Přes vodu až k tobě

•18•

Všechny jsme na ni koukali a nezmohli se slova. Pocit, že už ji třeba v životě nemusím vidět mě užíral.

Lea si sedla na postel a slzy ji tekly po obličeji. Zvedla jsem se, sedla si k ní a prsty ji přejížděla po zádech.

Chvíli po tom se přišla i Thea se slzami v očích, hned po ni Klaudia i Nelly. Všechny jsme seděly, nic neříkali a jen se užírali v pocitu že pro Leu tenhle skvělej pobyt už skončil.

Slyšela jsem už i vzlyky ostatních. Po několika minutách se všechno uklidnilo. "Co se vůbec stalo?" Zeptala jsem se jemně a podívala se na Leu.

"Lucasovi prý volali rodiče, že si pro mě zítra jedou. Letíme za mou tetou, která se odstěhovala do zahraničí. Postavili to přede mě jako hotovou věc! Nemohla jsem cokoliv říct" řekla smutně a já ji obejmula, holky jen poslouchaly, nezmohli se slova.

Přece jen ji znali o několik let déle než já a nikdo neví, co bude za rok. Navíc strejda to tu pořádá jen do osmnácti s výjimkou Nika samozřejmě.

"Tak a dost smutku, když tohle má být náš poslední společný den, tak ho uděláme nezapomenutelný!" Prohlásila Nelly a celá se rozzářila. "To je dobrej nápad, jsou teprve čtyři, takže máme hromadu času, teď si uděláme holčičí odpoledne a večer se k nám přidají kluci" postavila se i Klaudia a popadla polštář.

Nelly ho popadla taky, zakřičela "polštářová bitva!" a obě dvě se do sebe pustili, my se přidali.

Po dlouhé polštářové bitce jsme se všechny navzájem namalovaly a zapletly si vlasy do stejného účesu, což byly dva zepletené copánky. Zbytek času až do večeře jsme si povídali a snažili se nemyslet na to, že za pár hodin odjíždí jeden člen naší party.

Po večeři jsme pobíhali po areálu a snažili se si udělat hezký den. Okolo půl desáté se začalo stmívat což přišel náš čas. Na chatce jsme si vzaly mikiny a šli zaklepat na kluky.

"Mužem?" Nakoukla Nelly do pokoje a přejela všechny pohledem, Gray, Sawyer, Sam i Niko postupně vyšli z chatky ven, po pár minutách vyšel i Matthew, který hnedka pohled zabodnul do mě.

Pomalu jsme se vydali směrem k parkovišti, jediné co šlo slyšet byl cvrkot hmyzu a tlumené hlasy některých dětí, které se ozývaly z chatek. Všem nám bylo jasné, že kdyby nás viděl Lucas, tak máme problém, proto jsme to obešli kolem lesa.

"Jestli se chceme nenápadně dostat ven, tak to musíme tak i tak vzít kousek od tátovy chatky, to znamená že teď nikdo neřekne ani slovo, držte se kolem plotu" řekl Niko směrem k nám všem a pomalu se plížil ven z areálu.

Nikdo neřekl ani slovo, ve strejdy chatce se ještě pořád svítilo a mezi námi panovala jakási nejistota. Pozorovala jsem chatku a pomalu šla za Matthewem, který najednou zastavil, ale toho jsem si já nevšimla a vrazila do něj.

Koukl se na mě nehezkým pohledem, ale nic neřekl. Chtěla jsem se omluvit, ale on v ten moment byl u mě a rukou mi přikryl ústa. Srdce se mi rozbušilo a došlo mi to, byli jsme ani né pět metrů od chatky, které měla otevřená okna, byl by to konec

Kývla jsem a on ruku pomalu sundal, šel dál a já s ním. Naštěstí jsme se dostali všichni do bezpečné vzdálenosti od Lucase a mohli jsme zase promluvit, konečně.

Za šepotu všech jsme se vydali zase na cestu, ani jsem nevěděla kam jdeme. "Kam vůbec jdeme?" Zeptala jsem se tedy a Sam se na mě usmál.

"Kus odsud je takový skalní výklenek, pod kterém je jezero z jiné strany, máme tam takové své místo, chodíme tam pokaždé poslední společný večer, tak tady strávíme i Lein poslední den, na konci srpna sem půjdeme taky" oznámil mi a nepřestával se sladce usmívat.

Muselo to být nádherné, nemohla jsem se dočkat. Samovi jsem na to jen kývla a taky se usmála. Matthew šel pořád vedle mě, držel si tedy asi dvoumetrový odstup ale šel.

Pomalu jsem to tu přestávala poznávat, vycházeli jsme mírný kopeček a začínala být úplná tma. Niko, Nelly a Sawyer měli tedy baterky ale moc to nepomáhalo, když nás tu bylo deset.

Po nějaké době jsme došli na to místo, bylo to nádherný. Stali jsme na skále, pod námi bylo jezero a okolo byl les, nad námi se třpytily hvězdy, jejichž světlo se odráželo v jezeře. Nevěřila jsem svým očím.

"Wow" řekla jsem sama pro sebe a koukala jsem se na celý tohle místo. Kluci roztáhli deku a všichni jsme si sedli do kolečka, já seděla vedle Sama a Nelly, přesně naproti seděl Matthew.

Seděli jsme tam vážně dlouho, povídali jsme si, říkali si různé historky a smáli se, byl to skvělej večer. "Nesmíme zapomenout, vy víte na co!" Řekl Niko, vzal baterku a postavil se.

Zmateně jsem se na něj podívala a on na mě mrknul, všichni se postavili a já je následovala. Rozešli jsme se směrem k lesu a všichni začali něco hledat, nechápala jsem co dělají a jen je zmateně pozorovala.

"Kde jsme to sakra nechávali?" Řekla zaraženě Klaudia a já nechápala o čem mluví. Strašně ráda bych jim pomohla, ale vůbec jsem neměla tušení o tom, co se to sakra děje, co by tady měli nechat?

Byla jsem strašně zmatená a netušila jsem co mám dělat. Niko, Klaudia, Nelly, Gray, Sawyer, Thea, Lea, Sam a dokonce i Matthew se hrabali v lesní půdě a procházeli skrčení na kraji lesa.

"Co se to teď sakra děje?" Zeptala jsem se a projela si všechny členy naší party pohledem.

"Uvidíš!" Křikl Sawyer zezadu z lesa a dal mi nevěnoval pozornost. "Mám to!" Zakřičela radostně Thea a zvedla nad hlavu něco zeleného, co jsem hnedka poznala.

A je tady další kapitola!✨
Předem říkám, to že Lea odjede nezměním, jestli se ještě někdy v příběhu objeví ještě nevím, každopádně se omlouvám všem fanouškům Lei😅
Několik z vás mi také psalo do soukromých zpráv. Z nějakého záhadného důvodu mi nejde odepisovat, i přes to si ale všechno čtu! Na některé kladené otázky budu odpovídat vždy tady na konci nějaké kapitoly.
Moc děkuju za všechny krásné komentáře a hvězdičky a těším se na vás další úterý!☺️