•49•

765 23 6
                                    

"Matthew" oslovila jsem moje peklo. Člověka, který kdykoliv se objeví v mé blízkosti, zvedá mi tep i tlak. Člověka, který mi ukázal dokonalý obraz toho, co znamená být do někoho zblázněný.

"Ano, princezno" pronesl. "Musíme. Toho. Nechat." Pronesla jsem. "Mhhm," zavrčel nesouhlasně, cítila jsem, jak jeho dech ztěžknul a ruce stiskly moje boky výrazně pevněji.

"Matthew" vyslovila jsem jeho jméno zase. Museli jsme toho nechat, nejen, že každou chvíli oba zahodíme naše sebeovládání bůhví kam, ale i kdykoliv může kdokoliv přijít. Přece jen jsme na dívčích veřejných záchodech.

"Zastav mě" řekl a tím mě dostal do slepé uličky, protože moc dobře věděl, že to já nejsem schopná udělat.

Matthew mě něžně otočil čelem k němu a okamžitě se přisál na moje rty. Moje ruce skončily na jeho ramenech a ty jeho na mých stehnech, nepatrně je ale posouval nahoru. V ten moment, co narazil na lem mých šortek jsem věděla, že to musím zastavit, teď, nebo nikdy. Odtáhla jsem se tedy od něj. Najednou jsem necítila jeho ruce a rty na mém těle a jeho vůni všude kolem. Najednou jsme měli až moc veliký rozestup. Thew se opřel zády o studenou zeď a já se mu podívala hluboko do očí, viděla jsem v nich chtíč. "Bello běž, prosím" prosil mě zadýchaný Matthew.

Vítězně jsem se usmála. Pamatujete si, jak jsem vám říkala o tom pomyslném pohárku? V tento moment jsem si byla jistá, že i já zvládnu naplnit ten Mathewa, ne jen on ten můj. V tenhle moment jsem věděla, že nejsem jediná, která šílí z každého doteku, z každého pohledu i polibku.

Matthew stál stále udýchaný opřený o zeď, ani se na mě nepodíval. Popadla jsem všechny věci, které byly popadné po vlhké podlaze a chystala se k odchodu. Ještě předtím, než jsem prošla okolo toho zelenookého kluka, zastavila jsem se těsně před ním, konečně se na mě podíval.

Políbila jsem ho, tentokrát jsem to byla já, kdo spojil naše rty. Mett se okamžitě narovnal a jeho ruka rychle vystřelila vstříc mému boku. Chtěla jsem si s ním také trochu pohrát, jako to dělal on do teď mně.

Vzdálila jsem se od něj, jen na pár centimetrů. Koukali jsme si z očí do očí, oba na pokraji svého sebeovládání. Usmála jsem se a vlepila mu něžnou pusu na rty, hned na to jsem vyšla z umývárny. Nemohla jsem se přestat usmívat. Myšlenky na Matthewa výrazně přebily myšlenky na ten nepříjemný rozhovor s Nikem.

Vešla jsem do chatky, holky už byly vzhůru. To jsem tu sprchu asi opravdu hodně protáhla. "Bello, sakra" zasyčela Thea, nepoznávala jsem ji. "Kde jsi byla?" Zeptala se Nelly a položila ruku Thee na rameno, které pomalu kleslo.

"Omlouvám se holky, ale včera jsem měla pěkně na nic den.. Potřebovala jsem být sama." Pronesla jsem a provinile si všechny projela pohledem. "Ale tím, že se odřízneš od okolního světa nic nezlepšíš, Bello" začala Nelly. "V takových situacích je nejlepší se někomu svěřit, od toho tu přátelé jsou.. Báli jsme se o tebe, nebyla jsi ani na večeři ani na večerní hře." Teď jsem se cítila ještě více provinile než předtím.

"Omlouvám se" posadila jsem se na postel a přikryla si oči. "Včerejšek byl strašně náročný, pohádala jsem se s Nikem a řekla jsem mu něco fakt ošklivého, potřebovala jsem prostě chvíli čas pro sebe, srovnat si myšlenky a tak" vzlykla jsem. "Nechtěla jsem vám dělat starosti a ano, asi jsem se vám měla svěřit, ale já.. já se bála." "Neodsoudíme tě."

Ucítila jsem dotek na svým rameni. Nelly mě objala a Thea s Klaudiou se za chvíli přidaly. Vyčítala jsem si to.

K snídani jsem si dneska vzala jogurt, po těch dnech, co jsem tady strávila, jsem přišla na to, že jahodový je ten nejlepší.

Přes vodu až k toběNơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ