Přes vodu až k tobě

•38•

Došly jsme na náš obvyklý plácek před jídelnou. Pomalu se scházely další a další dečka.

"Takže teď máte chvíli na to, se rozloučit s kluky, už totiž odjíždí" oznámil nám Lucas a většina se rozeběhla směrem k nim.

Hledala jsem Mattea, je asi jediný s kým bych se chtěla loučit, nikde jsem ho ale neviděla.

"Isabello" zaslechla jsem za sebou a mně se udělalo špatně. Pomalu jsem se otočila a za mnou stál blonďatý kluk.

"Nech mě být" procedila jsem mezi zuby a udělala krok dozadu, sledovala jsem ho. Každý jeho pohyb. Otočila jsem se k němu zády a hned na to zaslechla Paola vydechnout. Šla jsem rychle pryč, s tímhle člověkem už nechci mít nic společného.

Rozešla jsem se směrem k Lucasovi, který se bavil s Marcem. Co mě zahlédli, oba se usmáli. "Nevíte kde je Matteo?" Zeptala jsem se. "Nejspíše bude v jídelně" odpověděl mi a já se vydala tam.

Vešla jsem do velké místnosti. A tak jak mi jeho otec řekl, tak to i bylo. Viděla jsem Mattea, jak se baví s kuchařkou, nechtěla jsem je rušit, tak jsem raději počkala mimo.

"Bella" všiml si mě hnědovlasý chlapec. Rozešla jsem se hned k němu. Objala jsem ho a on mě taky, byl to skvělý pocit. Matteo se mi pak podíval na rty, já pomalu zavřela oči. "Isabella, víš že to takhle nejde" řekl smutně a já otevřela oči, co tím myslí?

"Mám tě vážně rád, ale já teď odjedu a už se zase dlouhou dobu neuvidíme" odtáhla jsem se od něj. Tohle jsem přece věděla, ale bolelo to.

Bolelo to víc než jsem čekala. "Přijedu, ale do té doby se nebraň jiným" pokračoval dál. Kývla jsem a znovu ho objala, proč nemohli zůstat ještě chvíli?

Stáli jsme u velkého autobusu plného kluků. Mávali jsme, všichni, co se pomalu začal rozjíždět. Netrvalo dlouho a bus byl pryč.

"Tak dečka, do oběda máte volno, potom si zahrajeme nějakou hru"

Dny utíkaly a už zbývaly tři týdny do konce prázdnin, tím pádem i do konce tohohle.

Od té doby, co odjeli fotbalisti se udály nějaké změny. Červený tým, to znamená tým Matthewa a Nelly je ve vedení. My jsme jim ale hned v závěsu.

Klaudia a Niko si jsou o něco bližší, baví se spolu, ale nejsem si jistá, jestli Niko opětuje její city. Ashley a Diana se začaly mnohem víc motat okolo Matthewa. Vidím je spolu skoro pořád, tím pádem si mě ale můj úhlavní nepřítel nevšímá tolik, jako dřív.

Sawyer, můj spoluhráč si ze mě pořád utahuje a dost často se sázíme, například kdo vyřeší víc věcí ve hře, a tak dál.

Zítra je prý nějaká dost důležitá hra. Co jsem postřehla tak se prý hrála už dřív a hodně dětí čekalo, kdy přijde znova.

Zrovna jsem seděla na písku, byl odpolední klid. Přede mnou bouchala voda o kameny a sluneční paprsky pálily.

Bylo nádherně. Snad nikdy jsem nezažila takto slunečné počasí celé prázdniny. Ani v Itálii nebylo tak krásně.

Mihl se vedle mě stín, otočila jsem se a všimla si, že u mě stojí Sam. Na obličeji se mi objevil úsměv, on mi ho opětoval.

Lucas, Niko a všechny kuchařky po konci pauzy jdou připravit hru. Pověřili nás, abychom pohlídali mladší děti, prý si můžeme zahrát nějaký hry, jen si povídat, vymyslet nějakou úkolovku nebo cokoliv takového, jen nemají mít volno.

Dečka od dvanácti do patnácti nejspíše budou hrát vybíjenou, dokáží se o sebe postarat, takže u nich bude stačit jeden z těch starších.