NUDE » h.s

xlii

❝Slyšel jsem hodně lží, ale ty říkáš ty nejlepší. ❞

➳➳➳

[Angel's POV]

Stála jsem tam úplně zmrzlá, jak jsem ho šokovaně sledovala s očima dokořán a mými rty od sebe. Chtěla jsem zavolat jeho jméno ... něco říct, ale neměla jsem na to sílu, tak jsem na něj prostě jen zírala. Látka, kterou jsem držela v ruce sklouzla z mých prstů a spadla na zem, signalizujíc dětem, že hra skončila. Slyšela jsem některé z nich zakňučet na protest, ale nevěnovala jsem jim pozornost, protože jediný člověk, o kterého jsem se v tomto okamžiku starala, stál pár metrů ode mě a byl na mě naštvaný.

Nenáviděl mě.

Mohla jsem to vyčíst jen z pohledu do jeho tmavých očí, už nebyly teplé, byly studené a nenávist za nimi mě donutila stále zůstat na mém místě. Bála jsem se k němu přiblížit, vypadal, jako by měl každou chvíli ztratit kontrolu a nechtěla jsem, aby začal křičet před dětmi. Nezaslouží si, aby jejich party byla zničená, kvůli mým chybám.

Harry stiskl rty do tenké linky, jeho čelist se napínala víc s každým pohledem na mě. Věděla jsem, že se to stane, že se dozví o tom, že jsem tady s Ethanem byla a pak si dá střípky dohromady, jen jsem chtěla být ta, kdo mu to řekne. Možná by pak ocenil mou upřímnost a nebyl by na mě tak naštvaný, ale ne. Dozvěděl se to od někoho jiného a nechci ani vědět, co si myslí, v hlavě se mu mohlo promítat mnoho scénářů. Možná si myslí, že to, co jsem k němu cítila, nebo to, co jsem mu řekla, byla lež.

Ne. Nechci, aby si to myslel.

Je to pravda. Lhala jsem a dlouhou dobu mu odpírala pravdu, když jsem mu to prostě mohla říct, ale dělala jsem to, abych ho ochránila před Alexandrem. I kdybych mu to řekla, nic by se nezměnilo. Harry pro něj není žádná hrozba, Alexandr byl všude a to samé i jeho tak zvaný podnik. Měl své kontakty a taky věděl, jak se vypořádat s těmi, kteří mu vzdorovali. V den pohřbu se vyjádřil jasně, pokud nebudu poslouchat jeho příkazy, zabije ty, které jsem milovala a nikdo ho nemohl zastavit. Udělal to už předtím a udělal by to znovu. Nikdo ho nemohl zastavit, ani Harry.

Teď, když už něco ví, jsem začínala mít větší strach. Harry je vznětlivý a má vážné problémy se vztekem, takže nevím, co dalšího očekávat. Nechci, aby šel k Alexandrovi jako šílenec nebo udělal něco, čeho by později litoval - jako zabití Ethana. Pokud to udělá, pak nebudu mít možnost ho chránit před Alexandrem.

Musela jsem jít a promluvit si s ním, vysvětlit mu, co se stalo a donutit ho, aby to pochopil. Udělala jsem váhavý krok směrem k němu a Harry to uviděl, něž se rozešel v rychlém tempu. Zpanikařila jsem, když jsem ho viděla odcházet pryč a rozběhla se za ním, ignorujíc děti, jejichž hlasité prosby naplnily mé uši.

Mířil směrem k autu a já se zastavila blízko brány, jak moje slzy naplnily oči, ale odmítla jsem je nechat spadnout. Mohla jsem slyšet hlasitý tlukot mého srdce a zhluboka jsem vydechla, dávajíc mé třesoucí se ruce na studené kovové tyče brány. Dusila jsem se, všechny emoce, které jsem cítila, mě přiváděli k šílenství. Několikrát jsem otevřela a zavřela ústa, jak jsem se snažila něco říct.

"Harry!" Zavolala jsem jeho jméno dost nahlas, aby to slyšel a okamžitě zastavil. Jeho ruce se chystaly otevřít dveře auta, ale zastavil se a jen tam stál. Jeho hrudník se zvedal a klesal s každým nádechem, který udělal a ruce měl zaťaté v těsnou pěst. Udělala jsem krok blíž k němu a on se ani nepohnul, což mě povzbuzovalo, abych pokračovala.

"Prosím, nech mě to vysvětlit." Zeptala jsem se. Můj hlas se na konci nezlomil, jak jsem to řekla a v duchu jsem sama sobě děkovala za to, že jsem silná. "Prosím." Dodala jsem, když neodpovídal.