NUDE » h.s

x

❝Přijímáme lásku, o které si myslíme, že si ji zasloužíme. ❞

➳➳➳

[Angel's POV]

Stále jsem trapně venku v malé chodbě s polonahou ženou přede mnou, u které se nezdálo, že má problém s tím, že tady stojím. Pořád měla ten velký úsměv na její tváři a já se nutila k tomu se na ní smát také, i když jediná věc, co jsem chtěla udělat bylo vyhodit ji z domu, ale tohle nebyl můj dům a nemyslím si, že by tím byl Harry potěšen. Myslela jsem, že už bude pryč, stejně jako ostatní ženy, ale pořád tady byla, což znamenalo, že to nebyla jenom jednorázová záležitost, byla něco víc.

Nevím, jak se ohledně toho mám cítit.

Odkašlala jsem si a oddělala si vlasy z mého obličeje.

"Erm... Řekla bys Ha – Panu Stylesovi, že s ním chci mluvit, prosím?" Zeptala jsem se slušně a ona při­kývla, držíc stále pevně přikrývku okolo jejího těla. Další věc, které jsem nerozuměla. Nevypadala v nejmenších rozpacích, že jsem ji takhle našla. Pokud bych to byla já, tak bych se teď schovávala.

"Řeknu. Neboj se." Usmála se znovu. Byla hloupá nebo tak něco?

"Okay." Řekla jsem při pohledu dolů na mé nohy a pak se otočila. Slyšela jsem, jak se zamnou dveře zavřely a já zhluboka vydechla. Tohle bylo zajímavé. Podívala jsem se znovu na dveře, a když jsem uslyšela Harryho hluboký hlas, říkat blonďaté ženě zlato, tak jsem se rozhodla, že je čas, abych odešla. Tak jsem běžela dolů.

Už jsem tu dívku nenáviděla, a to vůbec nic neudělala, kromě usmívání možná že to byl ten problém, byla dobrá... moc dobrá na můj vkus a Harry byl jenom kretén, který si zahrává s mojí hlavou. Nesnášela jsem to.

Když jsem vešla do kuchyně, Agnes byla uvnitř a vařila, zatímco Sandra uklízela. Sedla jsem si na židli a praštila mými rukami o stůl, protože jsem frustrovala sama sebe. Obě se na mě překvapeně podívaly a já pokrčila rameny.

"Co se ti stalo dítě?" Zeptala se mě Agnes, jak se lehce zasmála. Podívala se pobaveně na Sandru, která se usmála a potřásla hlavou.

"Nic. Jsem naprosto v pořádku."

* * *

Sedla jsem si na prázdnou židli před Harryho stolem. Po hodině čekání mi konečně dal vědět a zavolal mě do jeho kanceláře, abychom si mohli promluvit. Jeho hloupá přítelkyně/milenka nebo co byla, odešla. Nemohla jsem popřít fakt, že jsem byla ráda, když konečně odešla, ne proto, že jsem žárlila, ale proto, že jsem nemohla vystát pohled na ně dva, jak se líbají nebo poslouchat znovu jejích sténání. Včerejší noc mi stačila.

Harry za sebou zavřel dveře a přešel k jeho kožené židli, přičemž si také sedl. Jeho vlasy byly stále trochu mokré a měl na sobě knoflíkové černé tričko, které odhalovalo trochu jeho hrudníku, bez toho aby ukázalo jeho tetování, o kterých jsem teď věděla, že existují. Olízl si jeho růžové rty a odhrnul nějaké papíry pryč z jeho stolu předtím, než sepjal ruce a umístil je na něj. Povzdechla jsem si, když se jeho lesně zelené oči setkaly s mými a já psychicky prosila sama sebe, abych nekoktala. Nevěděla jsem proč, ale byla jsem okolo něj vždycky nervózní.

"Slyšel jsem, že jsi se mnou chtěla mluvit." Řekl svým chraplavým hlasem, jak studoval moji tvář a já přikývla.

"Ano, chtěla jsem se Vás na něco zeptat, Pane Stylesi." Řekla jsem mu ve snaze vytlačit ven z hlavy události z minulé noci a soustředit se na tohle. Ale začínalo to být opravdu těžké, abych to zvládla, když jsem se podívala na něj a na jeho baculaté rty ve tvaru srdce.