Přes vodu až k tobě

•16•

Dopoledne jsme strávili s holkami na chatce, povídali jsme si a podobně, nikam se nám moc nechtělo.

Na dnešní den je plán takový, že odpoledne budem hrát nějaké hry a večer je táborák, na který se vážně těším. Jasně, už jsem na několika táborácích byla, ale nikdy nás tam nebylo přes třicet a všichni moji kamarádi, kteří to zažili, vždycky říkali, že je to úplně jiné, že to má takové své kouzlo.

K obědu byly špagety, takže jsem se docela najedla. Celej den jsem přemýšlela a snažila se si vymluvit to, co mi řekl Matthew. Není pravda že moje tělo zblbne když je v mé blízkosti, prostě není, je to jen arogantní kluk který tohle říká každý holce, která je tu nová.

Teď jsem seděla na své posteli a holky si povídali. "Bello, děje se něco?" Zaslechla jsem své jméno a prudce otočila hlavu na Nelly která stála u mojí postele. "Ne neděje, kde jsou holky?" Zeptala jsem se zmateně, ještě před chvílí tu byly.

"Šli se projít, říkali to, celou dobu nevnímáš, jsi zamýšlená, řekni mi co se děje" řekla a vylezla na svou palandu, takže seděla naproti mně.

"Slibuješ že to nikomu neřekneš?" Prohodila jsem a pohled sklopila na své nohy, věděla jsem že to nikomu neřekne, ale chtěla jsem se jen ujistit, mohla by mi pomoct, takže se jí s tím svěřím.

"Slibuju, tak povídej." "Víš, už asi od druhého dne co jsem tady si mě Matthew nějak tak všímá, ne před vámi, jen když jsem sama. Prvně mi řekl něco ve smyslu, že si o sobě myslím, že tady zaberu místo nejoblíbenější holky a že se za mnou otáčí několik kluků, pak mi řekl že jsem v něčem jiná než ostatní a nakonec že ví, že moje tělo zblbne když se ke mně přiblíží, ale to není vůbec pravda. Každou chvíli se ke mně chová jinak, někdy poměrně hezky a jindy vážně hrozně. Nevím co si o tom mám myslet a strašně mi to motá hlavu." Dokončila jsem monolog a všechno co se mi honilo v hlavě jsem teď sdělila Nelly.

"Ale on se takhle k nikomu nikdy moc nechoval Bello, vždycky jakmile ho nějaká holka odmítala delší dobu tak za ní nelezl a nebudu ti kecat, posledně u té vody jsem si i já všimla že když se tě dotkl prošla mezi vámi jakási chemie, asi ho máš ráda Bello jen si to nechceš připustit" řekla tiše a sladce se na mě usmála.

"Ale já ho vážně nemám ráda" prohodila jsem smutně a upřela pohled na Nelly. "Já tohle znám, taky jsem to tak s Grayem měla, teď nad tím moc nepřemýšlej, ono se to za pár dní ukáže samo a teď pojď se mnou na ty hry, ať to stihneme!" Řekla, slezla z palandy a já taky.

Hru kterou jsme hráli znám, zkráceně je o tom, že každej dostal "recept" na jakýsi lektvar a museli najít všechny ingredience, s tím že Lucas, Niko a někteří další z těch starších je nesměli vidět.

Bylo to spíš pro menší děti, ale proč si to neužít taky. Hra byla na celý zbytek odpoledne, večeře byla jen pro ty, kdo nechtěli opékat večer na ohni. Já si na večeři došla, nebyla jsem si totiž jistá, jestli budu chtít něco z toho, co bude na výběr později.

Kluci nad patnáct let, kterých bylo tak osm šli s Lucasem nanosit nějaký dříví a celé to připravit. My s holkami jsme se šli převléct, protože tam nepůjdeme v kraťasech a tričku, noci jsou totiž chladnější a nejspíš by nám byla zima.

Oblékla jsem si tedy černé legíny a šedivou mikinu. Vlasy jsem si stahla do culíku.

"Bello?" "Hm?" Zabručela jsem od zrcadla a snažila se do culíku zaplést všechny vlasy. "Kterou?" Řekla Nelly a zvedla nad hlavu dvě mikiny, jednu fialovou a druhou tmavě modrou.

"Ta fialová" odpověděla jsem ji na otázku a ona se otočila na holky, které ji to potvrdili, tak si ji oblékla.

Pomalu jsme vycházeli k táboráku, byly jsme tam mezi prvními. "Holky? Chcete zapálit oheň?" Přišel za námi Niko s jakousi pochodni či co to bylo a holky okamžitě souhlasili.

Můj bratranec tedy předal Klaudii tu pochodeň a zapálil ji. "Bello pojď se mnou, tys to ještě nikdy nedělala" usmála se a já vstala.

"Společně" řekla, já chytla pochodeň taky. "Společně" zašeptala jsem a za pár sekund vzplál oheň a my si šly zase sednout.

Postupně přišli i ostatní, někteří si přinesly kytary nebo něco tomu podobného a všichni jsme zpívali některé známé písničky, bylo to krásné, už chápu o jakém kouzlu to všichni mluvili

Zbytek večera jsme si povídali, zpívali a prostě si to celé užili. Bylo to krásné.

Mladší děti a postupně i ti starší odcházeli spát a už tu zůstala jen naše né úplně celá parta.

Všimla jsem si ale, že už jsem tady dlouho neviděla tu blondýnu která si první den zlomila nehet a ani její kamarádku, nešla s námi ani na ten výlet.

Pomalu mě přepadávala únava, takže jsem Nelle oznámila, že už půjdu na chatku, kývla na to a zašeptala mi, že za chvíli přijde, že chce strávit nějaký čas s Grayem.

Slušelo jim to a vážně se k sobě hodili, je mi líto že po prázdninách jsou si skoro cizí.

Zvedla jsem se a Sam mi věnoval zmatený pohled. "Jsem už unavená" prohodila jsem a usmála se na něj. "Půjdu s tebou" řekl a já na sobě ucítila něčí pohled.

Pohlédla jsem tedy na Matthewa který mě skenoval pohledem. Měl v ruce kytaru. Nevšímala jsem si toho a šla pomalu směrem k chatkám se Samem vedle sebe.

Celou cestu jsme mlčeli. "Sluší ti to" prohodil z ničeho nic Sam, když jsme stáli před mou chatkou. "D-děkuju" usmála jsem se a věnovala mu úsměv.

"Dobrou Same" zašeptala jsem. "Dobrou Bell" odpověděl a já zašla do chatky, jediný kdo tu byl byla Thea, která už spokojeně spala. Převlékla jsem se do pyžama a co jsem lehla do postele jsem usnula.

A další kapitola je venku😁❤️
Doufám že se vám bude líbit, možná jste si všimli, že kapitoly vychází teď pravidelně v úterý. Důvod je takový, že mám teď předepsáno trošku dopředu, takže kapitoly budou vycházet vždy v úterý, dokud mi nedojdou 😁 Moc děkuju za krásné komentáře a hvězdičky❤️