Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
❝Narodil ses proto, abys žil nebo ses narodil proto, abys umřel? ❞
➳➳➳
[Angel's POV]
"O-on nás p-prodá."
Dívala jsem se na dívku, která byla schoulená u zdi se svázanýma rukama. Její dlouhé černé vlasy, které byly natočené a dokonale stylizované, padaly do jejího obličeje, čímž mi zablokovaly výhled do jejích očí. Ale nemusela jsem se do nich podívat, abych viděla, že byla vyděšená, protože to prozradil její třesoucí hlas. Mé oči se přesunuly na ostatní dívky, které seděli vedle ní a rozšířily se také, když jsem se setkala s párem oříškových, které jsem mohla rozeznat.
Loren.
Byla to ta dívka, která se mnou mluvila tu noc, co mě Harry vzal daleko odsud. Ano, byla to stoprocentně ona. Její vzhled se lehce změnil, protože když jsem ji viděla naposledy, její vlasy už nebyly dlouhé tmavě hnědé a kudrnaté, jak jsem si pamatovala, místo toho byly ostříhané a nabarvené na platinovou blond, která lichotila její zlatě hnědé kůži.
Její kočičí oči se na mě zúžily a naklonila hlavu na stranu, aby na mě lépe viděla. Pokusila se pohnout a já si pomyslela, že vstane, ale pak jsem se podívala dolů na její nohy a viděla, že byli také svázané.
Mrzutě zabručela.
"Díky Bohu, že jsi konečně vzhůru! Nemáš tušení, jak moc tohoto chlapa nesnáším." Uvedla, skřípajíc zuby, jak se snažila sama sebe osvobodit.
Nevypadala vystrašeně – ne byla naštvaná. Ve skutečnosti to vypadalo, jako by chtěla někoho zabít, toho Alexandra.
"Já tě znám." Řekla jsem.
Přestala se hýbat a podívala se na mě, jak se úsměv vytvořil na jejích rtech.
"Každý mě zná, zlatíčko." Odpověděla.
Ignoroval jsem její poznámku.
"Jsi Loren. Co tady děláš?" Zeptala jsem se jí zvědavě. Myslela jsem si, že to byla jedna z nejlepších Dolls, alespoň to bylo to, co mi Gizele řekla, tak proč tady teď byla, připravená k prodeji? Pochybuji, že by Alexandr svůj přístroj na peníze dál pryč jenom tak, bez dobrého důvodu.
Loren se zasmála a zavrtěla hlavou.
"Přímo k věci, děvče. Vzpomínám si na tebe Angelino, jsi ta vystrašená dívka, kterou si na několika měsíců vzal ten psycho umělec." Zvolala. "Vidím, že jsi se k nám vrátila živá." Začínala jsem být naštvaná z jejich slov, nelíbilo se mi její chování. Vůbec ne. Kdyby jen věděla, že Alexandr byl ten, který zabil Ninu, neusmívala se. Mohla skončit jako ona – vlastně my všichni.
