NUDE » h.s

xxxv

❝Zajímalo by mě, když noc dosáhne svého konce, spánek není mým přítelem. ❞

➳➳➳

[Angel's POV]

"Potřebuješ odpovědi? Co chceš vědět Harry? Není tady co víc říct." Řekla jsem mu a dívala se na něj přes pokoj. Byla tma, ale mohla jsem stále vidět jeho obličej a to, jak se jeho čelist napjala mými slovy. Polkla jsem a zatnula pěsti, když jsem čekala, než promluví. Věděla jsem, že mu nemůžu dát odpovědi, které potřeboval a nemohla jsem mu říct o Alexandrově výhružce. Byla jsem vyděšená. Vyhrožoval, že zabije Zayna a Sandru a bez váhání by to udělal, kdybych ho neposlechla, nebo něco řekla Harrymu. Opravdu jsem před ním nechtěla nic tajit, teď už ne, ale neměla jsem na výběr.

"Vlastně tady je spousta věcí, které musíme říct. Jsem z toho unavený. Žádné další tajemství, Angelino, je čas na pravdu. Nebyl jsem k tobě zcela upřímný, a jsem si jistý, že ty jsi také nebyla." Řekl, opírajíc se o klavír za ním a křížíc ruce na jeho hrudi. Jeho obličej byl vážný a nekompromisní, ale jeho oči ... vyzařovaly všechnu bolest, všechny jeho emoce. Byl zlomený, stejně jako já.

"Harry, tohle jsme předtím už zkoušeli. Je to k ničemu. Nemůžeme k sobě být upřímní. Vždycky skončíme hádkou." Odpověděla jsem a potřásla hlavou.

"Nežádám moc, Angelino. Zrovna jsem ztratil někoho, kdo pro mě hodně znamenal pro zasraný nic a oba víme, že to nebyla loupež. Hele, takhle to bude fungovat. Řeknu ti všechno, co vím o tvých rodičích a ty mi řekneš, co Alexandr opravdu chtěl dnes na pohřbu."

Posadil se na židli u piana a naklonil se dopředu, opřel se lokty o kolena, jak si nervózně hrál s prstýnky kolem jeho dlouhých prstů. Zírala jsem na něj dlouhou dobu, diskutující sama se sebou o tom, co bych měla dělat. Jeho návrh byl zajímavý a potřebovala jsem znát pravdu. Chtěla jsem vědět, co se tu noc stalo a proč rodiče zemřeli. Už bylo na čase.

Kousla jsem se do rtu, když jsem k něm přešla a posadila se na křeslo, pár kroků od něj. Sedla jsem si, když jsem si dala pramínek vlasů za ucho předtím, než se moje oči nervózně setkaly s Harryho. Budu mu muset lhát s cílem získat odpovědi, které jsem hledala celý život.

Nepřemýšlej o tom. Tohle je víc důležité.

"Dobře, ale moc toho nevím o Alexandrových skutečných úmyslech. Nevím, co má v plánu. Pokud to byl on, kdo zabil Agnes, jak naznačuješ, tak si nejsem jistá, proč to udělal. Proč by ti chtěl ublížit nebo někdo blízkému tobě?" Zeptala jsem se ho a zamračila se. Harry hluboce vydechl, jak se jeho oči přesunuly na podlahu.

"Já a Alexandr máme minulosti. Když mi bylo šestnáct let, procházel jsem si v životě hodně obtížnou fázi. Právě jsem se dozvěděl, že jsem byl adoptovaný a že všechno v mém životě, byla lež. Byl jsem naštvaný a zmatený, potřeboval jsem kamaráda a Ethan ten kamarád byl." Začal vysvětlovat.

"Ethan neměl žádné kamarády. Jen lidem ubližuje." Řekla jsem tichým hlasem, když jsem si najednou vzpomněla na všechny ty hrozné věci, které mi udělal a různé způsoby, kterými mi ublížil. Studovala jsem pozorně Harryho obličej, snažíc se ho přinutit, aby se na mě podíval, ale jeho oči se odmítly setkat s mými.

"Myslím, že jsem se to musel naučit špatným způsobem. V té době byl jediný, který ve mně probudil pocit, jako bych někam patřil. Přijal mě do gangu, a i když jsem věděl, že to byl špatný nápad, šel jsem spolu s ním. Pomohl jsem mu a udělal jsem všechno o co mě požádal, abych udělal. Vstoupil jsem do temného světa, nepřemýšlel jsem jasně, hněv a zrada, kterou jsem cítil mě donutili dělat hloupé věci. V hlavě to byla jako pomsta, ale ve skutečnosti jsem ubližoval sám sobě. Od všech jsem se odloučil, byl jsem v tomto domě jako duch, žil jsem tady, ale nikdo mě neviděl."