•30•

918 34 1
                                    

Pokojem se rozezněl otravný zvuk a všechny jsme se začali vrtět. Budík furt zvonil, tedy dokud po něm Thea nehodila polštář, poté jen s otravným zvukem dopadnul na zem a utichl.

"Konečně" vzdychla má zrzavá kamarádka a pomalu se začala zvedat z postele.

"Dobré ráno" pronesla jsem unaveně a sledovala Nelly, která si schovala hlavu pod polštář a nejspíše zase usla. "No dobré" řekla Klaudia a začala se protahovat.

Zaslechla jsem Nellu něco zamumlat, znamená to, že je vzhůru. "Cože?" Zeptala jsem se "Že takhle dobré ráno nevypadá" vystrčila hlavu z pod polštáře a sledovala nás.

Po nějaké chvíli jsme se zvedly, šli do umýváren se vykoupat a udělat ranní hygienu.

Co jsme se dostali zpět na chatku bylo něco po čtvrt na osm, což znamenalo, že za chvíli už se bude moct na snídani.

"Hele mám si vzít tenhle modrý crop-top nebo radši tohle černé tílko?" Zeptala se Thea. "Od kdy ty řešíš, co si vezmeš na sebe?" Provokativně pronesla Klaudia.

"Já to řešila vždycky moje milá, ale dneska to řeším extra, protože za několik desítek minut sem přijede skupinka sakra sexy kluků a myslím, že by byla škoda toho nevyužít" pronesla a já ji jen s úsměvem odpověděla "Vem si to tílko."

Holky všechno strašně prožívaly. Dohadovali se o tom, co si mají vzít na sebe, já to neřešila, vzala jsem si světle modré tričko a kraťasy, tím to pro mě zhlaslo, pro holky ale ne.

"Bello, co to má být!" Křikla Klaudia a všechny se na mě podívaly. "Neříkám, že ti to nesluší, ale tohohle musíš využít, ukaž mi co tu máš" pusila se do toho Nella a všechny tři se začaly přehrabovat v mém oblečení. "Holky ne, já se nebudu převlékat!"

Byla jsem oblečená v látkových bílých kraťasech a stejnobarevném crop-topu bez ramínek. Musím říct, že to bylo fakt moc hezké. Holky mi vyžehlily vlasy, takže mi volně dopadaly na ramena.

"Mnohem lepší" zatleskala Thea, po tom co dokončili jejich práci. "Holky, já vážně ale-" "Ne Bello, tohle ti děsně sluší, opováž se si to převléct!" Usmála se na mě sladce Klaudia a my vyrazily na snídani.

"Vypadáš úžasně Bello" pronesl Sam, hned po tom co mě spatřil a Matthew za ním se jen uchechtl, jak jinak. "Děkuju, i když, není to moje práce" usmála jsem se zaslechla mé kamarádky se chechtat za mými zády.

Snídaně proběhla stejně jako vždy. "Tak dečka, teď se všichni přemístíme ven, už tam na nás někdo čeká" křikl Niko a všichni začali odnášet své talíře.

Hned po tom, co jsme se dostali ven, tak nám všem pohled zůstal na Lucasovi bavícím se s nějakým pánem, nejspíše to byl jeden z trenérů fotbalového týmu. Taky jsem zahlédla na parkovišti stát autobus, velký autobus, ze kterého vycházelo několik desítek kluků, od malinkých až po starší, než jsme my sami.

"Tak vidím že už jsou tady i moje dětičky. Tohle je Marco, jeden z trenérů tady kluků" přestavil nás strýček a my všichni pozdravili.

"Bello, pojď sem na moment" zavolal mě Lucas k sobě a já se lekla. "Běž Iso, pak nám vše řekneš!" Řekla Nelly a trochu mě popostrčila.

"Marco, tohle je ta má neteř, ta o které jsem ti říkal" pronesl Lucas a položil si ruce na má ramena, Niko se na mě jen usmál.

"Dobrý den, jsem Isabella" "Rád tě poznávám Isabella, jsi celá tvoje matka" pozdravil mě a pohledem začal skenovat jeho tým.

Musím říct, že holky měly pravdu, dost kluků tam bylo vážně děsně hezkých a to tělo?

"Matteo, vieni qui per un momento" řekl něco Marco a já se jen zmateně podívala na strýce, co že říkal? "Marcova Matka byla z Itálie" ujasnil mi situaci a já já jen kývla, je pravda že měl nějaký, né moc výrazný přízvuk v jeho češtině.

Chvíli na to k nám přišel vysoký kluk. Jeho oči měly stejnou barvu jako jeho vlasy, které byly hnědé a kundrnaté. "Holčičko, tohle je můj syn, je o něco málo starší, než ty" "Dobrý den Lucasi a ahoj, jsem Matteo" přestavil se a prohlédl si mě, "Tohle je Isabella, Lucasova neteř." řekl Marco a já jen pozdravila.

"Puoi andare" řekl něco, nejspíše tedy italsky, trenér. "Jsem rád, že jsem tě konečně poznal" řekl hnědovlasý kluk a odběhl.

"Ty už taky můžeš jít, jen jsem tě chtěla představit, Marco zná tvou matku, byly kamarádi, dokud se neodstěhovala za tvým tátou" oznámil mi strýc. "Určitě by byla ráda, kdyby věděla, že jsem vás poznala" pronesla jsem.

Máma mi o jejím dětství vyprávěla hodně, myslím, že dokonce zmiňovala nějaké děti původem z jiné země.

Marco jen kývl a já odešla zpět k mé skupince kamarádů.

"Kdo to byl?" "Co tedy chtěl?" "Co to bylo za hezkýho kluka?" Sesypaly se na mě otázky, hned co jsem se dostala k holkám.

"Nic se nedělo, jen prý Marco znal mou mámu, tak mě chtěl představit" oznámila jsem. "A ten kluk? Byl děsně hezkej" pronesla Thea a já se musela zasmát.

"Byl to jeho syn, ale musím tedy říct, že máš pravdu, je až nezdravě sexy" pronesla jsem. Nebudu se tu přetvařovat, ten kluk byl dokonalej.

Po tom, co skončil můj výslech, jsem se přemístila k Samovi. "Našel jsi toho svého kamaráda?" Zeptala jsem se. "Zatím ne, ale určitě ho brzy najdu" usmál se a sledoval mě.

"Takže, kluci nám pomůžou s první hrou, nemusíte se převlékat, nic moc sportovního to nebude" pronesl Lucas.

"Všichni máte teď volno, jediný váš úkol je, mít celý tým pohromadě a stihnout to přesně za půl hodiny do jídelny" řekl tentokrát Niko a každý se vydal svým směrem.

Byly jsme již na chatce a holky si povídali o jejich prvních dojmech.

Já přemýšlela nad tím, jak je možné, že se Marco s mámou neviděli od té doby co se odstěhovala, což bylo asi v jejích dvaceti letech. Je to tedy minimálně sedmnáct let, co se viděli naposledy, dost dlouhá doba.

"Bello, pověz nám taky něco" zaslechla jsem, na obličeji se mi objevil úsměv, byly vážně šílený.


Třicátá kapitola je venku!😍 Je neuvěřitelné že už jsme asi v polovině příběhu!
Chtěla bych vám tedy poděkovat za vaše komentáře, hvězdičky a celkově ohlasy, dělá mi to opravdu radost!💜
Taky se omlouvám, že kapitola vychází až ve středu, včera jsem to bohužel nestihla dopsat,
takže jsem ji musela vydat
dnes..
Taky vám chci oznámit, že italsky neumím. Nikdy jsem se italsky neučila, jen mi to přišlo jako zajímavé zpestření příběhu, takže pokud tu někdo italsky umí, budu ráda za opravení chyb!
Těším se na vás tedy další úterý, mějte krásný zbytek dne!💜

Přes vodu až k toběWhere stories live. Discover now