Přes vodu až k tobě

•23•

"Ty jsi takovej idiot" procedila jsem mezi zuby tiše a zabodla do něj pohled. Měl na obličeji zase ten úšklebek který k němu už prostě patří.

Nepřestávaly mi z očí téct slzy, posadila jsem se zpátky na červenou houpačku a hlavu jsme si položila do dlaní. "Co tu děláš?" Zeptal se hrubým hlasem a opřel se o prolézačku kousíček ode mě.

"Rovnám si myšlenky, přemýšlím, přeber si to jak chceš" řekla jsem ubrečeně. "Kvůli Nelle" oznámil mi, jakoby to bylo úplně jasné. Odkud to vůbec ví?

Koukla jsem se na něj tázavým pohledem, pochopil to a jen se uchechtl. "Nemám náladu ti to vysvětlovat, vypadni odsud, chci být sama" řekla jsem tentokrát rázně a sjela ho pohledem

"Proč já se s tebou vůbec bavím?" Postavila jsem se a hned na to si zase sedla, zamotala se mi hlava. "Viděla tě s Grayem" oznámil mi a přišel ke mně. Sklonil se, aby měl obličej ve stejné výšce a moje tělo okamžitě zbláznilo. "Viděla tě jak jsi ho táhla za ruku do chatky a jak jsi s ním byla u vody" zašeptal a sledoval u toho každý kousek mýho obličeje, pak se ale odtáhl.

"Jak to vůbec můžeš vědět hm? Určitě mi tu říkáš jen nějaký nesmysly a i kdyby ne, já s ním nic nemám!" Vrátila jsem hlavu zpátky do dlaní, ono to vlastně dávalo docela smysl.

"Snažila jsem se pomoct jejímu vztahu, nikdy bych si nic nezačala s klukem, se kterým má něco moje kamarádka" ukápla mi slza. Podívala jsem se na místo kde ještě před chvílí Matthew stál, nebyl tam. "Že já ti vůbec něco říkám, když ty odejdeš jakmile můžeš, nesnáším tě Matthew!"

"Bello!" Zaslechla jsem za sebou. "Same?" Otočila jsem se, "Co tady proboha vyvádíš! Všichni tě všude hledáme, byla jsi takovou dobu pryč!" Objal mě, hned na to mi chytil obličej do dlaní. "Bello měl jsem strach" řekl zoufale a u toho se mi díval do očí.

Neměla jsem slov, nebyla jsem tu tak dluho, nebo snad jo? "J-já jsem chtěla být chvíli sama, kolik je?" Zeptala jsem se. "To není podstatný ale jsi pryč už asi tři hodiny, nikomu jsi o sobě nedala vědět" "Promiň, nevěděla jsem že jsem takovou dobu pryč" cítila jsem se hrozně, už jenom z toho strachu, který o mě měl.

Přikývl, v jeho očích jsem viděla něhu. "Je chladno a ty máš na sobě jen šortky a tílko, budeš nemocná, máš štěstí že jsem tě našel, nejspíš bude pršet" řekl starostlivě, sundal si šedivou mikinu, co měl na sobě a hned mi ji podal.

Ani jsem neváhala a oblékla si ji, zima byla, o tom žádná. "Půjdeme" oznámil mi a vyšli jsme spolu zpátky do tábora. Hlavou mi vrtal Matthew, třeba odešl, protože viděl přicházet Sama.

"Mám ji!" Zakřičel Sam, když jsme došli k chatkám. Zahlédla jsem Lucase, který hned šel směrem k nám. "Bello" vydechl a chytil mě za paže.

"Tohle už nikdy nedělej, tvoji rodiče by mě uškrtili kdyby se ti něco stalo, je ti sedmnáct to ano, ale to neznamená že můžeš zmizet bez toho, aby o tobě někdo věděl!" Řekl mi trochu naštvaně a pustil mě.

"Promiň Lucasi, já jen" povzdechla jsem, "Potřebovala jsem být sama a nevěděla jsem že jsem takovou dobu pryč" strejda jen kývnul, usmál se a odešel. Sam mi položil ruku na záda ve znamení, že mám jít a já neprotestovala.

"Ehm, Same?" Zeptala jsem se a začala skenovat svoje pantofle. "Hmm?" "Já jen, Matthew tu byl, co jsem byla pryč?" Začala jsem žmoulat konec Samovy mikiny. "Matthew? Ne" uchechtl se. "Jenže on je dospělý, to zaprvé, dokázal by se ubránit, kdyby se dostal mimo camp a vždycky někde litá a nikdo neví kde" pronesl s úsměvem a podíval se na mě. "Aha" falešně jsem se usmála.

Se Samem jsme došli ke mně do chatky, kde jsem se převlékla do tepláků a kratšího trička s dlouhým rukávem. Obrátila jsem pohled na Samovu mikinu, musím mu ji vrátit. V ten moment jsem zaslechla otevření dveří, stála tam Nelly.

"Nello, prosím, nech mě ti-" "Bello nic neříkej, já-" nemohla jsme to takhle nechat. "Ne Nello, já s Grayem nic nemám, v životě bych si s ním nic nezačala, jen mi věř prosím" udělala jsem na ni psí oči.

"Já vím Bello, vlastně se ti chci omluvit já, mluvila jsem s Grayem, když jsem viděla jak ho táhneš k nám do chatky, jak blbnete ve vodě a bavíte se spolu u vody, prostě jsem se bála, že jsi využila příležitosti co jsme se pohádali a snažila se o něj" vydechla smutně a sklopila zrak.

"Pak mi ale vysvětlil, že jsi mu jen chtěla být oporou a snažila se nás udobřit, mrzí mě to Iso, prosím, odpusť mi" do očí se jí nahrnuly slzy.

Chytila jsem jí ruce a koukla se jí do očí. "To je v pohodě Nelly, mám tě ráda" objala jsem ji, "já tebe taky."

Ozvalo se ťukání na dveře, všechny čtyři jsme tím směrem upřeli pohled a dveře se otevřely.

"Nazdar holky, máte jít k nám na chatku, Lucas se nás chce na něco zeptat a něco vyřešit" vešel do chatky Sawyer. Všechny jsme přikývli a následovali černovlasého kluka.

Vešla jsem do chatky a posadila se na postel vedle Sama, byly tu všichni Sawyer, Nelly, Niko, Sam, Klaudia, Lucas, Thea, Gray a dokonce i Matthew.

"Tak, teď když už jste tu všichni z nejstarších, tedy když nepočítám Ashley a Dianu, které se na tohle stejnak nehodí, tak bych s vámi chtěl něco probrat" Řekl Lucas a všechny nás postupně přejel pohledem.

Tak a je venku další kapitolkaa!💖 Doufám že se vám bude líbit! Moc děkuju za všechny komentáře a hvězdičky, můj příběh už má skoro tisíc přečtení což je neskutečný! Jinak se omlouvám, že minulý týden kapitola nevyšla.. Měla jsem nějaké problémy s wattpadem, nešela mi vydat nová kapitola, tak jsem to nechala na dnešek🦋
Tak se na vás těším další úterý!✨