní soutěži- slibuju, že je dodám co nejdříve. Teď už zbývá říct jenom..

Enjoy xx

Dívka netrpělivě poklepávala konečky prstů o aktovku po celou cestu, kdy byl výtah výš a výš. Případné spolucestující by mohlo její klepání znervózňovat, ale ona byla ve výtahu sama.

Když se konečně dveře na jednom z posledních pater otevřely, dívka bez zaváhání opustila kabinu a vydala se chodbou z obou stran lemovanou skleněnými stěnami, za kterými se nacházely kanceláře a zasedací místnosti. Klepot jejích podpatků se rozléhal po celém patře a přitáhl tak pozornost všech lidí, kteří se zrovna na patře nacházeli a kteří si začali něco vzrušeně šeptat. Dívka na to nebrala ohled a pokračovala až do místnosti na konci chodby. Pečlivě za sebou zavřela dveře a rázem se ocitla v prosklené místnosti s nejúchvatnějším výhledem na Manhattan.

Za stolem seděl muž, mohlo mu být asi kolem třiceti. Měl na sobě perfektně padnoucí, drahé sako a vzhledem by se ho dalo přirovnat k nějakému herci, jenže to teď dívce bylo úplně jedno.

Když ji muž zpozoroval, nervózně se usmál. "Vítej zpět, Adeline."

"Zdravím. Ty budeš asi Johnson, že?"

Jemně zastřený, sametový a sebevědomý hlas podbarvený sotva zřetelnou arogancí vyvolal na jeho těle husí kůži a muž se mírně oklepal.

Adeline ten pohyb neunikl a ona pobaveně nadzvedla koutky rtů.

"Ano, jsem Johnson. Posaď se," pokynul jí, "mnoho jsem o tobě slyšel."

Dívka ladnou chůzí přešla k jeho stolu a posadila se do křesla naproti muži. Když jej ovinula vůně jejího parfému, zatočilo se mu v hlavě, nemluvě o perfektním střihu jejích šatů těsně obepínajících její perfektní křivky. A ty rty! Už chápal, proč při vyslovení jejího jména polovina New Yorku přestávala dýchat.

"Už sis mě prohlédl?" ozvala se dívka a muž sebou trhl.

"Promiň, přistupme k věci. Dostala jsi papíry ohledně jednoho Ira a tvým úkolem je..."

"Vím, co mám dělat," zavrčela dívka, "dokumenty a letenku. Nemám na to celý den."

"J-jistě," vykoktal Johnson, klíčkem otočil v zámku zásuvky a vytáhl odtamtud malou složku, kterou následně dívce podal. Ta otevřela svůj kufřík a složku do něho uložila.

"Ještě něco?" nadzvedla obočí, ale to ovšem Johnson nemohl vidět.

"Já...no, jen mě zajímá... je pravda, že jsi...uhm, zlikvidovala jednoho z prezidentů?"

"Někdy je lepší se neptat," ušklíbla se dívka, "mohl bys špatně skončit. Sbohem. Doufám, že se už neuvidíme."

Vstala, upravila si šaty, vzala svůj kufřík a vypochodovala z místnosti.

"Taky doufám," vydechl Johnson i když věděl, že téhle děsivé osobě bude muset čelit ještě několikrát. Rozhodně ale bylo lepší být na její straně než proti ní. Při představě, jak by mohl skončit, mu na čele vyrazil pot.

Dívka mezitím sjela výtahem zpátky dolů, převlékla se do černých kalhot a bílého saka, kufřík bezpečně uložila do tajné přihrádky a vyjela zpět do ulic Manhattanu. Měla volno a tak se rozhodla zastavit se v nákupním centru. Nakupovat nebyla už celkem dlouho a suma dolarů na jejím účtu se rovnala jejímu telefonnímu číslu, takže jí v jejím rozhodnutí pranic nebránilo.

Prošla několik luxusních obchodů, na kterých produkty si mohlo dovolit jenom několik set, možná tisíc lidí na planetě. Potřebovala něco nového. Něco... sexy. Hodně sexy.

Našla to ve třetím obchodě. Byly to černé, upnuté šaty bez ramínek, přesně v jejím stylu. Byly dokonalé a dívka si je spokojeně nechala zabalit do tašky s velkým nápisem PRADA. Věci jako tohle jí vždycky dokázaly zlepšit den. Zastavila se ještě ve své oblíbené kavárně a poručila si svůj oblíbený, sladký drink, kterým bylo karamelové frapuccino a s kávou v jedné ruce a několika taškami v druhé sjela výtahem do podzemních garáží, tašky naložila do kufru svého luxusního auta a vydala se domů.

Na oběd neměla chuť a i když věděla, že je to nezdravé, prostě ho vynechala. Místo toho se převlékla do značkových leggins a sportovní podprsenky a jako každý den se vydala do posilovny nedaleko jejího domu. Už u vchodu ji přivítalo několik chtivých, mužských pohledů, ale ona na to vůbec nedbala. Přešla ke svému běžícímu pásu, na zem postavila láhev vody, do uší si strčila sluchátka a ladně se rozběhla. Pravá noha střídala levou v pravidelném sledu, dech dívky se zrychloval a chlouby všech pánů v místností nabíhaly krví. Věděla to a v duchu se jim všem smála. Byli to pro ni loosers. Někdo, s kým by byla škoda trávit čas a kdo nestál ani za pohled. Věděla, že by zabíjeli jen proto, aby se jí mohli dotknout, a o to menší hodnotu v jejích očích měli.

Byla krutá, arogantní a pyšná. Ale měla dokonalé tělo a přesně po něm všichni tihle muži toužili. Kdyby se jí mohli dotýkat alespoň na chvíli, kdyby s ní mohli strávit alespoň jednu noc! Marně. Na tuhle "službu" měla dívka svůj vlastní a jediný zdroj a tím byl nejluxusnější klub ve městě s příznačným jménem American Dream. A právě tam měla večer namířeno.