Přes vodu až k tobě

•50•

Ještě před obědem se pořádaly nějaké hry spíše pro mladší děti, hodně starších se ale zapojilo i tak.

Cenila jsem Lucase, že nám to tady nedělá nesnesitelné otravnými pravidly a hrami pro malé děti. Věřil nám a nechával nám volnou ruku, to by jen tak nikdo neudělal.

K obědu jsme dostali rýží a kuřecí maso, neurazí, nenadchne.

Právě jsem vycházela z jídelny, když jsem si všimla, jak Matthew a Niko spolu kamsi odchází, ignorovala jsem to a procházela dál k chatce úplně vzadu, tedy té mé.

Ano, stále mi ta situace, která se stala mezi mnou a mým bratrancem nebyla ukradená a rozhodně bych byla radši, kdyby všechno bylo v pořádku, ale zároveň stále nesouhlasím s tím, jaký má Niko přístup a i přes to, že to myslí nejspíše dobře, se mu nebudu snažit domluvit a přesvědčovat ho.

Při pozorování štěrku, na který dopadala má váha, jsem přemýšlela, jak strávím dnešní odpoledne. Všichni děti, kromě nás, asi dvanácti nejstarších, za ani né hodinu odchází na odpolední výlet. Co jsem vystoupala schůdky na menší terásku, napadlo mě vzít holky k vodě, dlouho jsme tam nebyly a dneska byl den jako dělaný na opalovaní.

Otevřela jsem tedy dveře a naskytl se mi pohled na Theu, Klaudiu i Nelly chaoticky se pohybujících po malé, tmavé místnosti, jejímž jediným zdrojem světla bylo otevřené okno přesně naproti mně. Pomalu jsem za sebou zavřela a posadila se.

"Ehm, máte na dnešek nějaké plány?" Zeptala jsem se a upřela pohled ven z okna. Měli jsme výhled na ohniště, které teď bylo prázdné. V mysli mi vyskočila vzpomínka na poslední táborák, co byl pořádaný, bylo to úžasné.

"Já jdu a Greyem na kratší procházku, musíme si vyjasnit pár věcí" usmála se zasněně Nelly a vlasy si vázala do vysokého culíku.

"Uuu, randíčko, jen vy dva, jak romantické" zasmála se Thea a odložila na stůl růžový lesk na rty. "Já jdu s Klaudiou, Sawyerem a Nikem do obchodu naproti, máme Lucasovi koupit nějaké odměny pro děcka za ty dopolední hry, přidáš se?"

Nemohla jsem si nevšimnout pohledu, který na mě vrhla Klaudia, byl vystrašený a zmatený, nechápu, co se stalo. Ráda bych řekla, že se přidám, ale nemyslela jsem si, že je to dobrý nápad. Nejen, že bych dělala páté kolo u vozu, a to doslova, ale atmosféra je už tak dost napjatá, když jsme já a Niko v blízkosti.

"Nene, já.. už něco vymyslím," postavila jsem se smutně se zadívala na mé přítelkyně, připravující se na čas strávený se svými druhými polovičkami. "V pohodě, Bell?" zašišlala Nelly s pinetkou mezi rty, připínala si prameny vlasů, které ji nedosáhly do vysokého culíku.

Přikývla jsem a snažila se o co nejpřesvědčivější úsměv, ve skutečnosti mě to užíralo, poslední dobou jsme spolu netrávily vůbec žádný čas. Pomalu jsem se postavila a vyšla z místnosti.

Byla tady ještě jedna možnost, Sam. Když jsem nad tím potom přemýšlela, byly by i dvě, ale Mett nejspíše ani nebude v campu. Většinou, když je volná chvilka, se vypaří a vlastně ani nevím kam, k tomu jsme se ještě při našem rozhovoru nedostali. Hádala jsem ale, že rád tráví čas sám se svými myšlenkami a tak se zašije do lesa, nebo někam podobně.

Co jsem přešla těch pár metrů k protější chatce, zaslechla jsem dva mužské hlasy, netrvalo dlouho, abych je rozpoznala.

"Musíš si vyjasnit, co vlastně chceš," promluvil Niko přísně. "Já vím co chci, nebo ne úplně, ale do toho ti vlastně nic není, nechápu, proč tu s tebou vlastně ztrácím čas," typický Matthew. "Není mi do toho nic, ale je to moje rodina, doprdele Matthew, já chci jen vědět, jestli to s ní myslíš fakt vážně," cukla jsem sebou, nebyla jsem se schopná hnout, Matthew byl ticho.