NUDE » h.s

v

❝ Co tě nezabije, to tě oslabí. ❞

➳➳➳

[Angel's POV]

Otočila jsem se na druhou stranu mé královsky velké postele, přetahujíc si přikrývku blíž ke mně a zabořujíc si svůj obličej do měkkého polštáře. Nechtěla jsem vstávat, jediné co jsem chtěla, bylo zůstat v teplé příjemné posteli, ale taky jsem věděla, že tohle nemohu udělat. Dneska se musím setkat s Harrym v jeho kanceláři hned po snídani a jsem si jistá, že to musí být kvůli něčemu... důležitému? Možná by si chtěl vzít jeho peníze – oh můj bože ne, ne. Pokaždé, když nad tím přemýšlím, se můj tep zvyšuje neuvěřitelně rychle a já mám pocit, jako bych nemohla dýchat, je to něco jako panický záchvat a já jsem ho nikdy neměla. Všeho je na mě teď prostě příliš.

Uklidni se Angelino, všechno bude v pořádku.

Zhluboka jsem se nadechla a zavřela své oči, když jsem se cítila klidná, znovu jsem je otevřela a oddělala přikrývku z mého těla a nechala jsem studený vzduchu udeřit moji odhalenou pokožku. Zachvěla jsem se a okamžitě jsem běžela k oknu, abych ho úplně zavřela. Byla jsem minulou noc tak unavená, že jsem si toho nevšimla. Začala jsem si třít ruce, abych si poskytla alespoň nějaké teplo a pak šla do koupelny. Měla jsem zpropadenou koupelnu ve svém pokoji. Stále jsem nemohla uvěřit tomu, že je moje – alespoň prozatím.

Koupelna nebyla velká, byla malá se světle modrými dlaždicemi a všemi věcmi co jsem potřebovala uvnitř. Přistoupila jsem ke kohoutku a omyla si svůj obličej předtím, než jsem si všimla, že mi Harry taky poskytl kartáček na zuby a zubní pastu.

Měl všechno naplánované.

Líně jsem si vyčistila zuby, snažíc se opozdit jak jsem jenom mohla. Opravdu jsem nechtěla jít tam dolů, zatím. Povzdechla jsem si, utřela jsem si svůj obličej ručníkem a podívala se na sebe do velkého zrcadla přede mnou. Vypadala jsem strašně, moje vlasy byly na všechny strany, kudrliny, které mi Gizele udělala minulou noc, už neexistovaly a můj obličej vypadal unaveně. Rychle jsem si učesala vlasy mými prsty a udělala cop, takže jsem alespoň mohla vypadat slušně.

Ťuk, ťuk

Klepání bylo slyšet od dveří, když jsem vyšla z koupelny, zamračila jsem se. To nemohl být Harry. Nemyslím si, že by byl tak zdvořilý, aby zaklepal. Možná to byla Agnes.

"Pojďte dál." Řekla jsem a dveře se pomalu otevřely, ale nebyla to Agnes. Místo ní stála ve dveřích mladá žena, o trochu starší než já se zubatým úsměvem na její tváři. Byla taky služebnou, která pracovala pro Harryho.

"Dobré ráno, madam." Pozdravila mě a vešla dovnitř, směřujíc přímo k posteli, aby ji upravila.

"Ne, o to se nebojte. Já to udělám." Řekla jsem a zastavila ji.

Její modré oči se na mě podívaly, jako bych byla mimozemšťan a poté se lehce zasmála, odhrnujíc si blonďatý pramen vlasů pryč z jejího malého obličeje. Proč se smála? Neudělala jsem nic vtipného, že?

"Nebudete pracovat, madam, udělám to." Usmála se na mě, ale já ji znovu zastavila.

"Mám ruky a udělám to sama." Řekla jsem ji a vzala si přikrývku do mých rukou, ale ona mi ji vzala. Co má za problém? Dala mi divný pohled a pak si povzdechla.

"Pan Styles mi to nařídil a já to udělám. Je to moje práce a Pan Styles se vyjádřil jasně. Nebudete nic dělat." Sdělila mi a já na ni zúžila své oči.