Přes vodu až k tobě

•47•

Opřel se o mě minimálně poloviční vahou jeho pevného těla a tu já neustála, okamžitě jsem narazila zády o skříň a pokojem se ozvala hlasitá rána.

Rychle, i když neochotně jsem se odtáhla a pohled přemístila na mé spící kamarádky. Thea se ani nehla, spala jak miminko, zatímco Klaudia se začala přetáčet. Sledovala jsem ji, mezitím co jsem ucítila na mém krku teplý dech. Každičký chloupek na mém těle se právě postavil do pozoru a já zešílela. Klaudia se po chvíli uklidnila a začala zase hlasitě oddychovat, úlevou jsem oddychla.

Všechnu svou pozornost jsem přemístila zpět na Matthewa a probodla ho pohledem. "Přísahám, že tě zabiju" šeptala jsem.

"Udělej to" řekl s ušklebkem a zase mě políbil.

Byla jsem v sedmém nebi, přísahám. Svět okolo mě se zastavil a přišlo mi, jako bychom tu byli jen my dva, nikdo jiný. Jeho rty se objevily na mém krku a já se málem rozpustila.

Podle mého názoru má každý člověk přidělený jakýsi pohárek, který se při různých situacích pomalu naplňuje. V ten moment, co dopadne poslední kapka a pohárek přeteče, člověk ztratí všelijaké sebeovládání. Momentálně jsem měla i já, i Matthew co dělat, aby se náš pomyslný pohárek nevylil a my neudělali něco, čeho bychom litovali.

Proto jsem tohohle úžasného kluka chytla za bradu a jeho rty si přesunula zase zpět k těm mým. Zapomínala jsem na všechno kolem sebe, čas jakoby plynul pomaleji. Mé tváře příjemně hořely a ty Matthewa na tom byly stejně.

Na svých bocích jsem cítila jeho ruce, jeho silné dlaně, které mě svíraly čím dál tím pevněji. Přála jsem si, aby tohle nikdy neskončilo, přála jsem si, aby se nikdy neodtáhnul. Vnímala jsem jen jeho, jen mé živoucí peklo dotýkající se mé kůže, která mě po něm ještě pálila.

Když se Matthew natlačil ještě více ke mně, málem jsem dostala infarkt, protože se v ten moment rozletěly dveře od chatky. Okamžitě jsem od sebe Matthewa odstrčila a udělala dva kroky zpět. Matthew si vjel rukama do vlasů a pak se opřel o stranu skříně. Ušklébl se na mě a svůj pohled přemístil na dveře, ani se nehnul, bylo mu to jedno.

Ve dveřích se objevil Niko, který se na mě usmíval jak sluníčko, ale v ten moment, co spatřil Matthewa, se zamračil.

Rty mě pálily a byly výrazně začervenané a oteklé, měla jsem pocit, že Matthew na tom byl podobně.

"Eehm.." začal můj bratranec. "Myslel jsem, že spíš, Bello."

"Já.. Já se byla osprchovat" řekla jsem pravdu a přemístila pohled na Matthewa, který měl na obličeji stále svůj obvyklý úšklebek.

Mé tváře zůstávaly rudé, ale tentokrát asi z jiného důvodu. Niko těkal pohledem mezi mnou, Thewem a spící Klaudiou. Panovalo mezi námi nepříjemné ticho, nikdo nevěděl co říct.

"A ty tu hledáš co?" Pronesl, na můj vkus až moc hrubě, Matthew. Svůj pohled jsem okamžitě zabodla jeho směrem, tohle rozhodně nevypadá nevinně.

"Já jsem přišel za.. Víte co, nechte to být, přijdu později" mávl nad tím rukou černovlasý kluk a vyšel z chatky, dveře se za ním zabouchly.

Ještě několik minut jsme se ani jeden nehl, dokud kroky, které se postupně vzdalovaly, úplně neutichly.

"Co si teď sakra bude myslet" položila jsem si ruku na čelo a přitiskla víčka v sobě.

"Ať si myslí co chce, nejsme děcka, i kdybychom tu spolu..

..Kdybychom tu spolu dělali bůhví co, může mu to být u prdele." Podívala jsem se jeho směrem, asi měl pravdu. Matthew mě jemně objal a políbil na čelo, cítila jsem se zase v bezpečí.